Turecká ekonomika jde ke dnu, stavební boom střídají krachy

Země se potýká s vysokou inflací a loni v srpnu ji sužovala i finanční krize. Turecká lira ztratila za loňský rok vůči dolaru 28 procent hodnoty a někteří ekonomové se obávají hospodářské recese. Na strategii, kterou na řešení ekonomických problémů nasadila Ankara, reagují trhy skepticky.

Řady bílých domů se špičatou střechou začala ve městě Mudurnu v hornaté provincii Bolu v roce 2014 stavět turecká stavební společnost Sarot. Konečná podoba projektu, který Turci pojmenovali Burj al-Babas (v arabském přepisu Burdž al-Bábáz), má čítat 732 vil a nákupní centrum.

#Turkey’s construction sector is facing tough times because of high inflation, weakening of the #Lira & a default by some #Gulf #investors in buying properties that they had committed to purchase. Reports indicate that some construction companies are seeking bankruptcy protection

Výstavba ale nyní stojí. Společnost Sarot požádala totiž o bankrotovou ochranu, která ji a stovky dalších tureckých firem zaštítí před věřiteli a umožní restrukturalizovat dluh. Stavební skupina Sarot vyhlásila bankrot, když někteří zákazníci z oblasti Perského zálivu nemohli zaplatit za dům, který si v projektu za 200 milionů dolarů (4,5 miliardy Kč) koupili, uvedl manažer společnosti Mezher Yerdelen. Do výstavby se zatím investovalo 100 milionů dolarů.

"Část prodeje jsme museli zrušit," uvedl Yerdelen, když firma prodala 351 domů arabským investorům. Jedna vila stojí 400.000 až 500.000 dolarů (8,9 milionu až 11,1 milionu Kč). Zatímco pokles cen ropy dopadl na zákazníky z Perského zálivu, skupina Sarot musela požádat o bankrotovou ochranu kvůli "negativnímu dopadu ekonomických výkyvů na stavební náklady," řekl agentuře AFP Yerdelen.

Nedokončené a prázdné stavební projekty jsou ale rozesety po celé zemi a dokazují, s jakými obtížemi se stavebnictví i celé hospodářství potýkají. Toto odvětví bylo hnací silou turecké ekonomiky už od nástupu Recepa Tayyipa Erdogana k moci v roce 2003. Od té doby ekonomika vykazovala vyšší růst, než byl světový průměr. Ve třetím čtvrtletí loňského roku ale stavebnictví zaznamenalo meziroční pokles o 5,3 procenta.

"Tři ze čtyř společností, které zkrachují nebo požádají o ochranu před věřiteli jsou stavební firmy," říká Alper Duman z univerzity v Izmiru. "Ať už tomu říkáme bublina ve stavebnictví, nebo bublina na trhu bydlení, v Turecku máme bublinu," dodává. Nasvědčuje tomu podle něj zejména množství neprodaného bytového fondu. Za posledních 16 let se v Turecku postavilo 10,5 milionu bytů, ale jen osm milionů bylo zkolaudováno. "Je tady značné riziko, že ta bublina praskne," myslí si Duman.

Ministryně obchodu Ruhsar Pekcanová v polovině prosince informovala, že o ochranu před věřiteli od loňského března požádalo 846 společností. Opoziční deník Sözcü ale už v říjnu napsal, že jich je mnohem více, a to přes 3000.

Předseda turecké komory stavebních inženýrů Cemal Gökçe vidí situaci pesimisticky a předpovídá více žádostí o ochranu před věřiteli i více bankrotů. V Turecku se podle něj staví až příliš. Většina domů se ovšem nepodobá luxusnímu komplexu Burj al-Babas, jsou to prosté byty a domy pro běžné Turky.

Kerim Alain Bertrand, někdejší šéf firmy, která zpracovávala a poskytovala data o tureckém realitním trhu, se s ohledem na pokračující růst populace ale dívá na věc optimističtěji. Sektor podle něj projde konsolidací a "při životě" ho udrží právě mladá populace.

Střední věk turecké populace v roce 2017 podle místního statistického úřadu činil 31,7 roku, zatímco střední věk občanů Evropské unie byl 42,8 roku.