Většina lidí podle Greenpeace podporuje výsluhy pracovníkům dotčeným útlumem uhlí

Dvě třetiny lidí podporují výsluhy pro zaměstnance dolů a uhelných elektráren, kteří by přišli o práci v důsledku útlumu využívání uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar, který zadala ekologická organizace Greenpeace. Výsledky Greenpeace představila na dnešní tiskové konferenci, které se zúčastnili i zástupci Hnutí Duha, Centra pro dopravu a energetiku a Českého odborového svazu energetiků (ČESO).

Účastníci vyzvali vládu k plošnému vyplacení výsluh horníkům a energetikům dotčeným budoucím koncem využívání uhlí.

Podle průzkumu výsluhy podporuje 65 procent respondentů, 18 procent je proti. Organizace připomněly, že nyní mohou dostat výsluhové příspěvky jen zaměstnanci odcházejí kvůli útlumu ze společností OKD, Sokolovská uhelná a z končícího velkolomu Československé armády na Mostecku. Kritizují, že na těžební firmy Vršanská uhelná či Severočeské doly se aktuální vládní nařízení nevztahuje. Chtějí, aby výsluhy dostali i zaměstnanci uhelných elektráren a tepláren.

Michaela Ledererová z Greenpeace uvedla, že respondenti, včetně obyvatel uhelných krajů, měli minimální povědomí o pojmu spravedlivá transformace. "Pouze tři procenta dotázaných v průzkumu uvedla, že vědí přesně, co spravedlivá transformace je. Naopak až 85 procent dotázaných o pojmu neslyšelo, nebo vůbec nevědí, co si pod tím představit," podotkla. Z evropského Fondu spravedlivé transformace (Just Transition Fund) by mělo jít do tří uhelných regionů, Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého, 41 miliard korun na zmírnění dopadů útlumu těžby.

Ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková podotkla, že organizace dopisem vyzvaly ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (za ANO), ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) a hejtmany dotčených krajů, aby téma lépe komunikovali a motivovali lidi k zapojení do příslušných projektů. Kárníková také žádá "jasný plán" sociálně spravedlivého přechodu v dotčených regionech.

K požadavku příspěvku pro zaměstnance v hornictví a energetice se připojil Český odborový svaz energetiků. Jeho předsedkyně Marta Ctiborová uvedla, že svaz s plánem na rychlý odklon od uhlí nesouhlasí, bude však muset vyhovět budoucímu finálnímu politickému rozhodnutí. Podle ní ale chybí informace o tom, jak to bude v sociální oblasti. Dodala, že podle propočtů svazu by se útlum přímo dotkl 10.000 až 15.000 horníků a energetiků.

Uhelná komise loni v prosinci doporučila vládě ukončit využívání uhlí v Česku do roku 2038. Ministry termín rozděluje. Materiál Uhelné komise tak byl počátkem února stažený z jednání vlády, aby ho mohla připomínkovat ministerstva a vybrané instituce. Stejně jako komise volily mezi lety 2033, 2038 a 2043. Proti scénáři doporučeném komisí jsou také ekologické organizace. Odklon od uhlí by podle nich měl nastat nejpozději do roku 2033.

Průzkumu Greenpeace se v březnu zúčastnilo zhruba 500 lidí.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy