Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 4,75 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Na předchozím měnovém jednání na konci března rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí a novou makroekonomickou prognózu.
Rusnok: Rada zvýšila sazby méně, než očekává v základním scénáři prognóza
Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby méně, než s čím počítá základní scénář nové makroekonomické prognózy. Pro dnešní rozhodnutí rada využila alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci v horizontu do jednoho až 1,5 roku. Na tiskové konferenci po jednání rady to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Guvernér zároveň uvedl, že na dalších měnových zasedáních může rada ČNB přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení sazeb.
"Zvýšení úrokových sazeb je oproti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy,"uvedl Rusnok. Zároveň je ale podle něj dnešní zvýšení sazeb větší, než doporučuje alternativní scénář.
Rada ČNB dnes zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba je tak na 5,75 procenta, což je nejvyšší hodnota roku 1999. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady, dva hlasovali opět pro sazby beze změny.
Základní scénář nové prognózy ČNB počítá s dalším strmým nárůstem tržních úrokových sazeb. V základním scénáři rada nastavuje úrokové sazby s cílem splnit dvouprocentní inflační cíl na standardním horizontu měnové politiky, což je jeden až 1,5 roku. Trajektorie úrokových sazeb v alternativním scénáři je podle Rusnoka letos nižší.
"Nižší úrokové sazby společně se slabším kurzem vedou k vyšší inflaci než v základním scénáři. Inflace ale i v této simulaci klesne v roce 2023 na jednociferné hodnoty, i když návrat k dvouprocentnímu cíli se odkládá až do roku 2024," uvedl Rusnok.
ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky, čeká inflaci přes 13 procent
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 koruny za euro. Příští rok pak počítá s průměrným kurzem 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
Ministerstvo financí v nové dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta.
Dnešní zvýšení sazeb ČNB na 5,75 procenta bylo pro trhy překvapením
Dnešní rozhodnutí České národní banky (ČNB) zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta bylo pro trhy překvapením, shodli se analytici oslovení ČTK. Zásadní otázkou je podle nich nyní to, zda úroky ČNB čeká ještě další viditelnější růst, nebo je repo sazba již blízko svého vrcholu. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
"Dnešní rozhodnutí ČNB však bylo pro trh překvapením, na což zareagovala koruna posílením pod hranici 24,60 Kč za euro," uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Současný ekonomický vývoj podle něj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB však podle všeho stále považuje jako prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky, dodal.
"Prognóza Raiffeisenbank počítala s vrcholem 5,75 procenta, ale předpokládali jsme, že centrální banka tento posun rozloží do dvou zasedání," upozornil analytik banky Vratislav Zámiš. Nečekaný nárůst podle něj otevírá možnost, že se základní sazba v červnu podívá až na šestiprocentní hranici. Výraznější zvyšování ale neočekává kvůli obavám ze slabšího ekonomického růstu v následujících čtvrtletích.
Důvodem zvyšování je stále rostoucí inflace, která je za posledních 20 let na rekordních 12,7 procenta. "Očekává se přitom, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné," míní obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Rostoucí ceny energií, válka na Ukrajině a částečné zavření Číny kvůli politice nulové tolerance pandemie covid-19 mohou podle něj vyhnat inflaci až k 16 procentům.
Inflace stále sílí a měnová politika musí držet krok, pokud se jí má podařit dostat ji opět pod kontrolu, připomněl analytik Deloitte David Marek. "Na první pohled se to může zdát jako 'donkichotský' boj s větrnými mlýny. Centrální banka zvyšuje úrokové sazby a inflace přesto dále sílí. Nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit. Je možné, že ČNB ještě bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, nyní se hraje především o inflační očekávání, a to není malá sázka," dodal.
Je nyní otázkou, zda se růst základní úrokové sazby zastaví na úrovni šesti procent, nebo ještě výše, doplnil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nelze podle něj vyloučit letošní růst základní sazby až na 6,25 procenta, nebo dokonce až na 6,5 procenta. Vedle výraznější inflace může být důvodem také očekávaný příchod nového a méně 'jestřábího' guvernéra ČNB, poznamenal. Ve druhé polovině roku centrální banku již povede jiný guvernér než Jiří Rusnok a obměny dozná také bankovní rada.
Analytici: Zvýšení sazeb ČNB prodraží hypotéky, na které dosáhne méně lidí
Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.
"Další růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Rovněž se podle něj prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.
Další zdražení peněz spolu se stále se zvyšujícími cenami energií znemožní spoustě Čechů dosáhnout na pořízení si svého vlastního bydlení, doplnil obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. U lidí po vysoké škole, do 30 let věku, odhadl, že by mohlo jít až o 70procentní podíl.
Tvrdá opatření ČNB se odrazí nejen ve stavebním průmyslu, ale v celé ekonomice, upozornil majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. Zasáhne to především firmy, které čerpají provozní nebo investiční úvěry. "V momentě, kdy se zásahy ČNB naplno promítnou do nových hypoték nebo do jejich refinancování, se dnešní střední třída bude moci s vidinou vlastního bydlení rozloučit," podotkl.
Zvýšení sazeb ČNB zvýší i úročení vkladů obyvatel. Například Trinity Bank okamžitě po rozhodnutí ČNB oznámila zvýšení úročení vkladů až na 5,08 procenta. Je ale určen jen pro vklady do 400.000 Kč Kč s roční fixací. Ani tyto sazby však nepřinesou reálné výnosy, protože inflace se blíží 13 procentům.
Dnešní krok ČNB byl šestým nadstandardním zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Související
Rada ČNB podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
Sazby hypoték v prosinci stouply k šesti procentům
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák