130 let od narození legendy. Čeněk Junek byl světoznámý závodník, jehož život předčasně ukončila tragédie

V obci Čermná (dnešní Dolní Čermná) ve východních Čechách přišel dne 25. května 1894 na svět do rodiny krejčího Vincence Junka chlapec, který dostal jméno Vincenc Urban, později mu ale všichni říkali Čeňku. Když se narodil, měl již dvanáct sourozenců. Rodiče Čeňkovi dopřáli dobré vzdělání. To základní získal v nedalekém Kyšperku (dnešní Letohrad), poté studoval na obchodní škole v Praze. 

Záhy po studiích se Čeněk dostal do bankovního prostředí, kde pak už zůstal po celý život. Brzy ho vedení Pražské úvěrní banky jako schopného pracovníka vyslalo do Olomouce, kde měl pomáhat zakládat pobočku pražské banky. Tam poznal mladou úřednici Alžbětu Pospíšilovou. Tehdy ještě netušil, že to bylo setkání osudové a že si ji za pár let vezme za ženu, přivede ji k motoristickému sportu a bude po jejím boku vyhrávat automobilové závody. Alžběta Pospíšilová se později také vydala na dráhu automobilové závodnice pod jménem Eliška Junková. 

Šťastným rokem byl pro Čeňka rok 1922. V červnu se oženil s Eliškou. V tomto čase také již pracoval jako ředitel Pražské úvěrní banky, dařilo se mu tedy v profesním i soukromém životě. Tehdy se také začal věnovat své velké vášni, a to automobilovému závodění. V tom rovněž mimořádně vynikal, hned od počátku vyhrával. Nejprve jezdil v automobilu značky Mercedes, ten ale brzy vystřídal za vozy Bugatti, kterým pak zůstal věrný po zbytek závodní kariéry. 

Zpočátku Čeněk Junek závodil po boku své ženy Elišky, která mu dělala na závodech spolujezdkyni. Později se však manželé osamostatnili a závodili každý za sebe. Na některých tratích Eliška svého manžela porazila, on jí prohru ovšem vzápětí oplácel. Junek triumfoval na závodech národního i mezinárodního charakteru, obdržel nespočet cen, vytvořil rekordy. Z amatérského jezdce se stal světoznámý závodník. 

Zatímco v roce 1928 se v závodech Elišce Junkové náramně dařilo a dokonce pokořila některé rekordy, Čeněk Junek na čtyřech kolech zrovna nevynikal. Pár závodů se nemohl účastnit, ať už z důvodu pracovních povinností, nebo technických potíží na automobilu. V červnu nemohl kvůli nehodě dojet závod pod Pradědem. O měsíc později, dne 15. července 1928, nastoupil na start Velké ceny Německa na okruhu Nürnburgring. Byl to jeho poslední závod. Junek tehdy v jedné ze zatáček nezvládl řízení a havaroval. Utrpěl velmi těžká zranění hlavy, kterým na místě podlehl. Bylo mu tehdy pouhých 34 let. V reakci na tragickou událost závod ihned vzdali další závodníci z Československa. Zdrcená Eliška Junková ještě téhož dne nadobro ukončila kariéru automobilové závodnice. 

Pohřeb Čeňka Junka se konal 20. července 1928, a to za účasti široké veřejnosti, jak o tom informoval dobový tisk: 

„Smrt našeho slavného a populárního Čeňka Junka vzbudila všeobecnou soustrast pražského obyvatelstva. A také již hodinu před zahájením smutečních obřadů sešlo se v okolí krematoria tolik obecenstva, že celá prostora před kaplí byla zastoupena. Malá místnost krematoria nestačila, aby pojmula četné přátele a známé zesnulého a oficielní hosty, takže z těch, kteří vážili si jej pro jeho vzácné vlastnosti osobní i sportovní a kteří přišli s ním se rozloučiti, stála velká většina venku a v pohnutém mlčení loučili se v duchu s mladým mužem, který vykonal tolik pro slávu a rozkvět našeho motorového sportu a v cizině pro dobré jméno naší vlasti.“