Květiny a gastronomie. Do pokrmů se přidávaly již ve starověku

Květiny jsou dnes spíše oblíbeným dárkem nebo ozdobou domácnosti či zahrady. Květy však také našly netradiční uplatnění v gastronomii. Do pokrmů je přidávali již naši předci v období starověku.

Květiny jsou dnes spíše oblíbeným dárkem nebo ozdobou domácnosti či zahrady. Květy však také našly netradiční uplatnění v gastronomii. Do pokrmů je přidávali již naši předci v období starověku.

I dnešní mistři kuchaři potvrzují, že některé druhy květin se výborně hodí pro použití v kuchyni. Kvetoucí rostliny můžeme najít už ve starých kuchařských knihách římského Apicia, nebo v kuchařských spisech z českého prostředí datovaných do 15. až 18. století. Květy si rozhodně nepřidával do jídla chudý a prostý lid, ale výhradně příslušníci těch nejvyšších a nejváženějších vrstev. Vůbec nejčastěji našly uplatnění v gastronomii minulosti okvětní plátky růže.

Ze starověkého Říma je doloženo využívání květů růže v kuchyni, a to v podobě jakéhosi pyré či omelety. Z této květiny bylo vyráběno také zvláštní růžové víno, kdy se v bílém víně po nějakou dobu nechával vložený sáček s květy rostliny.

Z našeho prostředí se dochovaly staré recepty na přípravu sladké kaše připravované z mouky, medu, másla, vína, skořice a zázvoru. Tato kaše byla dozdobena korunními plátky růže, ale i dalších okrasných rostlin. Od 17. století jsou doloženy nejrůznější cukrovinky, sirupy, marmelády či tzv. „lektvaře“, do kterých se přidávaly květy rostlin. Připravována byla také tzv. růžová voda, která vznikala dlouhým macerováním květů růže ve vodě. Tato růžová voda je častou ingrediencí pokrmů v raně novověkých kuchařských knihách. Květy růže se přidávaly také do medu. Podle dobových lékařských příruček byl pak takovýto růžový med výborným lékem na žaludeční potíže či onemocnění dýchacích cest.

Květ růže býval kombinován i s květem bezovým, a to v sušené i čerstvé podobě. Z nich se vařila zvláštní vinná kaše s chlebem, pepřem a povidly. Tato kaše se konzumovala teplá nebo studená jako příloha k dušené zvěřině, především koroptvím a jiným divokým ptákům. Podobná kaše ochucená květy růže a bezu, anýzem, skořicí a hřebíčkem se podávala k omáčce ze štičích jater.

Černý bez byl prokazatelně lidmi využíván již v období pravěku, což dokládají nálezy archeologů. Pozůstatky této rostliny se často nacházejí v hrobech. To svědčí o jejím velkém, až magickém významu pro naše pravěké předky. Bezový květ býval součástí kaše uvařené z mléka či smetany, rozmočeného chleba, vajec a medu. Někdy se do ní přidával šafrán. Květy bezu jsou v raně novověkých receptech nejčastěji zmíněny v sušené podobě. Ze starověkého Říma je však doloženo spíše používání bobulek bezu, ze kterých se lisovala šťáva. Ta pak sloužila k ochucení nejrůznějších pokrmů. O prvním použití bezu v našem prostředí bychom se dočetli v kuchařské knize Kateřiny Koniášové z roku 1712. Jinak bychom je však v receptech z období 15. až 17. století vůbec nezaznamenali.

V minulosti našla v gastronomii také časté uplatnění fialka. Tu rovněž v kuchyni využívali již staří Římané jako dochucovadlo nebo přísadu vína. Dále se květy fialky objevují v receptech z 16. století z pera Bavora Rodovského z Hustiřan. V této knize je doporučováno fialku přidávat do kaše připravené z mandlového mléka a rýžové mouky, aby pokrm získal krásnou fialovou barvu. Také se však tato rostlina poněkud netradičně objevuje v této době jako přísada kaše uvařené z kapřího masa. Tato kaše byla doslazována. Ze 17. století je doložena příprava tzv. fialového cukru nebo fialového sirupu.

Z kuchařských knih 17. století je doloženo používání karafiátu v kuchyni. Ten se přidával rovněž do sladkých kaší. Kateřina Koniášová v roce 1712 přišla ve své kuchařce s receptem na zvláštní žemli nadívanou karafiáty. Karafiát se měl uvařit spolu s jablky, rozinkami a skořicí. Tato směs pak tvořila náplň žemle, která se smažila na másle.

Od konce 16. století se v české kuchyni začala používat chrpa, která pokrmům zejména dodávala krásnou modrou barvu. Z tohoto důvodu byl vyráběn i tzv. chrpový cukr.

Také levandule je poměrně často zastoupenou surovinou ve staročeských receptech. Z levandule se připravovaly sirupy a zavařeniny. Tato rostlina byla i součástí sladkých kaší.

Ze 17. století se nám dochoval zajímavý recept na zvláštní „šlechtické“ cukroví připravované z květů rostlin. Živé květy byly v té době především jedlou ozdobou:

„Vezmi růže červený, vostříhej ji pěkně, potom vezmi cukru, jak chceš mnoho, nalej na něj vody, zlejtruj s vejcetem, vař znovu, když bude zhustati, dej tu růži do něho, vař, zamíchej vždycky, až každej lístek zvlášť bude. Potom vyndej na dršlák, aby ten drobnej cukr vypadl. Z bílé růže lístky rovně tak z červený, z fialy, rovně tak marjánkové lístky, taky tak sedmikrása, než se celý kvítek dává, modrá fiala taky tak, celý kvítí, žlutá fiala taky tak, bez votrhat drobně, nebo kolečka taky tak, chrpu votrhat, taky tak rovně strojiti.“

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie rostliny Květiny potraviny jídlo Gastronomie

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

před 2 hodinami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 5 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 20 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK

Páteční tragédie na vánočním trhu v německém Magdeburgu zasáhla i českého prezidenta Petra Pavla. Hlava státu v sobotu poslala kondolenci německému protějšku Franku-Walteru Steinmeierovi. Informoval o tom Pražský hrad na webu

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy