PŮVODNÍ ZPRÁVA | Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí

Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.

Rakouskem minulý týden otřásla obrovská tragédie. Ve Štýrském Hradci došlo k ozbrojenému útoku na střední škole. Podle tamní policie zemřelo deset lidí – mezi oběťmi je nejméně sedm studentů, jeden dospělý a samotný útočník.

Nejde přitom o izolovaný incident. Případy školních střeleb se ve střední Evropě objevují opakovaně. Redakce EuroZprávy.cz proto oslovila psycholožku Umay Wolf z portálu Terapie.cz, aby popsala psychologické mechanismy, které mohou vést k tak extrémnímu násilí. Podle ní se pachatel masového útoku nerodí náhle – jde o souhru osobnostních rysů, nezpracovaných traumat a selhávajícího okolí.

Vícero druhů agresí

Agrese vzniká kombinací více faktorů – nejen vrozených vlastností, ale i životních zkušeností a aktuálních okolností. „Existuje několik psychologických teorií vysvětlujících různé aspekty agrese,“ nastínila Wolf. „Agrese může být chápána jako instinkt – energie, která, není-li uvolněna přirozeným způsobem, se projeví jinými podněty,“ pokračovala psycholožka.

Jiná teorie chápe agresi jako důsledek frustrace. „Frustrace vždy vede k agresi – nebo přesněji, generuje tendenci k agresivitě,“ vysvětlila. Dalším zdrojem může být sociální učení: „Agresivnímu chování se učíme – nápodobou, pozitivním posílením.“

Moderní přístupy podle Wolf preferují integrativní model. „K agresi dochází především tehdy, když je averzivním – tedy bolestivým, urážlivým či traumatizujícím – podnětům vystavena osoba, která má určité predispozice konat agresivně,“ popsala.

Mezi tyto podněty řadí útoky, bolest, šikanu, trauma, diskomfort nebo náročné situace. Predispozice pak podle ní zahrnují psychický stav, dědičnost, osobnostní charakteristiky, naučené vzorce chování a vliv sociálních norem. Důležitým faktorem je také oslabení zábran. „Například alkohol, drogy, deindividuace ve skupině, inspirace v mediálním násilí nebo fascinace násilníky a jejich činy,“ vyjmenovala.

Wolf zdůraznila nutnost rozlišovat pojmy. „Agresivita je relativně trvalá charakteristika člověka, který se chová agresivně. Podmíněná je biologickými faktory – konstitucí, temperamentem – i učením, především sociálním,“ uvedla.

Agresivita se podle ní může projevovat verbálně i neverbálně, a nemusí nutně vést k násilí. „Oproti násilí, které znamená záměrný pokus fyzicky někomu ublížit, může být neuvědomovaná – člověk funguje impulzivně, bez plánu.“

K tomu přidala pojem hostility. „Hostilita je postoj charakterizovaný nepřátelskostí, negativismem, zatrpklostí a zlostí vůči okolí. Není formována biologicky, ale psychosociálními vlivy,“ vysvětlila. V klinické praxi se podle ní hostilní projevy objevují u pacientů s nezpracovaným vývojovým traumatem. „Patří sem dlouhodobá šikana, násilí v původní rodině, zanedbávání a týrání.“

Hněv pak označila jako emoci, která „často doprovází agresi, ale není její podmínkou. Jeho funkcí je fyziologická příprava organismu pro boj.“ Hněv je podle ní součástí emocí, jako jsou nenávist, závist či pomstychtivost.

Zkušenost s traumatem podle ní sama o sobě nestačí k tomu, aby člověk spáchal násilný čin. „To, že někdo zažil trauma – násilí, šikanu a podobně – ještě neznamená, že bude automaticky střílet po lidech. Musí se v daném případě spojit více ‚puzzle‘ dohromady.“

Psychopatologie se podle Wolf obvykle rozvíjí postupně. „Zraje nejčastěji až ve 21 letech věku, kdy neléčená psychiatrická diagnóza může propuknout do své nejsilnější podoby,“ přiblížila. Upozornila, že bez dat z klinické psychodiagnostiky lze o motivacích pachatele jen spekulovat. „Mohl jednat pod vlivem psychoaktivních látek, být v bludné realitě akutní fáze psychotického onemocnění – nebo mohl mít poruchu osobnosti, například disociální.“

„Psychologická motivace pachatelů střelby ve školách je celým koktejlem všeho zmíněného – je to důsledek neléčeného a nezpracovaného osobního traumatu spojeného s prožívanou frustrací, která vždy vede k agresi,“ dodala Wolf.

Rizika lze pozorovat dopředu

Tragédie, jako byla nedávná střelba ve Štýrském Hradci, nejsou podle psycholožky Wolf náhlými excesy, ale výsledkem dlouhodobého souběhu rizikových faktorů. Ti, kdo se uchýlí k násilí, často vykazují znaky hluboké psychické nepohody a postupné dezintegrace osobnosti.

„Různé rizikové faktory, když se potkají dohromady, vytváří ideální podmínky pro vznik takto fungujícího jedince,“ řekla Wolf a upozornila na případy, kdy „jde o psychiatrické onemocnění v rodině, abusus drog a alkoholu v rodině, násilí a týrání v rodině, emoční nestabilitu u dítěte, poruchy chování s hyperaktivitou a disharmonický psychologický vývoj dítěte“.

U dětí je podle ní možné některé negativní vlivy z okolí eliminovat, nebo si včas všimnout varovných příznaků. „Izolování se od ostatních – žití ve své fantazii, atypické zájmy, neempatický až krutý přístup ke zvířatům a lidem, potíže s adaptací na nové prostředí a s integrací do vrstevnických skupin, projevy duševního onemocnění – poruchy nálady, atypické emoční prožívání, výkyvy v náladě, poruchy chování, impulzivita a podobně,“ vyjmenovala.

Motivace pachatelů bývá mnohdy založena na touze po zviditelnění. „U některých pachatelů existuje velmi silná motivace ve stylu ‚být zapsán jako ten, co zavraždil nejvíce lidí‘, ‚o kom se píše‘ a podobně. Dokáží se i předhánět v tom, kolik jich ‚vzali s sebou‘,“ uvedla Wolf.

Dodala, že tito lidé často hledají smysl v tragédii. „Jejich sebehodnota je natolik utlačená a pošlapaná, že si nedokáží představit zdravý způsob ocenění sebe sama a získání uznání za něco konstruktivního, tak alespoň vytvoří teror tragické destrukce, která vyvolá silné emoce, silnou reakci, po které oni touží, jen ji bohužel vyvolávají hrůzně negativním činem.“

Mezi varovné signály, které lze zaznamenat předem, patří změny v chování. „Varovné signály jsou pachatelův nový nebo výraznější než dříve zájem o střelbu a střelné zbraně nebo zbraně obecně (jejich zkoušení, nákup), práce na ‚tajném projektu‘, obhlížení terénu kolem místa, kde chce a bude útočit,“ uporzonila Wolf.

Na možné útoky může upozornit i změna životních kroků. „Chovají se v posledních dnech před útokem jako někdo, kdo ‚se chce zabít‘ – takže někdy pachatelé ukončují věci, které chtějí mít dokončené, přestávají dělat věci, které dříve dělali,“ dodala. Může jít například o výpověď v práci nebo ukončení nájemní smlouvy.

Záměr útočníci někdy sdílejí online. „Také někteří dopředu sdílí svůj záměr v tajné skupině na sociální síti nebo napíší veřejně přístupný post jako varování a zároveň jako exhibici,“ doplnila Wolf.

Zvláštní roli přisuzuje vlivu sociálních sítí. „Jako psycholog v klinické praxi pozoruji, že vliv sociálních sítí a možnosti cokoliv sdílet na internetu v reálném čase je často jedním z nejsilnějších zdrojových impulzů pro pachatele těchto útoků,“ konstatovala.

