Jan Marek Marci z Kronlandu je jméno, které laické veřejnosti mnoho neříká. Na tuto osobnost českých dějin se tak trochu zapomíná. Přitom byl významným barokním polyhistorem. Výborně se orientoval v oblasti fyziky, matematiky, astronomie, filozofie, hlavně však medicíny. Působil jako lékař dvou císařů.
Osobnost Jana Marka Marci velmi dobře vystihl fyzik Ivan Štoll: „Jeho jméno dnes málokomu co řekne. A přece byl jedním z nejvzdělanějších lidí pobělohorské doby u nás, rektorem univerzity, věhlasným lékařem, filozofem a vlastně prvním českým fyzikem, který bývá srovnáván s Galileem Galileim. Jako první se zabýval pružnými srážkami těles, prováděl optické pokusy, jimiž předčil pozdější objevy Newtonovy a dalších slavných fyziků.“
Jan Marek Marci se narodil v Lanškrouně dne 13. června 1595. Když mu bylo šest let, celá rodina se odstěhovala do Litomyšle, kde jeho otec od roku 1604 zastával významnou funkci purkrabího na litomyšlském zámku. Matka Jana Marka se jmenovala Dorota a byla dcerou jistého Jiříka Peřiny. V Litomyšli navštěvoval Jan Marek českou městskou školu. Poté, v roce 1608, odešel studovat na jezuitské gymnázium do Jindřichova Hradce. Zde studium úspěšně ukončil v roce 1612. O tři roky později začal své studium filozofie na jezuitské univerzitě v Olomouci. Zde dne 18. srpna roku 1616 získal titul magistra.
Z Olomouce odešel studovat medicínu do Prahy. Na zdejší univerzitě obhájil v roce 1625 svou doktorskou dizertační práci z medicíny. Ta pojednává zejména o epilepsii, dále o dalších chorobách mozku, jako je mrtvice, závrať nebo obrna. V roce 1626 byl Jan Marek Marci jmenován fyzikem Království českého. O čtyři roky později se stal řádným profesorem pražské univerzity. Ve stejném roce se oženil. Jméno jeho manželky je bohužel neznámé, pravděpodobně však pocházela z rodiny Misseroniů, brusičů diamantů původem z Itálie.
V roce 1638 byl Jan Marek Marci poprvé jmenován děkanem lékařské fakulty na univerzitě v Praze. Ve stejném roce cestoval do Říma, kde se pokusil setkat s Galileim, avšak neúspěšně. Tomuto učenci později poslal dopis. Na akademickém poli povýšil roku 1662, když se stal rektorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity.
V roce 1647 se stal osobním lékařem císaře Ferdinanda III., o deset let později i jeho syna Leopolda I. Roku 1648 se aktivně účastnil třicetileté války, když při obraně Prahy před Švédy pomáhal raněným jako vojenský lékař. Za zásluhy byl roku 1654 povýšen do šlechtického stavu. Marek si zvolil přídomek z Kronlandu, který odkazoval na jeho rodné město.
Více než polovina vědeckých spisů tohoto učence vznikla v době třicetileté války. O období před ní, o první polovině 17. století, se někdy hovoří jako o období vědecké revoluce. Tehdy se evropská věda oprošťovala od antických vlivů a důraz byl kladen především na experiment a logické a deduktivní myšlení, což se projevilo hlavně v oblasti fyziky a medicíny. V díle Jana Marka Marci je patrné propojování medicíny, filozofie, fyziky a chemie v jeden celek.
Za zachování alespoň části Marciho díla vděčíme jeho žákovi Václavu Dobřenskému. Ten některé jeho spisy také posmrtně vydal. Největší část těchto spisů je věnováno mechanice a optice, přičemž Marci vycházel převážně z vlastních experimentů. Zásadní jsou například jeho práce z oblasti mechaniky, kdy definoval zákon volného pádu a věnoval se pohybu těles v tíhovém poli. Dále se Marci věnoval podstatě světla, jeho šíření, odrazu a lomu světla či optickým jevům v atmosféře. Uvedl také několik vlastností duhy a správně vysvětlil její vznik. Čerpal přitom z vlastního zkoumání barevného spektra pomocí skleněných hranolů různého uspořádání. Jako první přišel na to, že paprskům různých barev lze připsat různé úhly lomu. Tento objev však bývá přisuzován až Newtonovi. Roku 1650 vyšlo Marciho dílo o astronomii, ve kterém se zabýval určování zeměpisné délky podle polohy Měsíce. V době zámořských plaveb se jednalo o aktuální téma. Na základě svých znalostí z oblasti fyziky a mechaniky Marci sám sestavil lékařské kyvadélko, díky kterému pak měřil tep svým pacientům. Ve své lékařské knize z roku 1635 zformuloval ucelenou a originální teorii rozmnožování a embryogeneze. Jedná se na danou dobu o velice pokrokové dílo, ve kterém Jan Marek Marci vlastně definoval genetický kód, když hovořil o „souboru idejí“.
Ke konci života se Jan Marek Marci potýkal se zdravotními problémy. Roku 1666 se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že dne 31. prosince pořídil závěť za přítomnosti svědků. Údajně ji už ani nebyl schopen podepsat a tohoto úkolu se ujal jeho syn. Následujícího roku na Zelený čtvrtek zemřel. Jan Marek Marci měl prý celkem dvanáct dětí, z nichž se pouze pět dožilo dospělého věku. Od roku 1970 nese jméno českého vědce jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , medicína , fyzika , Jan Marek Marci
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 50 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 1 hodinou
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zdroj: Jakub Jurek