Odbory budou žádat růst platů alespoň nad inflaci. Chtějí jednat s vládou

Na návrhu navýšení minimální mzdy od ledna o 2800 korun na 18.000 korun mají se sociálními demokraty shodu.

Ministerstvo financí v prvním návrhu rozpočtu se schodkem 390 miliard korun s růstem platů nepočítá. Podle materiálů k přípravě rozpočtu by stát měl příští rok na platy vydat zhruba 239,9 miliardy, tedy o 3,3 miliardy víc. Přibýt má ale 5500 míst, celkem jich má ve veřejném sektoru být 482.500. Průměrný plat má letos činit 40.136 korun a příští rok o 15 korun víc, vyplývá z údajů resortu financí. Pro letošek ministerstvo financí očekává průměrnou míru inflace 2,5 procenta a příští rok 2,3 procenta.

"Návrh ministryně financí znamená pokles reálných příjmů. To je neakceptovatelné. To je základ, o kterém nehodláme ani jednat... Nehodláme se vůbec bavit o jakékoliv částce, která by byla pod inflaci," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Podle předsedy Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumíra Dufka by růst výdělků měl být "nad inflaci dvě až tři procenta". Zmínil růst platů lékařů i dalších profesí. "Kdy jindy si máme říct jako odboráři o nejvyšší nárůsty? No samozřejmě před volbami," řekl Dufek.

Návrh rozpočtu posílá vláda Sněmovně do konce září. Začátkem října jsou volby. Dufek odhaduje, že by se rozpočtový zákon mohl schvalovat v prosinci. Dodal, že nová vláda tak musí po volbách počítat s "razantním tlakem" odborářů na růst výdělků. Připomněl dřívější blokádu metropole, kterou organizovaly zemědělské odbory. "V žádném případě se nebudeme vzdávat žádného nástroje, který patří do kuchyně odborů," řekl také Středula.

Návrh nařízení o zvýšení platů připravuje ministerstvo práce. Maláčová řekla, že je její úřad vyčká na letní čísla o vývoji ekonomiky. "Neexistuje, aby se platy zmrazily," dodala ale ministryně. Na návrhu navýšení minimální mzdy o 2800 korun na 18.000 se odboráři s vládními sociálními demokraty shodují. Podle Dufka ASO dlouhodobě prosazuje, aby nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy. Připravovaná směrnice EU doporučuje hranici 50 procent průměrné či 60 procent mediánové mzdy.

Podle odborů výraznější růst výdělků podpoří ekonomiku. Lidé víc utratí, stát vybere víc na daních a odvodech. Podle některých ekonomů přidávání vyšší než růst produktivity vede ke zdražování a roztáčení inflační spirály. Česko má vyšší inflaci než jiné státy EU.