Dnes nám lékaři nabízejí kvalitní zdravotní péči a v případě potřeby se o nás postarají v dobře vybavených nemocnicích. Díky důrazu kladenému na prevenci nás již zvládají úspěšně vyléčit z chorob, na které se ještě v poměrně nedávné minulosti běžně umíralo. Počátky tohoto moderního zdravotnictví je možné hledat ve druhé polovině 18. století.
Druhá polovina 18. století je obecně vnímána jako doba reforem v Habsburské monarchii. A tyto reformy se dotkly také zdravotnictví. Reformovat zdravotní péči tehdy bylo potřeba z několika důvodů. Ve druhé polovině 18. století se výrazně zvyšoval počet obyvatel, což s sebou kromě jiného neslo i zvýšené riziko nákazy nejrůznějšími chorobami. Navíc se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde tedy docházelo ke zvýšení hustoty obyvatelstva a častějšímu mezilidskému kontaktu. Ve městech však tehdy stále nebyly úplně ideální hygienické podmínky, což představovalo značný rizikový faktor v případě šíření chorob a propuknutí epidemií. A špatný stav zdravotnictví nebo nedostatečný počet zdravotníků by pak znamenal velký problém.
Od roku 1682 platilo nařízení, že v Praze musí být v každé městské části přítomen jeden lékař a jeden chirurg. V pozdějších dobách se povinné počty zdravotnického personálu ještě zvyšovaly. Již na počátku 18. století se jenom na Starém Městě pražském vyskytovalo více než deset lékařů. Zatímco v dřívějších dobách doktora často zastupoval léčitel nebo kořenářka, od 18. století byl již zdravotník pod kontrolou státu a musel pro výkon své profese získat lékařské vzdělání. Pod státní dohled se také postupně dostávala zdravotnická zařízení.
Z Vídně přicházely požadavky o vytvoření jakési hierarchie zdravotnických institucí i centralizace zdravotní péče. Reformy zdravotnictví jsou především spojeny se jménem Gerharda van Swietena, což byl osobní lékař císařovny Marie Terezie. V roce 1752 vyšly generální zdravotní řády pro Čechy, Moravu a Slezsko, v nichž bychom mohli zaznamenat základní pravidla tehdejšího zdravotnictví. Především byl kladen důraz na vzdělání zdravotnického personálu, což mělo mít za následek celkové zlepšení stavu zdravotní péče. Každému lékaři zde navíc byla připsána závazná pravidla, která musel při výkonu své profese dodržovat. Aby se zabránilo působení nejrůznějších mastičkářů a šarlatánů, ve zdravotním řádu byly přesně definovány a pojmenovány lékařské profese, kterým bylo dovoleno léčit nemocné – například městští fyzikové, praktičtí lékaři, chirurgové, oční lékaři, lazebníci, kýlořezci, kamenořezci nebo porodní báby. Kontrolováni měli být nejenom lékaři, ale také lékárníci a jejich produkty. Většina lékařů (včetně porodních bab) musela navštěvovat nově přednášky z anatomie s praktickým cvičením. Později byly stanoveny pro jednotlivé zdravotnické profese speciální kurzy na univerzitách i s povinným přezkoušením.
Roku 1770 vstoupil v platnost zdravotní řád pro celou monarchii, který měl přispět k zajištění zdraví občanů, zamezit působení nevzdělaného lékařského personálu a stanovit pravidla platná v případě hrozících epidemií. Každému lékaři-specialistovi byly vymezeny pevné povinnosti, ale také zákazy. Každý zdravotník v zemi pak měl dobře vědět, co smí a co nesmí. Zmíněný zdravotní řád byl následně v dubnu roku 1773 doplněn o tzv. Patent vídeňský, který zakázal působení mastičkářů, tahačů zubů a podobných pochybných profesí.
Josef II. přišel s novou a modernější představou o nemocničních zařízeních, a proto většinu starých špitálů zrušil. Poprvé tak vznikla opravdová nemocnice klinického typu, jak ji známe dnes. První kliniky se objevily ve Vídni – roku 1754 klinika „medicínská“, roku 1774 chirurgická, v roce 1789 porodnická a roku 1812 klinika oční. Zdravotnictví tak začalo získávat moderní charakter.
Související

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie

Vranskou zřejmě zavraždili rotmistr Pěkný a milenka, oběť podřízli zaživa
historie , medicína , nemocnice , nemoci
Aktuálně se děje
před 34 minutami

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo
před 54 minutami

Minimální mzda od příštího roku vzroste až o 2100 korun
před 1 hodinou

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“
před 1 hodinou

Na Valném shromáždění OSN chybí přední politici, například Macron. Poslankyně mluví o ztrátě
před 2 hodinami

Víkendové počasí: Teploty až na výjimky nepřekročí dvacítku
včera

Tragický výbuch na Prostějovsku šetří policie. Řekla, s jakou teorií pracuje
Aktualizováno včera

Německo by mohlo obnovit kontroly na hranicích s ČR kvůli nelegální migraci
včera

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let
včera

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie
včera

První dvě trenérské změny ve fotbalové lize. V Hradci nahrazuje Webera Kotal, v Karviné skončil Hejdušek
Aktualizováno včera

Írán předvedl dron, který údajně předčí veškerou konkurenci v doletu
včera

Nizozemsko potvrdilo ukončení těžby na největším plynovém poli ke konci září
včera

Zvrat v pomoci Ukrajině. Biden slíbil poskytnutí střel ATACMS, tvrdí NBC
včera

Střelba v Uherském Hradišti. Řidiči se dostali do konfliktu, jeden skončil v péči lékařů
včera

Le Penová vrací Evropskému parlamentu 330 000 za fitkivní zaměstnance. Splácí i ruské dluhy
včera

Ukrajinské síly podnikly raketový útok na sídlo Černomořské flotily v Sevastopolu
včera

Česká pošta propustí do konce roku téměř 300 lidí. Chce ušetřit stovky milionů
včera

Babiš označil Fialu za "plyšového mimoně". Poslanci se ke schválení konsolidačního balíčku nedostali
včera

Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží
včera
Ukrajinská vojska prolomila poslední linii obrany. Ruskou okupační armádu trhají napůl
Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti. Podle ISW ukrajinské ozbrojené síly prorážejí tuto obrannou linii, nelze ale potvrdit, zda ji zcela prolomili.
Zdroj: Libor Novák