Jan Marek Marci z Kronlandu. První český fyzik i osobní lékař dvou císařů

Jan Marek Marci z Kronlandu je jméno, které laické veřejnosti mnoho neříká. Na tuto osobnost českých dějin se tak trochu zapomíná. Přitom byl významným barokním polyhistorem. Výborně se orientoval v oblasti fyziky, matematiky, astronomie, filozofie, hlavně však medicíny. Působil jako lékař dvou císařů.

Osobnost Jana Marka Marci velmi dobře vystihl fyzik Ivan Štoll: „Jeho jméno dnes málokomu co řekne. A přece byl jedním z nejvzdělanějších lidí pobělohorské doby u nás, rektorem univerzity, věhlasným lékařem, filozofem a vlastně prvním českým fyzikem, který bývá srovnáván s Galileem Galileim. Jako první se zabýval pružnými srážkami těles, prováděl optické pokusy, jimiž předčil pozdější objevy Newtonovy a dalších slavných fyziků.“

Jan Marek Marci se narodil v Lanškrouně dne 13. června 1595. Když mu bylo šest let, celá rodina se odstěhovala do Litomyšle, kde jeho otec od roku 1604 zastával významnou funkci purkrabího na litomyšlském zámku. Matka Jana Marka se jmenovala Dorota a byla dcerou jistého Jiříka Peřiny. V Litomyšli navštěvoval Jan Marek českou městskou školu. Poté, v roce 1608, odešel studovat na jezuitské gymnázium do Jindřichova Hradce. Zde studium úspěšně ukončil v roce 1612. O tři roky později začal své studium filozofie na jezuitské univerzitě v Olomouci. Zde dne 18. srpna roku 1616 získal titul magistra.

Z Olomouce odešel studovat medicínu do Prahy. Na zdejší univerzitě obhájil v roce 1625 svou doktorskou dizertační práci z medicíny. Ta pojednává zejména o epilepsii, dále o dalších chorobách mozku, jako je mrtvice, závrať nebo obrna. V roce 1626 byl Jan Marek Marci jmenován fyzikem Království českého. O čtyři roky později se stal řádným profesorem pražské univerzity. Ve stejném roce se oženil. Jméno jeho manželky je bohužel neznámé, pravděpodobně však pocházela z rodiny Misseroniů, brusičů diamantů původem z Itálie.

V roce 1638 byl Jan Marek Marci poprvé jmenován děkanem lékařské fakulty na univerzitě v Praze. Ve stejném roce cestoval do Říma, kde se pokusil setkat s Galileim, avšak neúspěšně. Tomuto učenci později poslal dopis. Na akademickém poli povýšil roku 1662, když se stal rektorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity.

V roce 1647 se stal osobním lékařem císaře Ferdinanda III., o deset let později i jeho syna Leopolda I. Roku 1648 se aktivně účastnil třicetileté války, když při obraně Prahy před Švédy pomáhal raněným jako vojenský lékař. Za zásluhy byl roku 1654 povýšen do šlechtického stavu. Marek si zvolil přídomek z Kronlandu, který odkazoval na jeho rodné město.

Více než polovina vědeckých spisů tohoto učence vznikla v době třicetileté války. O období před ní, o první polovině 17. století, se někdy hovoří jako o období vědecké revoluce. Tehdy se evropská věda oprošťovala od antických vlivů a důraz byl kladen především na experiment a logické a deduktivní myšlení, což se projevilo hlavně v oblasti fyziky a medicíny. V díle Jana Marka Marci je patrné propojování medicíny, filozofie, fyziky a chemie v jeden celek.

Za zachování alespoň části Marciho díla vděčíme jeho žákovi Václavu Dobřenskému. Ten některé jeho spisy také posmrtně vydal. Největší část těchto spisů je věnováno mechanice a optice, přičemž Marci vycházel převážně z vlastních experimentů. Zásadní jsou například jeho práce z oblasti mechaniky, kdy definoval zákon volného pádu a věnoval se pohybu těles v tíhovém poli. Dále se Marci věnoval podstatě světla, jeho šíření, odrazu a lomu světla či optickým jevům v atmosféře. Uvedl také několik vlastností duhy a správně vysvětlil její vznik. Čerpal přitom z vlastního zkoumání barevného spektra pomocí skleněných hranolů různého uspořádání. Jako první přišel na to, že paprskům různých barev lze připsat různé úhly lomu. Tento objev však bývá přisuzován až Newtonovi. Roku 1650 vyšlo Marciho dílo o astronomii, ve kterém se zabýval určování zeměpisné délky podle polohy Měsíce. V době zámořských plaveb se jednalo o aktuální téma. Na základě svých znalostí z oblasti fyziky a mechaniky Marci sám sestavil lékařské kyvadélko, díky kterému pak měřil tep svým pacientům. Ve své lékařské knize z roku 1635 zformuloval ucelenou a originální teorii rozmnožování a embryogeneze. Jedná se na danou dobu o velice pokrokové dílo, ve kterém Jan Marek Marci vlastně definoval genetický kód, když hovořil o „souboru idejí“.

Ke konci života se Jan Marek Marci potýkal se zdravotními problémy. Roku 1666 se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že dne 31. prosince pořídil závěť za přítomnosti svědků. Údajně ji už ani nebyl schopen podepsat a tohoto úkolu se ujal jeho syn. Následujícího roku na Zelený čtvrtek zemřel. Jan Marek Marci měl prý celkem dvanáct dětí, z nichž se pouze pět dožilo dospělého věku. Od roku 1970 nese jméno českého vědce jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie medicína fyzika Jan Marek Marci

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy