Historie zdravotnictví je úzce spojena s církevními řády. Řeholníci pečují o nemocné dodnes

Zdravotní péče je dnes soustředěna převážně do nemocnic a rukou vzdělaného zdravotnického personálu. V minulosti však byla úzce spojena s řeholními řády a kongregacemi, z nichž některé vznikly primárně proto, aby jejich členové pečovali v duchu křesťanského milosrdenství o nemocné a chudé. Zdravotnictví prošlo v dějinách celou řadou proměn a reforem, činnost řeholníků a řeholnic téměř vymizela v důsledku snahy o jejich likvidaci za komunistického režimu. Přesto zajišťují některé řády zdravotní péči dodnes.

V období středověku bylo zdravotnictví soustředěno do klášterů v rámci systému tzv. klášterní medicíny. Řeholníci pečovali o nemocné, léčili je a ošetřovali. Své znalosti a zkušenosti z oblasti medicíny předávali dalším generacím – zapisovali třeba osvědčené lékařské postupy nebo sestavovali herbáře léčivých rostlin. Klášterní medicína byla na velice vysoké úrovni, a to především ze dvou důvodů – díky výborné organizovanosti řeholníků a jejich vzdělanosti. Právě řeholníci patřili k nejvzdělanějším vrstvám středověké společnosti. Pokud k tomuto faktu ještě připočteme křesťanskou obětavost a laskavost, nemocným ve středověku se dostávalo skutečně dobré zdravotní péče.

Klášterní medicína byla omezena v roce 1163, kdy bylo na synodě v Tours rozhodnuto, že řeholníci nemohou například bez lékařského vzdělání provádět chirurgické zákroky. I přesto řeholníci a řeholnice z tehdejšího zdravotnictví nezmizeli, stali se z nich ošetřovatelé a ošetřovatelky. Dodnes se používá výraz „zdravotní sestra“, který odkazuje na fakt, že o nemocné dříve pečovaly sestry-řeholnice.

Od 8. století bývaly součástí některých klášterů špitály, které neplnily funkci nemocničního zařízení v pravém slova smyslu, ale poskytovaly ubytování a péči nemocným, chudým nebo starým či opuštěným osobám. V době křížových výprav byli ve špitálech rytířských řádů ošetřováni především ranění rytíři. Podle názoru některých badatelů se právě z tohoto období dodnes zachovaly tradice lékařských vizit.

První špitál na našem území vznikl v Praze někdy v polovině 12. století. Pozdější špitály u nás jsou připisovány Maltézskému řádu, Řádu templářů nebo Řádu německých rytířů, jehož heslem ostatně dodnes je „Léčit, pomáhat a bránit“. Ve 13. století je zakládání špitálů spojeno se jmény dvou šlechtičen, a to s Anežkou Českou (dcerou krále Přemysla Otakara I.) a Zdislavou z Lemberka. Tyto ženy stály nejenom u zrodu špitálů, ale také samy o nemocné obětavě pečovaly. Obě byly svatořečeny.

Ránu pro špitály představovaly husitské války, kdy řada z nich přestala existovat. Zlom ve špitálnictví nastal na počátku 17. století, kdy na našem území začal působit Hospitálský řád svatého Jana z Boha, řeholníci známí také jako milosrdní bratři. S jejich působením je spojeno zakládání prvních specializovaných špitálů, které už připomínaly moderní nemocniční zařízení. První špitál tohoto řádu vznikl roku 1605 ve Valticích, další roku 1620 v Praze. Ve špitálech milosrdných bratří bylo pečováno pouze o muže. Členové řádu byli velmi vzdělaní, často absolvovali studium medicíny. Heslo milosrdných bratří zní „Per corpus ad animam“, tedy „Tělem k duši“. Je tak patrné, že milosrdní bratři pomáhali i duševně nemocným. A pomáhají dodnes.

Od 17. a 18. století církevní řády na našem území také zakládaly a provozovaly lékárny, a to nejčastěji již zmínění milosrdní bratři, ale také jezuité nebo sestry alžbětinky, tedy členky Řádu svaté Alžběty. Jezuité, členové Tovaryšstva Ježíšova, se starali o nemocné také v dobách morových epidemií, přičemž mnozí se skutečně obětovali a na mor zemřeli.

S 19. stoletím je spojeno působení nových ženských řeholních řádů, jejichž posláním byla ošetřovatelská a charitativní činnost. Kromě péče v sirotčincích, nemocnicích a chudobincích se setry specializovaly na pomoc tak trochu opomíjeným postiženým lidem, tedy například slepým nebo hluchým osobám. Od roku 1948, kdy komunisté převzali moc, byli církevní představitelé, řeholníci a řeholnice i věřící pronásledováni a perzekuováni. Řeholní a církevní život měl být úplně zlikvidován. I když to komunisté viděli neradi, řeholníci a řeholnice byli v některých případech v rámci ošetřovatelské a charitativní péče prakticky nenahraditelní, a proto se jejich působení v těchto oblastech nějaký čas tolerovalo. Většina členů a členek církevních řádů však bohužel byla donucena pracovat v oblasti zemědělství nebo průmyslu. Sociální zařízení ovšem nadále požadovala pro práci obětavé řeholnice, které tak mohly od roku 1967 v omezené míře začít pracovat v ústavech zdravotně postižených či domovech pro seniory. Návrat do veřejného života i do ošetřovatelských, zdravotnických a sociálních zařízení byl řeholníkům a řeholnicím umožněn až po Sametové revoluci v roce 1989.

Členové církevních řádů dodnes pomáhají nemocným – věnují se charitativní činnosti, jsou zřizovateli zdravotních škol, vypomáhají v nemocnicích, poskytují pečovatelské služby nebo provozují lékárny.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie Zdravotnictví medicína nemocnice Církev

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy