Dnes nám lékaři nabízejí kvalitní zdravotní péči a v případě potřeby se o nás postarají v dobře vybavených nemocnicích. Díky důrazu kladenému na prevenci nás již zvládají úspěšně vyléčit z chorob, na které se ještě v poměrně nedávné minulosti běžně umíralo. Počátky tohoto moderního zdravotnictví je možné hledat ve druhé polovině 18. století.
Druhá polovina 18. století je obecně vnímána jako doba reforem v Habsburské monarchii. A tyto reformy se dotkly také zdravotnictví. Reformovat zdravotní péči tehdy bylo potřeba z několika důvodů. Ve druhé polovině 18. století se výrazně zvyšoval počet obyvatel, což s sebou kromě jiného neslo i zvýšené riziko nákazy nejrůznějšími chorobami. Navíc se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde tedy docházelo ke zvýšení hustoty obyvatelstva a častějšímu mezilidskému kontaktu. Ve městech však tehdy stále nebyly úplně ideální hygienické podmínky, což představovalo značný rizikový faktor v případě šíření chorob a propuknutí epidemií. A špatný stav zdravotnictví nebo nedostatečný počet zdravotníků by pak znamenal velký problém.
Od roku 1682 platilo nařízení, že v Praze musí být v každé městské části přítomen jeden lékař a jeden chirurg. V pozdějších dobách se povinné počty zdravotnického personálu ještě zvyšovaly. Již na počátku 18. století se jenom na Starém Městě pražském vyskytovalo více než deset lékařů. Zatímco v dřívějších dobách doktora často zastupoval léčitel nebo kořenářka, od 18. století byl již zdravotník pod kontrolou státu a musel pro výkon své profese získat lékařské vzdělání. Pod státní dohled se také postupně dostávala zdravotnická zařízení.
Z Vídně přicházely požadavky o vytvoření jakési hierarchie zdravotnických institucí i centralizace zdravotní péče. Reformy zdravotnictví jsou především spojeny se jménem Gerharda van Swietena, což byl osobní lékař císařovny Marie Terezie. V roce 1752 vyšly generální zdravotní řády pro Čechy, Moravu a Slezsko, v nichž bychom mohli zaznamenat základní pravidla tehdejšího zdravotnictví. Především byl kladen důraz na vzdělání zdravotnického personálu, což mělo mít za následek celkové zlepšení stavu zdravotní péče. Každému lékaři zde navíc byla připsána závazná pravidla, která musel při výkonu své profese dodržovat. Aby se zabránilo působení nejrůznějších mastičkářů a šarlatánů, ve zdravotním řádu byly přesně definovány a pojmenovány lékařské profese, kterým bylo dovoleno léčit nemocné – například městští fyzikové, praktičtí lékaři, chirurgové, oční lékaři, lazebníci, kýlořezci, kamenořezci nebo porodní báby. Kontrolováni měli být nejenom lékaři, ale také lékárníci a jejich produkty. Většina lékařů (včetně porodních bab) musela navštěvovat nově přednášky z anatomie s praktickým cvičením. Později byly stanoveny pro jednotlivé zdravotnické profese speciální kurzy na univerzitách i s povinným přezkoušením.
Roku 1770 vstoupil v platnost zdravotní řád pro celou monarchii, který měl přispět k zajištění zdraví občanů, zamezit působení nevzdělaného lékařského personálu a stanovit pravidla platná v případě hrozících epidemií. Každému lékaři-specialistovi byly vymezeny pevné povinnosti, ale také zákazy. Každý zdravotník v zemi pak měl dobře vědět, co smí a co nesmí. Zmíněný zdravotní řád byl následně v dubnu roku 1773 doplněn o tzv. Patent vídeňský, který zakázal působení mastičkářů, tahačů zubů a podobných pochybných profesí.
Josef II. přišel s novou a modernější představou o nemocničních zařízeních, a proto většinu starých špitálů zrušil. Poprvé tak vznikla opravdová nemocnice klinického typu, jak ji známe dnes. První kliniky se objevily ve Vídni – roku 1754 klinika „medicínská“, roku 1774 chirurgická, v roce 1789 porodnická a roku 1812 klinika oční. Zdravotnictví tak začalo získávat moderní charakter.
Související

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti
historie , medicína , nemocnice , nemoci
Aktuálně se děje
před 18 minutami

Toxická atmosféra v Mönchengladbachu kvůli Čvančarovi? Agent potvrdil, že chce z klubu pryč
před 55 minutami

Kde byl Fico, ptají se lidé. Při přehlídce v Moskvě se zachoval jako Zeman
před 1 hodinou

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek
Aktualizováno před 2 hodinami

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě
před 3 hodinami

Papeži přeje moudrost i odvahu. Pavel pogratuloval nové hlavě katolické církve
před 3 hodinami

Policie objasnila pokus o vraždu v Klatovech. Roli sehrál spor o peníze
před 5 hodinami

Fico je v Moskvě. Pobaltí mu bránilo, letadlo zvolilo jinou trasu
před 6 hodinami

Meteorologové promluvili. Teplejší počasí v Česku zatím slíbit nemohou
včera

Německo zažilo nepříjemný incident. Záchranné složky řešily vážné komplikace
včera

Trump se raduje z amerického papeže. Nástupci Františka popřál i Fiala
Aktualizováno včera

Objevil se bílý kouř. Novým papežem je Američan, jmenuje se Lev XIV.
včera

Obchody dnes podléhají zákonu. Zákaz bude platit i na podzim
včera

Rusové nedodržují Putinovo přehlídkové příměří, tvrdí Kyjev
včera

S Bartoškou odchází kus české kultury, říká prezident Pavel. Kondoloval i Fiala
včera

Počasí nepřeje vodáckým radovánkám. Víkendové srážky zřejmě nepomohou
včera

Rulík a spol. přivítají v národním týmu Nečase. Prošel prohlídkou a Colorado ho uvolnilo
včera

5 mýtů o online nebankovních půjčkách
včera

Policie řeší případy šikany na Znojemsku. Lidé brali spravedlnost do svých rukou
včera

Zemřel Jiří Bartoška
včera
80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti
Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.
Zdroj: Jakub Jurek