Dnes nám lékaři nabízejí kvalitní zdravotní péči a v případě potřeby se o nás postarají v dobře vybavených nemocnicích. Díky důrazu kladenému na prevenci nás již zvládají úspěšně vyléčit z chorob, na které se ještě v poměrně nedávné minulosti běžně umíralo. Počátky tohoto moderního zdravotnictví je možné hledat ve druhé polovině 18. století.
Druhá polovina 18. století je obecně vnímána jako doba reforem v Habsburské monarchii. A tyto reformy se dotkly také zdravotnictví. Reformovat zdravotní péči tehdy bylo potřeba z několika důvodů. Ve druhé polovině 18. století se výrazně zvyšoval počet obyvatel, což s sebou kromě jiného neslo i zvýšené riziko nákazy nejrůznějšími chorobami. Navíc se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde tedy docházelo ke zvýšení hustoty obyvatelstva a častějšímu mezilidskému kontaktu. Ve městech však tehdy stále nebyly úplně ideální hygienické podmínky, což představovalo značný rizikový faktor v případě šíření chorob a propuknutí epidemií. A špatný stav zdravotnictví nebo nedostatečný počet zdravotníků by pak znamenal velký problém.
Od roku 1682 platilo nařízení, že v Praze musí být v každé městské části přítomen jeden lékař a jeden chirurg. V pozdějších dobách se povinné počty zdravotnického personálu ještě zvyšovaly. Již na počátku 18. století se jenom na Starém Městě pražském vyskytovalo více než deset lékařů. Zatímco v dřívějších dobách doktora často zastupoval léčitel nebo kořenářka, od 18. století byl již zdravotník pod kontrolou státu a musel pro výkon své profese získat lékařské vzdělání. Pod státní dohled se také postupně dostávala zdravotnická zařízení.
Z Vídně přicházely požadavky o vytvoření jakési hierarchie zdravotnických institucí i centralizace zdravotní péče. Reformy zdravotnictví jsou především spojeny se jménem Gerharda van Swietena, což byl osobní lékař císařovny Marie Terezie. V roce 1752 vyšly generální zdravotní řády pro Čechy, Moravu a Slezsko, v nichž bychom mohli zaznamenat základní pravidla tehdejšího zdravotnictví. Především byl kladen důraz na vzdělání zdravotnického personálu, což mělo mít za následek celkové zlepšení stavu zdravotní péče. Každému lékaři zde navíc byla připsána závazná pravidla, která musel při výkonu své profese dodržovat. Aby se zabránilo působení nejrůznějších mastičkářů a šarlatánů, ve zdravotním řádu byly přesně definovány a pojmenovány lékařské profese, kterým bylo dovoleno léčit nemocné – například městští fyzikové, praktičtí lékaři, chirurgové, oční lékaři, lazebníci, kýlořezci, kamenořezci nebo porodní báby. Kontrolováni měli být nejenom lékaři, ale také lékárníci a jejich produkty. Většina lékařů (včetně porodních bab) musela navštěvovat nově přednášky z anatomie s praktickým cvičením. Později byly stanoveny pro jednotlivé zdravotnické profese speciální kurzy na univerzitách i s povinným přezkoušením.
Roku 1770 vstoupil v platnost zdravotní řád pro celou monarchii, který měl přispět k zajištění zdraví občanů, zamezit působení nevzdělaného lékařského personálu a stanovit pravidla platná v případě hrozících epidemií. Každému lékaři-specialistovi byly vymezeny pevné povinnosti, ale také zákazy. Každý zdravotník v zemi pak měl dobře vědět, co smí a co nesmí. Zmíněný zdravotní řád byl následně v dubnu roku 1773 doplněn o tzv. Patent vídeňský, který zakázal působení mastičkářů, tahačů zubů a podobných pochybných profesí.
Josef II. přišel s novou a modernější představou o nemocničních zařízeních, a proto většinu starých špitálů zrušil. Poprvé tak vznikla opravdová nemocnice klinického typu, jak ji známe dnes. První kliniky se objevily ve Vídni – roku 1754 klinika „medicínská“, roku 1774 chirurgická, v roce 1789 porodnická a roku 1812 klinika oční. Zdravotnictví tak začalo získávat moderní charakter.
28. května 2023 15:45
Související

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk
historie , medicína , nemocnice , nemoci
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Pošta dá výpověď 600 zaměstnancům. Má o ně zájem i policie či vězeňská služba
před 59 minutami

Podmínky jsme splnili, vezměte nás do NATO, žádá Švédsko. Rozhodnutí je na Turecku a Maďarsku
před 1 hodinou

Vpád do síně pražského soudu už řeší i kriminálka. Peterková se nepoučila a šíří nesmysly dál
Aktualizováno před 1 hodinou

Největší událost v historii Moldavska. Začal druhý summit Evropského politického společenství, dorazil Zelenskyj
před 2 hodinami

NASA uspořádala první fórum o UFO. Některé objekty neumíme vysvětlit, přiznala
před 2 hodinami

Nový formát registračních značek v Praze: Bohatší o písmenko, chudší o číslo
před 2 hodinami

Rusko použilo balistické rakety Iskander proti Kyjevu. Zabily tři lidi, včetně devítileté dívky
před 3 hodinami

Vandal poničil Muzeum známých žlutých trabantů, policie prosí svědky o informace
před 4 hodinami

Ukrajina bude v NATO a všichni s tím souhlasí, řekl Stoltenberg. Ať už se to Rusku líbí, nebo ne
před 5 hodinami

Petr Pavel dnes zavítá na návštěvu Rakouska
před 5 hodinami

Pohonné hmoty začaly zdražovat, cena nafty po čtyřech měsících roste
před 5 hodinami

Severokorejci chtějí špehovat z vesmíru. První spuštění špionážního satelitu selhalo a vedení slibuje nápravu
před 6 hodinami

Moldavsko je vystaveno ruské propagandě, většina voličů si přeje proevropské směřování, říká velvyslanec Kázecký
před 7 hodinami

Letní počasí jen tak neustoupí. Teplo bude i v příštím týdnu
včera

Fiala jednal s Ódorem, řešili podporu Ukrajiny i spolupráci Česka a Slovenska
včera

USA oznámily další pomoc Ukrajině. Kyjev dostane munici pro Patrioty či HIMARS
Aktualizováno včera

USA trestají Kosovo kvůli zodpovědnosti za dění na severu země
včera

MS se Čechům podle Hadamczika nepovedlo, hráči měli na víc. Čeká na Jalonenovu analýzu
včera

Prigožinův největší výpad proti ruskému velení: Chce, aby prokuratura vyšetřovala ministerstvo obrany
včera
Senát: Summit NATO by mohl nabídnout harmonogram začlenění Ukrajiny. Dlužníkům na sociálních odvodech stát odpustí penále
Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
Zdroj: ČTK