Magazín

Související články:

Jakou roli hrají v době pandemie zvířata?

Jste doma, nic neděláte a jste více unavení? Vědci vysvětlili, proč se to děje

Sociální sítě jsou plné příspěvků od lidí, kteří se cítí unavenější více než obvykle. Lidé většinou vstávají v brzkých ranních hodinách, ale v době karantény je to přibližně kolem desáté ráno. Mnozí se proto ptají, proč jsou více unavení, když jejich vytížení je mnohem menší než v době před koronavirem.

Muži si myjí ruce mnohem méně často než ženy. Půlka z nich nepoužívá mýdlo po toaletě

Mýt si ruce mýdlem a teplou vodou po dobu 20 vteřin je společně s pobytem doma a odstupem od ostatních lidí nejlepší zbraní, kterou máme proti koronaviru. Existuje ale jeden zásadní, a přitom jen zřídka zmiňovaný rozdíl v tomto základním hygienickém návyku: ženy si myjí ruce častěji a pečlivěji než muži, napsal zpravodajský server CNN.

Rozvody i posílení moci? Odborník prozradil, jak se zhorší život po koronaviru

Pandemie koronaviru je jednou z nejrozsáhlejších událostí, která zasáhla svět od konce druhé světové války. Je téměř jisté, že některé věci se do starých kolejí nevrátí, a ne všechny se týkají pouze ekonomické sféry, školství nebo zaměstnanosti.

Proč pandemie koronaviru přeje dezinformacím? Experti přišli s vysvětlením

Každá zdravotní krize s sebou nese šíření nejrůznějších dezinformací. Proč jsou lidé schopni uvěřit mnohým mýtům o koronaviru SARS-CoV-2? Dezinformace se nevyhýbají studentům, ale ani politikům. Jak se nejlépe vyhnout nebezpečným lžím?

Roušky nedávejte malým dětem, mohou se udusit, varují odborníci. Problémy hlásí i astmatici

Po celém Česku platí povinnost nosit roušky či jinou pokrývku obličeje jako ochranu před šířením koronaviru. Slovenští experti ale upozornili, že roušky v žádném případě nepatří na obličej malým dětem. Ty se jimi mohou udusit.

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.

Ví, že je nutná, přesto karanténu nedodržují. Jak přesvědčit blízké a známé, aby zůstali doma?

Světová zdravotnická organizace (WHO), Národní zdravotní služba (NHS) ve Velké Británii, a americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) tvrdí, že existuje účinný způsob, jak zpomalit šíření covid-19 tím, že se vyhneme úzkému kontaktu s ostatními lidmi. V některých částech světa šíření koronaviru zanechalo ulice liduprázdné, v jiných částech je během pandemie rušno jako před hrozbou viru SARS-CoV-2.

Paul McCartney, Lady Gaga nebo Elton John. Popové hvězdy uspořádají megakoncert pro WHO

V boji proti koronavirové pandemii odehrají hvězdy světové populární hudby 18. dubna velký dobročinný koncert vysílaný televizemi i sociálními sítěmi. Do projektu One World together at home (Jeden svět společně doma), jehož cílem je vybrat peníze do fondu Světové zdravotnické organizace (WHO), se zapojí slavní zpěváci a hudebníci jako Lady Gaga, Alanis Morissetteová, Billie Eilish, Elton John, Paul McCartney, Stevie Wonder nebo Lang Lang.

Virtuální výstava: Tajemné Turínské plátno se ukáže během Velikonoc

Turínské plátno, ve kterém bylo, jak někteří křesťané věří, zabaleno Kristovo tělo, když je sňali z kříže, se v sobotu ukáže na virtuální výstavě. Mimořádné představení má povzbudit věřícím po celém světě modlit se za ukončení pandemie koronaviru.

"Už jsem měl po krk té zkázy." Pošťák zpestřuje lidem karanténu nošením kostýmů

Britský pošťák Glen Walton již doručil dopisy a balíčky převlečený za lupiče, zápasníka, princeznu a populární postavičku ze seriálu Pokémon Pikachu. Jeho cílem je totiž rozveselit obyvatele, kteří musí zůstávat doma kvůli pandemii způsobené koronavirem.

Jak se během pandemie covid-19 ubránit přejídání ze stresu? Zde je několik rad

Stresové přejídání je věcí, se kterou se řada lidí pravidelně potýká i za normálních okolností. Ale v náročných dobách, jako je nynější pandemie nemoci COVID-19, tento problém postihuje dokonce i ty, kdo obvykle nezahání úzkost či jiné emoce jídlem, napsal zpravodajský server CNN.

Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.

Proč se ve středověku tak rychle šířily nemoci?

V nastalé situaci, kdy se svět děsí pandemie koronoviru COVID-19, vyznívají různé otázky o možnostech a rychlosti šíření tohoto onemocnění a jeho důsledcích. Vir si již vyžádal několik tisíc mrtvých. Nejedná se však o jedinou nákazu v moderních, ani starších dějinách lidstva. Ve středověku do Evropy přišla doslova zkáza – mor. A to nejednou. Proč a jak se tehdy mor a jiné nemoci šířily?

Pandemie covid-19 je i nápor na psychiku. Jak v sobě pěstovat pocit štěstí?

Co z nás dělá šťastné lidi? Takovou otázku si můžeme klást v těchto dnech, které se tak liší od toho, co jsme prožívali dosud. Zmocňuje se nás panika nebo znepokojení z toho, co se nyní děje. Jsme uzavřeni doma, rytmus práce a sociálního života je jiný než obvykle. Můžeme se však zahledět do svého nitra více než dříve. Nedávno proběhl Světový den štěstí, který zavedla OSN s rezolucí, jež označuje štěstí a pohodu za základní cíle lidstva a veřejné politiky.

Lidé si budou moci vyrobit ochrannou masku z dílny ČVUT

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT připravují návod na ochrannou masku pro zachycení koronaviru, kterou si lidé vyrobí na domácích 3D tiskárnách. ČVUT na úpravě masky spolupracuje s firmami Y Soft a Vytisknuto.com. Masky brzy poputují také ke zdravotníkům. Za ČVUT to v dnešní tiskové zprávě uvedla Andrea Vondráková.

Bolest v krku, rýma nebo průjmy. Mohou obyčejné příznaky značit koronavirus?

Nejběžnější příznaky nakažení koronavirem jsou suchý kašel, horečka a potíže s dýcháním. Existují ale lidé, kteří nemají žádné příznaky nemoci COVID-19, a přesto jsou vysoce nakažlivý pro své okolí. Studie ukazuje, že významná část lidí nejprve vykazuje jiné atypické příznaky jako jsou střevní obtíže nebo ztráta chuti.

Pár seniorů dokázal, že láska nezná hranic. I v době pandemie COVID-19

Příklad páru seniorů z německo-dánského pohraničí ukazuje, že ani v době nynější pandemie láska nezná hranic. O 85leté Dánce a jejím o čtyři roky starším partnerovi z Německa, kteří si povídají přes hranici a dodržují přitom bezpečný odstup, informovala na svých internetových stránkách britská zpravodajská stanice BBC.