Podle ní jsou tito lidé často ti, „kteří byli opakovaně silně zahanbování a dehonestováni, chtějí alespoň jednou v jeho závěru a po jejich skonu být ‚v centru dění‘“. Důvodem je potřeba dát svému životu smysl, byť i patologickým způsobem. „Chtějí tímto zrůdným a asociálním způsobem dát svému mizernému životu ‚smysl‘,“ uvedla Wolf.

Apelovala zároveň na prevenci a pomoc. „Velmi si přeji, aby ti, kteří zažívají nebo zažívali útrapy, to se sebou nevzdávali, aby nepromarnili nejen jim darovaný dar života a našli odvahu pro žádost o odbornou pomoc,“ zdůraznila.

Neopomněla ani kritiku médií za způsob informování o útoku ve Štýrském Hradci. „To, že o tomto útoku opět informují všechna média, napomáhá retraumatizaci lidí, kteří zažili předchozí střelby na školách, jako tomu je také u obyvatel našeho státu,“ varovala.

„Pokud díky medializaci střelby v Rakousku cítíte úzkosti, jste podráždění, máte strachy o vlastní bezpečí nebo bezpečí Vašich blízkých, prožíváte silnou zlobu nebo smutek a deprese, máte potíže se spánkem a výživou, neváhejte se obrátit na odborníky na duševní zdraví, na krizové linky a podpůrné týmy psychologů a psychoterapeutů, pro medikaci na psychiatra,“ vyzvala Wolf na závěr.

Související

Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

Více souvisejících

střelba ve škole v Rakousku (10.6.2025) střelba zbraně

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Donald Trump

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá

Ve středu se prezident Donald Trump znovu ukázal v celé své kontroverzní podobě – a potvrdil tak, proč na jednu stranu rozděluje Ameriku, a na druhou si stále drží pevné jádro věrných podporovatelů. Jeho den byl plný provokativních prohlášení, osobních útoků a výpadů vůči institucím, přičemž jen málo z toho mělo přímou spojitost s každodenními problémy běžných Američanů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Palestina

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil

Podle experta Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato naleziště, která by podle něj mohla generovat až 4 miliardy dolarů v příjmech při současných cenách, by mohla Palestincům přinést roční výnos až 100 milionů dolarů po dobu 15 let – a tím snížit jejich závislost na zahraniční pomoci.

před 5 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod rostoucí vlnou kritiky poté, co policie provedla razie v domě prominentního protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. Tento krok znepokojuje nejen domácí opozici, ale i mezinárodní partnery Kyjeva, kteří varují, že země může opět sklouznout k autoritářskému způsobu vládnutí. Uvedl to prestižní server Financial Times s tím, že nejen Zelenskyj, ale i další vrcholní představitelé Ukrajiny čelí obviněním z autoritářských praktik.

včera

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.

včera

včera

Policie USA

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí

Nejméně 30 lidí utrpělo zranění, když v sobotu brzy ráno vjel neznámý vůz do davu čekajícího před nočním klubem v losangeleské čtvrti East Hollywood. Podle místních hasičů se incident odehrál před hudebním podnikem The Vermont Hollywood.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.

včera

Donald Trump

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti

Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.

včera

AC Sparta Praha

Změny ve fotbalové Spartě. Jejím novým kapitánem je Haraslín, Wiesner odchází do USA

Krátce před zahájením nové sezóny tuzemské fotbalové Chance ligy se v nejednom týmu této soutěže stala nejedna změna a pražská Sparta v tomto ohledu není výjimkou. Pražané například oznámily, že do nové sezóny nastoupí s novým kapitánem, přičemž tak kapitánskou pásku od Filipa Panáka převzal Lukáš Haraslín. Součástí týmu pak už není obránce Tomáš Wiesner, jenž odešel do zámořské MLS, kde bude nově oblékat dres Houstonu. A nemusí zůstat jen u tohoto odchodu.

včera

Ilustrační foto

Ostravský obránce Frydrych si musí trest za ostrý faul na Klimenta odpykat až do konce

Jeho ostrý zákrok z letošního dubna v rámci pohárovém zápasu s Olomoucí, po kterému olomouckému útočníkovi Janu Klimentovi ukončil předčasně sezónu, v níž měl fazónu a měl namířeno za angažmá do pražské Slavie, z kterého nakonec sešlo, byl na jaře tématem nejedné debaty. Nebylo divu, že za takový zákrok vyfasoval od disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) jeden z největších trestů v lize – stopku na deset zápasů. Nyní mu jich zbývá odpykat ještě pět a to proto, že neuspěl v těchto dnech s žádostí o podmínečné prominutí zbytku trestu.

včera

Patrik Schick

Odejde z Leverkusenu i Schick? O českého kanonýra projevil zájem AC Milán

Přestože to podle vyjádření trenéra Erika ten Haga vypadalo, že jsou dveře pro případný odchod českého útočníka Patrika Schicka zavřené, jelikož s jeho službami v Leverkusenu nadále počítá, ještě přeci jenom rozvířil spekulace zájmem o jeho osobu italský AC Milán. Ten totiž stále hledá náhradu do útoku za Tammyho Abrahama a Luky Joviče.

včera

UEFA

Lyon se vrátil do francouzské ligy i do pohárů. V Anglii se proti rozhodnutí UEFA bouří

Už to vypadalo, že nadcházející ročník nejvyšší francouzské soutěže bude bez tamního sedminásobného šampiona a velkoklubu nesoucího název Olympique Lyon. Ten se potácel v takových finančních problémech, že byl přeřazen do druhé ligy. Nakonec byl Francouzským fotbalovým svazem (FFF) mezi francouzskou elitou navrácen, jelikož uspěl s odvoláním proti původnímu verdiktu. Na základě toho tak Evropská fotbalová unie UEFA vrátila tento velkoklub do Evropské ligy, čímž tak z této soutěže vyšoupl do Konferenční ligy původního náhradníka Crystal Palace. A právě toto rozhodnutí pochopitelně vyvolalo v Anglii bouři nevole.

včera

Michel Platini, UEFA

Bývalému fotbalistovi a šéfu UEFA Platinimu odcizili zloději až dvacet trofejí

Terčem zlodějů se v noci ze čtvrtka na pátek francouzská fotbalová legenda a někdejší šéf Evropské fotbalové unie UEFA Michel Platini. Právě do jeho rezidence Bouches-du-Rhône nacházející se poblíž Marseille se měl tehdy vloupat zloděj a jak uvádí francouzská televizní stanice RTL, Platinimu ukradl až dvacet trofejí.

včera

Alexus Grynkewich

Dva roky do války. Rusko a Čína rozpoutají konflikty v Evropě a Tichomoří, varuje šéf sil NATO

Spojené státy a NATO čelí podle generála Alexuse Grynkewiche naléhavému varování: svět se podle něj musí připravit na možnost, že Rusko a Čína rozpoutají souběžné vojenské konflikty v Evropě a Tichomoří. Generál Grynkewich, nový nejvyšší velitel amerických sil v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil NATO, promluvil ve čtvrtek na mezinárodním obranném sympoziu LandEuro ve Wiesbadenu.

včera

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

včera

včera

Dopravní kolaps v Brně kvůli MotoGP: Lidé čekali desítky minut na MHD, dorazil i prezident Pavel

Brno dnes čelí vážným dopravním komplikacím kvůli příjezdu tisíců fanoušků motocyklového sportu na Grand Prix silničních motocyklů. Nápor aut a motorek mířících k Masarykovu okruhu způsobil zácpy, v nichž uvízly i desítky autobusů městské hromadné dopravy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy