Zdravotní péče je dnes soustředěna převážně do nemocnic a rukou vzdělaného zdravotnického personálu. V minulosti však byla úzce spojena s řeholními řády a kongregacemi, z nichž některé vznikly primárně proto, aby jejich členové pečovali v duchu křesťanského milosrdenství o nemocné a chudé. Zdravotnictví prošlo v dějinách celou řadou proměn a reforem, činnost řeholníků a řeholnic téměř vymizela v důsledku snahy o jejich likvidaci za komunistického režimu. Přesto zajišťují některé řády zdravotní péči dodnes.
V období středověku bylo zdravotnictví soustředěno do klášterů v rámci systému tzv. klášterní medicíny. Řeholníci pečovali o nemocné, léčili je a ošetřovali. Své znalosti a zkušenosti z oblasti medicíny předávali dalším generacím – zapisovali třeba osvědčené lékařské postupy nebo sestavovali herbáře léčivých rostlin. Klášterní medicína byla na velice vysoké úrovni, a to především ze dvou důvodů – díky výborné organizovanosti řeholníků a jejich vzdělanosti. Právě řeholníci patřili k nejvzdělanějším vrstvám středověké společnosti. Pokud k tomuto faktu ještě připočteme křesťanskou obětavost a laskavost, nemocným ve středověku se dostávalo skutečně dobré zdravotní péče.
Klášterní medicína byla omezena v roce 1163, kdy bylo na synodě v Tours rozhodnuto, že řeholníci nemohou například bez lékařského vzdělání provádět chirurgické zákroky. I přesto řeholníci a řeholnice z tehdejšího zdravotnictví nezmizeli, stali se z nich ošetřovatelé a ošetřovatelky. Dodnes se používá výraz „zdravotní sestra“, který odkazuje na fakt, že o nemocné dříve pečovaly sestry-řeholnice.
Od 8. století bývaly součástí některých klášterů špitály, které neplnily funkci nemocničního zařízení v pravém slova smyslu, ale poskytovaly ubytování a péči nemocným, chudým nebo starým či opuštěným osobám. V době křížových výprav byli ve špitálech rytířských řádů ošetřováni především ranění rytíři. Podle názoru některých badatelů se právě z tohoto období dodnes zachovaly tradice lékařských vizit.
První špitál na našem území vznikl v Praze někdy v polovině 12. století. Pozdější špitály u nás jsou připisovány Maltézskému řádu, Řádu templářů nebo Řádu německých rytířů, jehož heslem ostatně dodnes je „Léčit, pomáhat a bránit“. Ve 13. století je zakládání špitálů spojeno se jmény dvou šlechtičen, a to s Anežkou Českou (dcerou krále Přemysla Otakara I.) a Zdislavou z Lemberka. Tyto ženy stály nejenom u zrodu špitálů, ale také samy o nemocné obětavě pečovaly. Obě byly svatořečeny.
Ránu pro špitály představovaly husitské války, kdy řada z nich přestala existovat. Zlom ve špitálnictví nastal na počátku 17. století, kdy na našem území začal působit Hospitálský řád svatého Jana z Boha, řeholníci známí také jako milosrdní bratři. S jejich působením je spojeno zakládání prvních specializovaných špitálů, které už připomínaly moderní nemocniční zařízení. První špitál tohoto řádu vznikl roku 1605 ve Valticích, další roku 1620 v Praze. Ve špitálech milosrdných bratří bylo pečováno pouze o muže. Členové řádu byli velmi vzdělaní, často absolvovali studium medicíny. Heslo milosrdných bratří zní „Per corpus ad animam“, tedy „Tělem k duši“. Je tak patrné, že milosrdní bratři pomáhali i duševně nemocným. A pomáhají dodnes.
Od 17. a 18. století církevní řády na našem území také zakládaly a provozovaly lékárny, a to nejčastěji již zmínění milosrdní bratři, ale také jezuité nebo sestry alžbětinky, tedy členky Řádu svaté Alžběty. Jezuité, členové Tovaryšstva Ježíšova, se starali o nemocné také v dobách morových epidemií, přičemž mnozí se skutečně obětovali a na mor zemřeli.
S 19. stoletím je spojeno působení nových ženských řeholních řádů, jejichž posláním byla ošetřovatelská a charitativní činnost. Kromě péče v sirotčincích, nemocnicích a chudobincích se setry specializovaly na pomoc tak trochu opomíjeným postiženým lidem, tedy například slepým nebo hluchým osobám. Od roku 1948, kdy komunisté převzali moc, byli církevní představitelé, řeholníci a řeholnice i věřící pronásledováni a perzekuováni. Řeholní a církevní život měl být úplně zlikvidován. I když to komunisté viděli neradi, řeholníci a řeholnice byli v některých případech v rámci ošetřovatelské a charitativní péče prakticky nenahraditelní, a proto se jejich působení v těchto oblastech nějaký čas tolerovalo. Většina členů a členek církevních řádů však bohužel byla donucena pracovat v oblasti zemědělství nebo průmyslu. Sociální zařízení ovšem nadále požadovala pro práci obětavé řeholnice, které tak mohly od roku 1967 v omezené míře začít pracovat v ústavech zdravotně postižených či domovech pro seniory. Návrat do veřejného života i do ošetřovatelských, zdravotnických a sociálních zařízení byl řeholníkům a řeholnicím umožněn až po Sametové revoluci v roce 1989.
Členové církevních řádů dodnes pomáhají nemocným – věnují se charitativní činnosti, jsou zřizovateli zdravotních škol, vypomáhají v nemocnicích, poskytují pečovatelské služby nebo provozují lékárny.
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen
historie , Zdravotnictví , medicína , nemocnice , Církev
Aktuálně se děje
včera

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1
včera

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje
včera

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům
včera

Jaro je v rozpuku. Meteorologové upozorňují alergiky na vývoj pylové zátěže
včera

Policie zadržela uprchlého soudce Kafku. Dostal se jen do Chorvatska
včera

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR
včera

Kanada a Francie spojily síly. Carney a Macron se postavili Trumpově obchodní válce
včera

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa
včera

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc
včera

EU dnes bude hledat cesty, jak dosáhnout konce války. Putin ve skutečnosti nechce mír, zaznívá od lídrů
včera

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku
včera

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin
včera

Moskva couvá. V rámci dohody umožní rozmístění pozorovatelů na Ukrajině
včera

Saúdská Arábie: Proč se stala klíčovou zemí v jednáních o konci války na Ukrajině?
včera

Chceme zjistit, zda můžeme válku ukončit. Trump prozradil, o čem chce mluvit s Putinem
včera

V úterý budu mluvit s Putinem, oznámil Trump
včera

„Všechno je ztraceno.“ Ukrajinští vojáci popisují ústup z Kurské oblasti jako scénu z hororu
včera

Počasí na týden: Meteorologové slibují poslední závan zimy. Bude krátký
16. března 2025 21:53

V Lidlu se zamysleli a vymysleli něco netradičního. O úspěchu rozhodnou lidé
16. března 2025 20:57
S navrátilcem Schickem, ale bez nováčků. Hašek zveřejnil nominaci na úvod kvalifikace
Koncem března začne kvalifikace na fotbalové mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku, a proto reprezentační trenér Ivan Hašek zveřejnil nominaci pro úvodní kvalifikační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem. V ní se po návratu po zdravotních potížích opět objevuje jedna z největších opor, útočník Patrik Schick, i další uzdravení reprezentanti Michal Sadílek a David Jurásek. Realizační tým se tentokrát obejde bez jediného nováčka v kádru.
Zdroj: David Holub