Masakr v Ostravě, Češi zuří: Regulace zbraní? Zbytečně, Česko žádá opak

Tragický útok, při němž zemřelo v úterý dopoledne v ostravské nemocnici šest lidí, vyvolal mezi Čechy emotivní debaty o regulaci legálně držených zbraní. Jak ale ukazují statistiky, problém je někde úplně jinde. A regulace zbraní nic nevyřeší.

Česko se v úterý probudilo do tragického rána. Stavební dělník v nemocnici v Ostravě zastřelil šest pacientů a po několika hodinách otočil zbraň proti sobě. Na internetu se okamžitě rozhořely zuřivé diskuze o tom, jestli by se měla regulace zbraní zpřísnit. A tyto názory podněcují i sami politici.

V souvislosti s debatami o legálně držených zbraních se ale objevuje řada mýtů a nepřesných informací, ty následně vyvolávají obavy a strach u veřejnosti, že by se útoky podobné tomu úternímu mohly opakovat.  Navzdory domněnkám podobným činům nedokáže nikdy nikdo zabránit, a ani regulace zbraní není řešením.

Vyjdeme-li ze statistik, je nutné rozlišit skutečnou střelnou zbraň a plynové zbraně. Druhé zmíněné totiž také dokáží člověka zranit či zabít, jejich prodej ale nepodléhá regulaci a není vázán na zbrojní průkaz. Pořídit si "plynovku" tak může zkrátka každý.

V případě skutečných střelných zbraní totiž není situace tak děsivá, jak se může na první pohled jevit. Minimálně ne u těch legálně držených. Ročně je v Česku zavražděno mezi 100 až 150 lidmi. V případě zastřelení převažují pachatelé, kteří zbraň vlastnili nelegálně, a jak zjistil server zbrojnice.cz, například v loňském roce roce došlo "pouze" ke dvěma vraždám, jejichž pachatelé měli zbraň legálně.

V České republice je zhruba 300 000 držitelů legální zbraně nebo zbraní. Na 100 obyvatel připadá v Česku 16 střelných zbraní. V USA je to 90 střelných zbraní, ve Švýcarsku 45, Švédsko, Norsko, Francie, Island, Německo, Rakousko a mnoho dalších zemí eviduje 30 zbraní na 100 obyvatel. Z pohledu statistiky jsme na tom sice dvakrát hůře než Slovensko, ale dvakrát lépe než řada evropských vyspělých zemí  

Vyplývá to z údajů Small Arms Survey, mnohem zajímavější je ale druhý žebříček. Ten totiž ukazuje, kolik vražd je střelnými zbraněmi, včetně těch nelegálních, skutečné spácháno. V Česku je to 0,12 vražd na 100 tisíc obyvatel, čímž jsme velmi hluboko pod světovým průměrem.

Regulace neznamená, že zbraně zmizí

Ačkoliv lidé napříč sociálními sítěmi ve velkém volají po regulaci zbraní, jen málokdy se lze dočíst, jak přesně by ona regulace měla vypadat. Jde totiž o abstraktní pojem, který dostane konkrétní podobu až ve chvíli, kdy je popsáno, v čem by regulace měla spočívat.

Snížit počet zbraní u jednotlivců? Omezit některé druhy zbraní? Zpřísnit podmínky pro získání zbraně? Možností je řada, ani jedna ale nikdy nevyřeší ten nejzásadnější problém. Vraždit se totiž bude dál. Když ne střelnou zbraní, tak chladnou zbraní. A když ne legální střelnou zbraní, tak nelegální.

Ostatně to, že zrovna úterní tragédie vyvolala debaty o regulaci zbraní, je samo o sobě na pováženou. Útočník z ostravské nemocnice totiž vraždil nelegálně drženou zbraní. A tu si dnes může za pár dní opatřit každý. Sehnat obyčejnou pistoli není ani přes všechny přísné kontroly ze strany úřadů, celníků a policistů, nic těžkého.

Regulace zbraní by tak mohla vyvolat spíše opačný efekt, kdy by se lidé začali více shánět po nelegálních zbraních. A ty nepodléhají žádné evidenci, tudíž by se v případě spáchání trestného činu situace kriminalistům jen zhoršila.

Problém tak nelze hledat jen ve střelných zbraních, zejména těch držených legálně. Problém je a vždy bude i v lidech, kteří je používají. To ostatně potvrzuje například sociolog Ivan Gabal, který ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že by se Česko mělo zaměřit spíše na psychologickou podstatu věci.

"Nelegální zbraň pro něj nebyla žádnou bariérou. Musíme proto také řešit problém psychologie kolem zbraní. A to už je mimo zbraňovou zónu, protože když se někdo zblázní, tak si zbraň sežene," okomentoval úterní řádění vraha.

Regulace? Nebude. Česko chce pravý opak

Skutečnost je ale taková, že když už k nějaké formě regulace zbraní dojde, Česko projeví snahy o to ji zrušit. Ostatně naposledy před týdnem Soudní dvůr Evropské unie zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní. 

Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky přitom navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě. Právě po nich se zvedly největší debaty o legálnosti držení zbraní, navzdory tomu, že většina teroristů zbraně vlastnila nelegálně.

Země EU i europarlament normu schválily předloni, Česko ale namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. A případ se dostal až k evropskému soudu.

Regulace zbraní tak není pravděpodobně na pořadu dne, a i kdyby k ní došlo v jakékoliv formě, nezabrání tomu, aby se případy podobné tomu úternímu neopakovaly. 

Související

Více souvisejících

zbraně střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě (10. 12. 2019)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 35 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů

Předseda Slovenské národní strany Andrej Danko se v pondělí oficiálně vzdal kandidatury na prezidenta. Vysvětlil to vývojem preferencí a snahou netříštit národně-konzervativní síly. Ve volbách podpořil exministra spravedlnosti Štefana Harabina.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy