Co se s námi stane po smrti? Ze Spojených států se pomalu vytrácí toto řemeslo

Když sestoupíte po schodech vedoucích od zadního vchodu Pohřebního ústavu Jamese Hunta ve městě Asbury Park v americkém státě New Jersey, ocitnete se v místnosti osvícené zářivkami, s bílými stěnami a linoleovou podlahou. V tomto prostoru, kde se stírají hranice mezi nebem a zemí, se vám podle listu The New York Times naskytne alespoň částečná odpověď na jednu z nejstarších a nejpalčivějších otázek lidstva: Co se s námi stane po smrti?

Shawn’te Harvell jednoho úterního večera schází dolů po schodech do místnosti, kde na kovových lůžkách leží dvě těla překrytá bílým prostěradlem. Přišel, protože jeho prací je těla nabalzamovat - vypustit krev z cév a tekutinu z tělních dutin, naplnit je konzervačními látkami, vydrhnout kůži, zašít případné rány, vyčistit zuby, zašít ústa. Do studených, mrtvých buněk znovu vmasírovat iluzi života. Harvell se balzamovačstvím včetně studia tohoto umění zabývá už téměř čtvrt století, od svých 16 let.

Nyní je Harvellovi čtyřicet a pohřebnictví vyučuje na místní vysoké škole. Je také ředitelem vlastního pohřebního ústavu ve městě Elizabeth a jako balzamovač z povolání nabalzamuje týdně bezmála 50 těl; křehká hranice mezi životem a smrtí proto pro něj není ničím neznámým.

"Mým hlavním cílem je přivést jejich milované zpátky," říká o lidech, kteří se na nabalzamovaná těla svých bližních dívají na následných pohřbech. "Stalo se mi, že za mnou přišly rodiny a řekly mi: 'Páni, vypadají tak dobře, že jsme ani nemohli plakat,'" říká.

Balzamování je ale v Americe na ústupu. Údaje shromážděné Národní asociací pohřebních ústavů (NFDA) ukazují, že v roce 2021 se nechalo po smrti zpopelnit téměř 60 procent Američanů, což je nárůst oproti zhruba 25 procentům v roce 1999. Přes 60 procent dotázaných mělo zájem o takzvané zelené pohřby, které jsou levnější než tradiční pohřby a používá se při nich méně konzervačních látek. Najít balzamovače je tak stále obtížnější; většina pohřebních ústavů se spoléhá na externí dodavatele, jako je Harvell, kteří mohou být jediným balzamovačem pro desítku pohřebních ústavů.

Lidé od balzamování upouštějí už několik desetiletí, říkají lidé z oboru. "Jednoznačně je tu nějaký posun," říká Tim Collison, provozní ředitel firmy The Dodge Company, největšího výrobce balzamovacích tekutin ve Spojených státech. "Je tu menší poptávka - trh se nezvětšuje," dodává.

Možností, co učinit s tělem ve chvíli, kdy srdce přestane bít, neurony přestanou přenášet informace a svaly a buňky se začnou rozkládat, je mnoho. Můžeme se svěřit do péče balzamovačů a nechat se v rakvi uložit do země, nechat se zpopelnit a rozprášit pod širým nebem, zkompostovat pod hromadou mulče, zmrazit v kryogenním kontejneru, nechat se mumifikovat nebo zasadit ke kořenům stromku.

Majitel 13 pohřebních ústavů po celých Spojených státech Ed Bixby říká, že nový způsob nakládání s mrtvými těly se objevuje každý rok. Co třeba nechat svůj popel stlačit do diamantu? Nebo tělo vysušit mrazem a vibracemi ho proměnit v prach? Kremace a balzamování ale podle Bixbyho přežijí všechny trendy.

Metody uchování těla po smrti sahají tisíce let do lidské minulosti, až k 7000 let starým mumiím předkolumbovské civilizace Chinchorro nalezeným v poušti Atacama v dnešním Chile. Ty nejslavnější příklady ale pochází ze starověkého Egypta. Zesnulí faraóni a členové bohatých rodin byli podrobeni měsíce dlouhému procesu mumifikace, který zahrnoval vyjmutí vnitřních orgánů, vysušení těla směsí minerálních solí a natírání olejem. Cílem rituálu bylo uchovat duši, která by byla při zničení těla zatracena.

Egyptská mumifikace, která mířila k věčnosti, se ale jen málo podobá modernímu americkému balzamování. Rituál se poprvé objevil během občanské války, kdy se těla vojáků musela převážet v horkých, nevětraných vlacích. Cílem bylo tělo dočasně zachovat, udržet iluzi života jen na tak dlouho, dokud blízcí neřekli své sbohem. Nabalzamovaný byl i 16. americký prezident Abraham Lincoln, kterého po jeho zavraždění v roce 1865 vystavovali po celé zemi. Tělo státníka během těchto několika týdnů balzamovali nepřetržitě. Během 20. století pak tento způsob uchování získal na popularitě a pohled na mrtvého byl často hlavním bodem pohřebního rituálu.

Ačkoliv se metody i záměry, utvářeny kulturou a okolnostmi, lišily, zdá se, že víra v základu starověké i moderní praxe je do jisté míry univerzální. V těle je obsažena nějaká část člověka, jeho podstata.

"Je to vlastně docela hlubokomyslné," říká šéfka oddělení geriatrie a paliativní medicíny na univerzitě v Baltimoru. "I když si smrt vezme tělo, nějakým způsobem ho zkrášlíme - jako bychom říkali, že smrt nezvítězí," dodává.

Harvell při balzamování jednoho z těl zmínil, že mu v roce 2013 náhle zemřel bratr, v roce 2016 babička, další bratr v roce 2018. Balzamoval je všechny. "Často přemýšlím, co se s námi stane. Lidé, kteří odejdou, jsou s tím smíření. Jsme to my, pozůstalí, kteří je nenechají odejít," říká Harvell.

Související

Pohřebnictví, ilustrační fotografie. Photo by panyawat auitpol

Pohřební ústavy v Pekingu nestíhají. Pracovníci kvůli covidu nechodí do práce

Pohřební ústavy v čínské metropoli Pekingu, kterou zasáhla nákaza koronaviru, se snaží udržet krok s žádostmi o pohřební a kremační služby. Řada pracovníků zařízení a řidičů pohřebních vozů má totiž pozitivní testy na infekci a nepřišla do práce, napsala dnes agentura Reuters. Kromě asi desítky pohřebních ústavů se podle ní nárůst infikovaných pracovníků v Pekingu dotýká fungování i dalších podniků včetně restaurací nebo kurýrních firem.

Více souvisejících

pohřebnictví USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy