Sodderovy děti. Záhada, která zaujala celý svět, ani po 60 letech nemá vysvětlení

George a Jennie Sodderovi měli 10 dětí, devět s nich žilo společně s rodiči v domě, nejstarší syn byl v armádě. Kolem jedné ráno vypukl v domě požár, rodiče se čtyřmi děti se stačili zachránit, ale Maurice (14), Martha (12), Louis (9), Jennie (8) Betty (5) zůstali v domě.

Děti, které byly uvězněny v podkroví, se jejich otec pokusil zachránit. Nejdříve běžel pro vodu, ale protože byla zima, voda byla zamrzlá. Žebřík, který byl obvykle opřený o dům nebyl k nalezení, náklaďák, přes který by byl schopný vlézt oknem k dětem, nešel nastartovat a telefon nefungoval. Po 45 minutách dům lehl popelem.

Rodiče předpokládali, že jejich děti zemřely, ale nebyly nalezeny žádné ostatky. Náčelník hasičského sboru uvedl, že žár byl natolik silný, že těla dětí byla zpopelněna a na úmrtních listech stojí jako příčina smrti „otrava oxidem uhelnatým“.

Podle policejní zprávy byla na domě vadná elektroinstalace, která vedla k vypuknutí požáru. Ale George toto tvrzení ihned vyvrátil, protože v době požáru viděl, jak vánoční světla svítila na druhé straně domu, když s manželkou a dětmi sledovali, jak jejich dům pohlcují plameny. A právě tady začíná záhada.

Jennie Sodderová uvedla, že šla spát, ale děti zůstaly v obývacím pokoji, aby si mohly hrát s hračkami, které dostaly pod stromeček. Těsně před požárem probudil Jannie telefon. V telefonu se ozvala cizí žena, která chtěla hovořit s někým, kdo tam vůbec nežil, žena se zasmála a telefon položila.

Jennie viděla jedno z dětí spát na sedačce, tak usoudila, že ostatní děti jsou již ve svém pokoji a spí. Po cestě do ložnice si všimla, že jsou otevřené vchodové dveře, světla jsou rozsvícená a záclona odhrnutá. Jennie tomu nevěnovala velkou pozornost, vše dala do původního stavu a šla spát. Po chvilce ji vzbudila rána, která se ozvala ze střechy. Opět usnula a do třetice ji vzbudil už jen kouř.

Sodderovi byli přesvědčeni, že někdo jejich děti unesl a požár měl být jen zástěrka. Jennie nechápala, jak může pět dětí zahynout v ohni a nezanechají žádné kosti, žádné maso, prostě nic, a neváhala kontaktovat krematorium, kde jí bylo řečeno, že se kosti zcela zpopelní až po dvou hodinách. Dům hořel pouhých 45 minut.

Sbírka podivností rostla. Opravář telefonu uvedl, že kabel byl úmyslně přeřezán. Aby mohl být kabel telefonní linky přeřezán, musel by někdo vylézt na telegrafní sloup vysoký 4,3 metru. Sonderrovi si uvědomili, že kdyby byl oheň způsobený špatnou elektroinstalací, nemohla by světla dole v domě svítit.

První svědek byl řidič autobusu, který měl trasu kolem Soderrovic domu a uvedl, že viděl skupinu lidí házet na dům „ohnivé koule“. Další žena viděla děti v projíždějícím autě v době požáru a jiná svědkyně kontaktovala policii, že je zaměstnankyní turistického centra a dětem ráno v den požáru podávala snídani.

V turistickém centru, které je vzdálené 80 km od rodinného domu byly děti viděny v doprovodu dvou mužů a dvou žen, kteří měli auto s floridskými značkami. Sodderovi se snažili zažádat o opětovné prošetření případu, ale marně.

Postavili billboard s portréty jejich pěti dětí, kde nabízeli odměnu 10 000 dolarů za jakékoliv informace, které pomůžou najít jejich děti. Dokonce si najali soukromého detektiva, který nepřinesl žádná vodítka, že by děti mohly být ještě na živu.

V roce 1967 obdržela Jennie dopis z Kentucky ve kterém byla fotografie mladého muže kolem 20 let. Na zadní straně fotografie byla napsaná poznámka „Louis Sodder, miluji bratra Frankieho, Ilil kluky, A90132.“ Zpráva nedávala smysl, tak si Sodderovi najali vyšetřovatele, aby zprávu dekódoval, ten však utekl i s penězi a už ho nikdy neviděli. Manžele neměli žádného syna jménem Frankie, a proto že, billboard byl již 15 let na očích, je možné, že se jednalo jen o krutý žert.

Přesto rodina aktualizovala Louisovu fotografii na billboardu. O rok později George zemřel a Jennie, která chodila oblečená už jen v černém, strávila svůj život péčí a pamětní zahradu v místě požáru. Zemřela v roce 1989 a zbylé děti Sodderovy nechaly billboard odstranit.

Nejmladší a poslední člen Sodderových dětí, Sylvia, které v době požáru byli pouhé dva roky, nevěří, že její sourozenci zahynuli v ohni. Dodnes se snaží získat pomocí internetu nějaké stopy. Nikdy nezapomene na noc, kdy viděla hrůzu v očích rodičů a plameny, které pohltily jejich dům.