Pražské povstání proti nacistům: Velitele "ocenili" komunisté doživotním vězením

Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády.

Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči "oceněn" doživotním vězením, perzekuováni byli i další představitelé povstalců.

Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém okupovaném území, intenzivní partyzánská činnost, ale i zprávy o brzkém konci války, smrti Hitlera, dobytí Berlína a pověsti o blížících se Američanech. Odbojoví důstojníci připravovali ozbrojené vystoupení v Praze již od února 1945, kdy se snažili podchytit vlastenecky smýšlející občany. Počátkem května se ze zbytků nacisty zdecimované odbojové organizace Obrana národa zformovala velitelství Alex a Bartoš v čele s generály Františkem Slunečkem a Karlem Kutlvašrem. Ještě předtím vznikla ze spolupráce všech složek politického odboje Česká národní rada, jejímž předsedou se stal profesor Albert Pražák.

Již 4. května rozhodla protektorátní vláda o zrušení nařízení o dvojjazyčném úřadování, dvojjazyčných nápisech a zákazu vyvěšování československých vlajek a ministr dopravy Jindřich Kamenický pokyn železničním a poštovním úřadům, aby odstranily německé nápisy. Tato aktivita se rychle přenesla i na ostatní obyvatele, kteří začali ničit německé názvy ulic a obchodů. Na Václavském náměstí se scházely davy lidí a šířily se pověsti o blížících se Američanech.

Signál k povstání dalo velitelství Bartoš v sobotu 5. května prostřednictvím rozhlasu. Němci se snažili českému vysílání zabránit, právě o budovu rozhlasu propukly nejtěžší boje, povstalci ho ubránili. Po poledni se z rozhlasových přijímačů ozvalo volání o pomoc, což znamenalo signál k povstání na celém území protektorátu a také příliv bojovníků z venkova. Zapojili se i členové protektorátního vládního vojska.

Praha se stala neprůchodnou pro německé ústupové plány (milionová německá armáda byla obklíčena na Královéhradecku a hodlala se probít do amerického zajetí), proto ráno 6. května začala silná německá ofenziva. V ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30.000 povstalců. Rozhlas opakovaně volal o pomoc.

Dnem nejtěžších bojů v Praze byl 7. květen. Špatně vyzbrojení povstalci postupně ztráceli osvobozená území a především stovky životů. V kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova (Vlasov ale tehdy v Čechách nebyl). Tzv. vlasovci byli bývalí rudoarmějci, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Koncem války se snažili projít k Američanům. V Praze od 6. května obsazovali důležité opěrné body (například ruzyňské letiště) a část města. ČNR je však z obavy před reakcí Sovětského svazu odmítla uznat za spojence, proto v noci na 8. května Prahu opustili. Přestože zhruba 300 vlasovců v Praze padlo, komunistická propaganda o nich po válce mlčela.

Londýnský exil se snažil přesvědčit americké velení o nutnosti zásahu do bojů o Prahu. Američané však trvali na dohodě s Rudou armádou, podle níž byly Čechy sovětskou operační zónou. Rudá armáda, která zahájila Pražskou operaci 6. května, se musela nejprve probojovat přes Krušné hory.

V návaznosti na všeobecnou kapitulaci německých sil v Evropě podepsal 8. května velitel německých jednotek generál Rudolf Toussain s národní radou dohodu o kapitulaci. Někteří z velitelů, především z řad SS, se ale dále odmítali vzdát komukoli jinému než Američanům. První sovětské tanky přijely do Prahy 9. května kolem 3:00, poslední bojové akce skončily dopoledne. Již v 7:40 nechala ČNR rozhlasem odvysílat prohlášení začínající slovy: "Slavná Rudá armáda vstoupila na půdu svobodné Prahy..."

V Pražském povstání zahynulo dle různých údajů na 3000 lidí. Vedle Čechů i lidé řady dalších národností, kromě asi 500 vojáků Rudé armády (včetně okolí Prahy) a 300 vlasovců i například uprchlíci ze zajetí. V roce 2015 dějepisci z Vojenského historického ústavu (VHÚ) vydali dosud nejpřesnější seznam padlých, když původní poválečný rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Kartotéka obětí Pražského povstání Oblastní kriminální úřadovny Praha, která je přístupná na stránkách VHÚ, obsahuje údaje o 2753 osobách násilně usmrcených v době Pražského povstání, z toho je 1998 Čechů, 432 Němců a 77 Rusů. Tomáš Jakl z VHÚ řekl v květnu 2016 ČTK, že evidenci "pražských padlých" často unikají mimopražští bojovníci. Počet padlých rudoarmějců při osvobozování Prahy Jakl odhadl na 30.

Velitel Pražského povstání generál Kutlvašr byl po komunistickém puči odsouzen v květnu 1949 za velezradu na doživotí. Na svobodu byl propuštěn v roce 1960 a následující rok zemřel. Hlavní Kutlvašrovou "chybou" zřejmě bylo, že přiměl Toussainta (který byl v 50. letech jeho spoluvězněm v Leopoldově) ke kapitulaci, čímž umožnil, aby půl milionu německých vojáků přešlo do zajetí k Američanům a nesnažili se probojovat Prahou. To se ale nelíbilo sovětské straně, z jejich pohledu prý napomohl k posílení vojenského potenciálu nepřítele. Proto byl s dalšími vůdci povstání prohlášen za nepřítele SSSR.

Související

Pražský primátor Zdeněk Hřib

Primátor Hřib: Sověti nenesli hlavní zásluhu na osvobození Prahy

V den připomínky výročí Pražského povstání je podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) potřeba si připomenout, že Rudá armáda dorazila do Prahy 9. května jako do fakticky svobodného města. Sověti tak nenesli hlavní zásluhu na jejím osvobození, řekl dnes primátor v projevu věnovaném 75. výročí povstání.
Miloš Vystrčil, předseda Senátu

Výročí Pražského povstání. Česko nesmí být lokajem, svobodu je třeba hájit, řekl Vystrčil

Boj Pražanů za svobodu v květnu 1945 by měl být mementem, že pokud si Češi chtějí zachovat svobodu, nesmí čekat a musí ji hájit. Před Českým rozhlasem to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který společně s místopředsedou horní komory Jiřím Růžičkou (za TOP 09 a STAN) uctil památku obětí Pražského povstání a bojů o Československý rozhlas položením věnce. Podobná slova volil i v projevu, který odvysílal Český rozhlas Radiožurnál.

Více souvisejících

Pražské povstání II. světová válka historie Andrej Vlasov (Vlasovci) Praha

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Policie ČR

Pražská policie dopadla celosvětově hledaného Čecha. Šel po něm Europol i FBI

Pražští kriminalisté zadrželi Čecha, který podle nich patřil k největším distributorům dětské homosexuální pornografie na světě. Z tohoto důvodu ho hledal americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Evropský policejní úřad (Europol). Na webu pražské policie to v úterý napsala mluvčí Kristýna Zelinková.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Válka v Izraeli

Hizballáh je bez vůdce. Izraelská armáda prý zabila i Nasralláhova nástupce

Izraelská armáda v pondělí provedla nálet na libanonskou metropoli Bejrút, během něhož zabila Suhajla Husajna Husajního, šéfa logistického velitelství proiránského militantního hnutí Hizballáh. Informaci potvrdila izraelská armáda v úterý prostřednictvím prohlášení citovaného agenturou Reuters. Ministr obrany Joav Gallant následně uvedl, že vysoký představitel Hizballáhu Hášim Safí ad-Dín, který byl ve frontě nahradit vůdce teroristické skupiny Hasana Nasralláha, byl pravděpodobně také zabit při náletu v Bejrútu .

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval za účasti premiéra dva nové členy vlády Prohlédněte si galerii

Vláda je opět kompletní. Pavel jmenoval dva nové ministry

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval dva nové členy vlády na Pražském hradě. Lukáš Vlček, dosavadní poslanec, převzal ministerstvo průmyslu a obchodu po Josefu Síkelovi, který byl nominován na pozici eurokomisaře. Novým ministrem pro místní rozvoj se stal Petr Kulhánek, který dříve působil jako hejtman Karlovarského kraje a nahrazuje Ivana Bartoše, předsedu Pirátů, který byl odvolán.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Na Ukrajině zřejmě bojují a umírají i severokorejští vojáci

Severokorejští vojáci pravděpodobně bojují a umírají na Ukrajině po boku ruských vojáků a očekává se, že by KLDR v budoucnu mohla vyslat další jednotky, aby podpořili Rusko v probíhajících bojích. Dnes to uvedl jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun. Pchjongjang a Moskva prohlubují vojenskou spolupráci od začátku ruské invaze na Ukrajinu. 

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Rusko trpí zásadním nedostatkem lidí. Plánuje náhradu vojenské služby

Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil ve zbrojním průmyslu, kde podniky hledají desítky tisíc nových zaměstnanců. Vhodných uchazečů je na pracovním trhu málo a hledání specialistů může trvat i měsíce, uvádí BBC. Výroba zbraní v Rusku prudce vzrostla v důsledku války na Ukrajině.

před 10 hodinami

Lukáš Vlček

Komunitní energetika. Posune ji nový ministr Vlček zase o kus dál?

Lukáš Vlček, nový ministr průmyslu a obchodu, se dostává ke klíčovým úkolům, jako je dokončení novely energetického zákona a implementace evropské legislativy pro komunitní energetiku. Unie komunitní energetiky vyzdvihuje jeho odborné zkušenosti a zaměřuje se na ochranu spotřebitelů a ekonomickou udržitelnost společenství v rámci tzv. lex OZE III. To naznačuje, že vládní kroky mohou mít významný dopad na rozvoj energetické spolupráce a ochranu uživatelů.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Zemřela zpěvačka Cissy Houstonová, matka slavné Whitney

Ve věku 91 let zemřela Cissy Houstonová, matka Whitney Houstonové a uznávaná zpěvačka, která se proslavila nejen svou vlastní kariérou, ale i spoluprací s hudebními ikonami jako Elvis Presley. Držitelka dvou cen Grammy, která ovlivnila mnoho umělců, zemřela 12 let po tragické ztrátě své dcery Whitney.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy