Jak se zrodilo moderní zdravotnictví? Jeho počátky lze hledat v reformách 18. století

Dnes nám lékaři nabízejí kvalitní zdravotní péči a v případě potřeby se o nás postarají v dobře vybavených nemocnicích. Díky důrazu kladenému na prevenci nás již zvládají úspěšně vyléčit z chorob, na které se ještě v poměrně nedávné minulosti běžně umíralo. Počátky tohoto moderního zdravotnictví je možné hledat ve druhé polovině 18. století.

Druhá polovina 18. století je obecně vnímána jako doba reforem v Habsburské monarchii. A tyto reformy se dotkly také zdravotnictví. Reformovat zdravotní péči tehdy bylo potřeba z několika důvodů. Ve druhé polovině 18. století se výrazně zvyšoval počet obyvatel, což s sebou kromě jiného neslo i zvýšené riziko nákazy nejrůznějšími chorobami. Navíc se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde tedy docházelo ke zvýšení hustoty obyvatelstva a častějšímu mezilidskému kontaktu. Ve městech však tehdy stále nebyly úplně ideální hygienické podmínky, což představovalo značný rizikový faktor v případě šíření chorob a propuknutí epidemií. A špatný stav zdravotnictví nebo nedostatečný počet zdravotníků by pak znamenal velký problém.

Od roku 1682 platilo nařízení, že v Praze musí být v každé městské části přítomen jeden lékař a jeden chirurg. V pozdějších dobách se povinné počty zdravotnického personálu ještě zvyšovaly. Již na počátku 18. století se jenom na Starém Městě pražském vyskytovalo více než deset lékařů. Zatímco v dřívějších dobách doktora často zastupoval léčitel nebo kořenářka, od 18. století byl již zdravotník pod kontrolou státu a musel pro výkon své profese získat lékařské vzdělání. Pod státní dohled se také postupně dostávala zdravotnická zařízení.

Z Vídně přicházely požadavky o vytvoření jakési hierarchie zdravotnických institucí i centralizace zdravotní péče. Reformy zdravotnictví jsou především spojeny se jménem Gerharda van Swietena, což byl osobní lékař císařovny Marie Terezie. V roce 1752 vyšly generální zdravotní řády pro Čechy, Moravu a Slezsko, v nichž bychom mohli zaznamenat základní pravidla tehdejšího zdravotnictví. Především byl kladen důraz na vzdělání zdravotnického personálu, což mělo mít za následek celkové zlepšení stavu zdravotní péče. Každému lékaři zde navíc byla připsána závazná pravidla, která musel při výkonu své profese dodržovat. Aby se zabránilo působení nejrůznějších mastičkářů a šarlatánů, ve zdravotním řádu byly přesně definovány a pojmenovány lékařské profese, kterým bylo dovoleno léčit nemocné – například městští fyzikové, praktičtí lékaři, chirurgové, oční lékaři, lazebníci, kýlořezci, kamenořezci nebo porodní báby.  Kontrolováni měli být nejenom lékaři, ale také lékárníci a jejich produkty. Většina lékařů (včetně porodních bab) musela navštěvovat nově přednášky z anatomie s praktickým cvičením. Později byly stanoveny pro jednotlivé zdravotnické profese speciální kurzy na univerzitách i s povinným přezkoušením.

Roku 1770 vstoupil v platnost zdravotní řád pro celou monarchii, který měl přispět k zajištění zdraví občanů, zamezit působení nevzdělaného lékařského personálu a stanovit pravidla platná v případě hrozících epidemií. Každému lékaři-specialistovi byly vymezeny pevné povinnosti, ale také zákazy. Každý zdravotník v zemi pak měl dobře vědět, co smí a co nesmí. Zmíněný zdravotní řád byl následně v dubnu roku 1773 doplněn o tzv. Patent vídeňský, který zakázal působení mastičkářů, tahačů zubů a podobných pochybných profesí.

Josef II. přišel s novou a modernější představou o nemocničních zařízeních, a proto většinu starých špitálů zrušil. Poprvé tak vznikla opravdová nemocnice klinického typu, jak ji známe dnes. První kliniky se objevily ve Vídni – roku 1754 klinika „medicínská“, roku 1774 chirurgická, v roce 1789 porodnická a roku 1812 klinika oční. Zdravotnictví tak začalo získávat moderní charakter.

Související

Ilustrační fotografie.

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Válečné konflikty zasáhnou každou vrstvu společnosti, děti nevyjímaje. Hlad, nucené práce, omezení povinné školní docházky i domácí výchovy, úmrtí členů rodiny i bezprostřední ohrožení vlastního života – to vše a mnoho dalšího prožívaly děti během několika zuřících válek v historii. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

historie medicína nemocnice nemoci

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Jana Peterková

Vpád do síně pražského soudu už řeší i kriminálka. Peterková se nepoučila a šíří nesmysly dál

Jana Peterková po svém odsouzení zašla ještě dál, teď se považuje za občanku již neexistující ČSFR a proklamuje, že je Česká republika pouze korporát. Resort vnitra varuje před sektou, která tyto myšlenky má na svědomí. Antisemitismus, rasismus a antisystémové smýšlení u podobného spolku v USA, známého jako Suverénní občané, končí u závažných zločinů. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Maia Sandu

Největší událost v historii Moldavska. Začal druhý summit Evropského politického společenství, dorazil Zelenskyj

Dnes se nedaleko moldavského hlavního města Kišiněv v MIMI Castle koná summit Evropského politického společenství (EPC). Začal v 9:00 středoevropského času. Loňský summit EPC proběhl ve stínu těžké energetické a bezpečností krize, ten letošní zase může Moldavanům otevřít dveře do Evropy. Dorazil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

před 2 hodinami

NASA

NASA uspořádala první fórum o UFO. Některé objekty neumíme vysvětlit, přiznala

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) ve středu uspořádal první veřejné setkání na téma neidentifikovaných létajících objektů (UFO).  Uvedl to server BBC s tím, že na panelu zaznělo, že americké úřady prozkoumaly za desítky let zhruba 800 zpráv o neidentifikovaných létajících objektech a některé se dodnes nepovedlo vysvětlit.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

pohonné hmoty

Pohonné hmoty začaly zdražovat, cena nafty po čtyřech měsících roste

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku začaly v uplynulém týdnu zdražovat. Cena nafty roste po čtyřech měsících, zatím ale jen velmi mírně. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 36,67 koruny za litr, tedy o 15 haléřů víc než před týdnem. O dva haléře na 31,06 Kč/l vzrostla za týden průměrná cena nafty. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Stanislav Kázecký

Moldavsko je vystaveno ruské propagandě, většina voličů si přeje proevropské směřování, říká velvyslanec Kázecký

Velvyslanec České republiky v Moldavsku Stanislav Kázecký v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ujistil o stabilní politické situaci v zemi. Rusové tady podle něj šíří svůj vliv zejména díky rozšířené znalosti ruštiny napříč moldavskou společností. Přesto je zřejmé, že proevropské směřování Kišiněva podporuje velká část společnosti, a to hlavně podle výsledků posledních prezidentských a parlamentních voleb.  

před 7 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Kosovo

USA trestají Kosovo kvůli zodpovědnosti za dění na severu země

USA neumožní účast Kosova v rámci vojenského cvičení Defender Europe 23. Washington tak trestá Prištinu za neuposlechnutí rad, aby zabránila zvyšování napětí na severu země, kde převážně žijí etničtí Srbové. Na místní úřady přesto byly po bojkotovaných volbách dosazeni albánští starostové. 

včera

Alois Hadamczik

MS se Čechům podle Hadamczika nepovedlo, hráči měli na víc. Čeká na Jalonenovu analýzu

Dalo se očekávat, že jeho hodnocení působení českého národního týmu na mistrovství světa nebude nijak pozitivní. Osmé místo je nejhorší v historii českého hokeje a podle šéfa Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Aloise Hadamczika měli čeští reprezentanti ve složení, v jakém byli, na víc. Postrádal bojovnost a kreativitu. Bude tak proto nyní čekat na analýzu, kterou mu má předložit kouč Kari Jalonen a na základě ní bude výkonný výbor ČSLH řešit budoucnost trenéra u národního týmu. 

včera

včera

Senát: Summit NATO by mohl nabídnout harmonogram začlenění Ukrajiny. Dlužníkům na sociálních odvodech stát odpustí penále

Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

Zdroj: ČTK

Další zprávy