Pátráme-li po počítacích české státnosti, dovedou nás mnohdy osnovy učebnic historie do 9. století, konkrétně do Pražské kotliny a k osobě knížete Bořivoje I. Dodnes však zůstává mnoho teorií, především ve spojení s Velkomoravskou říší, a též otázek ohledně samotného počátečního vývoje a podoby přemyslovské domény.
Datování počátků české historie do 9. století zůstává pro zatím platné. Naše vědomosti z této doby vycházejí především z okolí osoby Bořivoje I., který je prvním doloženým knížetem z rodu Přemyslovců. Zde je nutné dodat, že doména přemyslovského rodu tehdy nedosahovala takových rozměrů, jaké má dnes Česká republika, dokonce se ani neblížila velikosti Středočeského kraje. Daný prostor ovládalo, jak vyplývá z různých výzkumů, více knížat a velmožů, kteří spolu v jeden čas válčili, jindy spolupracovali.
Významný prim získávají Přemyslovci nad svými sousedy především díky vazbě k Velkomoravské říši. Dostávají se tak na jednu stranu do područí mocného souseda, na druhou stranu získávají též jeho ochranu. Tento fakt dobře odráží přítomnost Bořivoje I. na dvoře velkomoravského knížete Svatopluka, kterého například podporoval vojensky proti východofranskému králi Ludvíkovi Němci. Svatopluk pak naopak zprostředkoval křest Bořivoje a zřejmě i jeho ženy Ludmily od moravského arcibiskupa Metoděje, čímž jinak podřadného knížete ze srdce Čech uvedl na úroveň ostatních pokřtěných vládců v rámci evropského prostoru. Křest tak v této době lze vnímat především jako politický tah.
Vztah mezi Bořivojem a Svatoplukem vedlo některé badatele k názoru, že historie Velkomoravské říše a následného českého státu, je provázána, jelikož Bořivoj měl být dosazeným správcem či místodržitelem na popud knížete Svatopluka. Některé teorie mluví dokonce o jejich příbuzenském vztahu. Žádné přímé důkazy však pro tuto hypotézu, nebo spíše domněnku, neexistují a lze se tak spíše domnívat, že Bořivoj a jeho rod byl zcela nezávislý a do spojení s Velkomoravskou říši se dostal z čistě politických důvodů.
Další výhodou pro Bořivoje bylo situování jeho původního „panství“ v srdci Čech, což do budoucna umožňovalo prostor pro expanzi. Vše zatím nasvědčuje tomu, že původní sídlo knížete Bořivoje I. se nacházelo na Levém Hradci. Zde také kníže Bořivoj vybudoval nejstarší křesťanský kostel.
Zřejmě opět z taktických důvodů nechal Bořivoj I. následně své centrum přenést do prostoru dnešního Pražského hradu, kde se předpokládá existence jakéhosi vrchu „Žiži“ a kamenného trůnu, který byl dle tradice místem pro volbu nového knížete. Jeho obsazením se tak Bořivoj I. snažil demonstrovat svou moc a ovládnout celý daný region. Že zde v těchto dobách docházelo k bojům a tím i k sídelní a politické proměně, nejspíše dokládá zánik některých okolních starších hradišť, která se do té doby vyvíjela nezávisle na přemyslovské doméně. Patří mezi ně například hradiště Šárka či Butovice, která zanikají na přelomu 9. a 10. století.
V této době zde naopak vznikají strategicky významné body pod vládou Přemyslovců. Vedle Levého Hradce a Pražského hradu to byl i Pravý Hradec. Všechny lokality je nutné spojovat s dálkovými cestami, možností kontroly brodů přes řeku apod. Důležitá je i jejich situování a vizuální propojení, které umožňovalo vzájemnou kontrolu. Z Levého Hradce bylo možné kontrolovat Pravý Hradec a z něho bylo možné dohlédnout až na Pražské hradiště. Je pravděpodobné, že se tato přemyslovská sídla domlouvala pomocí světelných signálů a v případě nouze se mohly navzájem vojensky podpořit.
Ovládnutí Pražské kotliny bylo velice důležité a významné, jelikož tudy, nejspíše v blízkosti Pražského hradu, konkrétně v místech dnešního Karlova mostu, již tehdy vedla důležitá obchodní cesta. Její kontrola tak dala do rukou Přemyslovců značnou moc a příležitost.
Postup Bořivoje I. se tak ukázal jako správný, byť o rodícím se českém státu je možné mluvit spíše až za časů jeho následníků, především Boleslava I. Ovšem již za časů Spytihněva I., který byl synem Bořivoje I., se přemyslovská doména dostává z vlivu Velkomoravské říše, která na počátku 10. století zaniká. Tím došlo zřejmě k celkové proměně politického prostoru a následné expanzi rodícího se českého státu během 10. století.
Související
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
historie , Přemyslovci , Praha , Pražský Hrad , Česká republika , Levý Hradec
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě