Šéf českého fotbalu Fousek byl zvolen do výkonného výboru UEFA. Jako první Čech po 21 letech

Od středečního kongresu Evropské fotbalové unie UEFA v portugalském Lisabonu má český fotbal zastoupení na diplomatickém poli v řadách UEFA, konkrétně v jejím výkonném výboru. Jedním z členů se stal totiž i šéf českého fotbalu Petr Fousek, jenž se tak stal po obdržení 40 z 55 možných hlasů včetně těch od pěti nejsilnějších evropských fotbalových svazů (Anglie, Německo, Francie, Itálie a Španělsko), prvním Čechem po 21 letech, kterému se to podařilo. Kromě toho se pak v portugalském hlavním městě rozhodlo i o tom, že předsedou UEFA zůstává Aleksander Čeferin, jenž při volbě neměl protikandidáta. 

Po Václavu Jírovi z let 1978 až 1992, kdy zastával na UEFA post jejího místopředsedy a po Františku Chvalovském, který byl pro změnu členem výkonného výboru UEFA v letech 1996 až 2002, se teprve třetímu Čechovi povedlo dostat se do vedení UEFA. V minulosti se o to samé pokoušel ještě Ivan Hašek, tehdejší šéf českého fotbalu ale v roce 2011 se svou kandidaturou do výkonného výboru UEFA neuspěl. 

Fousek obdržel třetí nejvyšší počet hlasů ze všech kandidátů, kterých bylo včetně něho jedenáct, a díky tomu se tak bez potíží dostal mezi sedm nově zvolených členů výkonného výboru. "Je to největší úspěch v mé funkcionářské kariéře. Beru to nejen jako uznání a ocenění svých schopností, ale především jako obrovskou poctu i prestiž pro český fotbal. Silný mandát, který mi udělilo tolik fotbalových svazů z celé Evropy, těší i nesmírně zavazuje," netajil se svou radostí po zvolení Fousek a pokračoval: "Předsednictví českého fotbalu v žádném případě neopouštím, přesně naopak. Ve vedení UEFA standardně zasedají prezidenti národních svazů, funkce jsou souběžné a z tohoto propojení těží jak národní asociace, tak evropský fotbal." 

"To číslo 40 korespondovalo s mými odhady. Na první stránce učebnic mezinárodní politiky je: měj dobré vztahy se svými sousedy. V době, kdy jsem se rozhodl, že kandidaturu podám, moje první cesta vedla na Slovensko, protože společně patříme do skupiny osmi středoevropských svazů. V únoru jsme měli schůzku v Budapešti, kde mi všechny tyto svazy vyslovily podporu. To by pochopitelně nestačilo," komentoval dále Fousek svůj výsledek. A připomněl tak podporu ze strany pěti nejsilnější národních svazů. "Ve výkonném výboru bývá balanc mezi západem, východem, jihem, severem a středem. Moje výhoda je, že jsem přijatelný pro všechny, pomohou k tomu samozřejmě znalosti jazyků, mám kvalitní vztahy i s velmocemi. Jsem hrdý, že všech pět nejsilnějších svazů, anglický, německý, francouzský, italský a španělský, mě podpořilo. Myslím, že mandát je silný. Nesmírně si vážím toho, že mám stejně hlasů jako předseda španělského svazu, a to jsem kandidoval poprvé.“ 

Právě to že byl zvolen napoprvé s takto silným mandátem, i když kandidoval do výkonného výboru poprvé, vnímá Fousek jako svůj velký úspěch a vrátil se ke svým českým předchůdcům v řadách UEFA. "Celá řada funkcionářů kandiduje dvakrát nebo třikrát, než se tam dostane. I František Chvalovský byl zvolen až napodruhé. Vážím si toho, že mně se to povedlo napoprvé, vidím to jako velkou důvěru evropských fotbalových svazů," pokračoval šedesátiletý český funkcionář. 

Podle něj také může jeho zvolení do výkonného výboru UEFA českému fotbalu jen pomoct. "Ve výboru zasedá 16 zástupců národních asociací, nikdo neopouští tuzemskou funkci. Výkonný výbor UEFA zasedá asi šestkrát ročně, plus do toho povinnosti při předsednictví v některé z komisí. Časově to není tak náročné, není to nic, co by vedlo k tomu, že bych český fotbal dokonce třeba i šidil. Naopak chci to maximálně využít k tomu, abych českému fotbalu pomohl. Jsem hrozně rád, že drtivá většina lidí v českém fotbale to vnímá jako obrovský úspěch. Nevím, kdy si český fotbal zase vychová někoho, koho vyšle do UEFA. Jestli to bude za 20 let nebo později," říká Fousek, jenž se pochlubil několika gratulacemi. "Rozdělil bych je na dvě oblasti. Jedna je z řad českého fotbalu. Gratulovali mi všichni kolegové z výkonného výboru FAČR, ale samozřejmě i řada klubů v čele se Spartou a Slavií až po krajské a okresní svazy. Vážím si gratulací z řad UEFA, mých nejbližších a pak třeba od premiéra Petra Fialy, se kterým jsem mluvil při kvalifikačním zápase s Polskem.“ 

Nakonec prozradil, co je důležité udělat před samotnou volbou, aby dostal takto silnou podporu. "Lidé vás musejí znát, byla to moje výhoda. V předvolebním období jsem komunikoval se všemi 54 svazy a jejich prezidenty. Často díky nějaké své erudici jsem dostával otázky, jak bych v jejich svazu řešil to či ono. To je moje role v evropském fotbale, přináším zkušenost s řízením fotbalové instituce. Neměřme to optikou českého rybníčku, pravý fotbal vypadá jinak. Jedním z mých cílů je mnohem více evropské kultury přinést do toho českého," dodává Fousek. 

Připomeňme, že Fousek je na mezinárodním poli zkušeným fotbalovým funkcionářem již několik let. V minulosti již působil v několika orgánech FIFA a UEFA, jimiž byl vyslán na 19 zahraničních misí, jejichž cílem bylo většinou pomoct vyřešit problémy jednotlivých národních asociací. Například v Řecku působil jako expert FIFA a UEFA tři roky. 

Čeferin měl k obhajobě postu šéfa UEFA umetenou cestu 

Po lisabonském kongresu je také jasné to, že se nemění předseda Evropské fotbalové unie. Zůstává jím i na další volební období Slovinec Aleksander Čeferin, jenž je v čele evropského fotbalu již od roku 2016, kdy na tento post rezignoval Michel Platini. Čeferin se tak může stát po Švédovi Lennartu Johanssonovi (ve funkci 1990 až 2007) druhým nejdéle sloužícím šéfem UEFA, pokud tedy ve funkci vydrží celé další čtyři roky. 

Slovinský funkcionář získal většinu hlasů z celkových 55 členských zemí a poté, co byl Čeferin potvrzen ve funkci předsedy, následoval aplaus delegátů vestoje. "Děkuji všem za podporu, znamená to pro mě opravdu hodně. Je to velká pocta, ale ještě větší zodpovědnost. Udělám maximum, abych vás ani celý fotbal nezklamal," nechal se slyšet Čeferin po zvolení. 

Před volbou se zase vrátil k myšlence uzavřené Superligy, před kterou sám varuje, že by to nebyla správná cesta pro fotbal, kdyby vedle Ligy mistrů byla takováto soutěž jen pro vyvolené. UEFA také během kongresu uvedla, že během sezóny 2021/22 získala na příjmech 4,05 miliardy eur (asi 94 miliard korun), přičemž se tak jedná o rekordní částku. A právě z této částky pak bylo mezi jednotlivé národní asociace vráceno 3,3 miliardy eur (80 miliard korun). 

Ve výhledu pro sezónu 2023/24 se počítá s ještě většími příjmy, které by měly dosáhnout až 7 miliard eur a zásluhu na tom by mělo mít především mistrovství Evropy, které se v příštím roce bude konat v Německu. 

Související

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Plzeň čeká v Evropské lize AS Řím či Porto, Sparta s Olomoucí natrefí na dva polské soupeře

Po fotbalistech Slavie v luxusní Lize mistrů se své soupeře ve dvou dalších evropských soutěžích dozvěděli i zbývající čeští pohároví účastníci – Plzeň, Sparta a Olomouc. Prvně jmenovaný klub bude účastníkem Evropské ligy, kde se utká díky pátečnímu losu ve švýcarském Nyonu s takovými velkokluby jako FC Porto, Fenerbahce Istanbul či AS Řím. Sparta a Olomouc si změří své síly s evropskými soupeři v Konferenční lize. Oba týmy vyfasovaly hned dva polské soupeře – shodně Raków Čenstochová a v případě Sparty ještě Legii Varšava a v případě Olomouce Lech Poznaň. Pražané ještě mají za soupeře Ostrovany (Shamrock Rovers a Aberdeen), Olomouc čeká výlet na stadion Fiorentiny.
Ilustrační fotografie.

Plzeň čeká v play-off Ligy mistrů Salcburk či Bruggy, Olomouc by jela na sever. Co Sparta?

V pondělí se ve švýcarském Nyonu losovala další fáze evropských fotbalových pohárů a kromě dosavadních českých účastníků Plzně, Ostravy a Sparty tento los zajímal poprvé v této sezóně i Olomouc. Zatímco Viktorii Plzeň může čekat v případě postupu přes Glasgow Rangers ve 4. předkole Ligy mistrů Salcburk nebo Bruggy, což z nabízených možností byla ta papírově nejsnazší, Olomouc naopak bude muset v boji o Evropskou ligu překonat nepříjemného severského soupeře, ať už se bude jednat o švédské Malmö nebo o dánský FC Kodaň. V bojích o Konferenční ligu se pak nově kromě Sparty nachází po neúspěchu s Legií Varšava i Baník Ostrava. Pokud ten přejde přes Austrii Vídeň, bude ho čekat Lugano nebo Cejle. Pražané se pak v případě postupu přes Ararat-Armenia budou moct připravovat na někoho z dvojice FC Riga-Beitar Jeruzalém.

Více souvisejících

UEFA Fotbal Petr Fousek

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 51 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy