Google a Facebook usilují o lepší internet. Bojují za nezávislost a otevřenost

"Smlouva o webu" zatím sestává pouze z obecných zásad, kterými by se měly řídit vlády, podniky, ale také jednotlivci. Subjekty, které se k těmto principům přihlásí, budou mít následně možnost podílet se na tvorbě plného znění dokumentu. "Naším záměrem je, aby plná smlouva o webu byla silným mechanismem, který u každé strany zajistí odpovědnost za naplnění příslušné role při budování otevřeného a svobodného webu," uvádí oficiální portál projektu.

Předběžná podoba internetového kodexu navrhuje pro vlády povinnost zajistit všem občanům možnost kdykoli se připojit k internetu a respektovat právo všech uživatelů na soukromí. Od firem požaduje prakticky totéž, dále pak "vývoj technologií, které podpoří to nejlepší v lidech a které budou bojovat proti tomu nejhoršímu". Jednotliví občané by pak podle Bernerse-Lee měli na internetu budovat komunity, které "respektují kultivovanou debatu a lidskou důstojnost" nebo "bojovat za to, aby web zůstal otevřeným a globálním veřejným zdrojem".

Berners-Lee v pondělním projevu při zahájení jedné z největších technologických konferencí na světě konstatoval, že s jeho vynálezem se "mnohé pokazilo". "Budou se muset zapojit všichni - občané, vlády a společnosti -, abychom se mohli postavit výzvám, kterým dnes náš web čelí," napsal následně na twitter.

Podle FT se dosud k sadě předložených zásad přihlásilo téměř 60 skupin a jednotlivců, včetně Facebooku, Googlu, francouzské vlády a britského miliardáře Richarda Bransona. Berners-Lee a jeho organizace World Wide Web Foundation doufají, že ohlas jejich kampaně bude takový, že finální smlouvu bude možné publikovat do května 2019, kdy by podle odhadů měla mít přístup k internetu už více než polovina světové populace.

Zároveň s uvedením projektu o ideálním internetu představila World Wide Web Foundation zprávu o několika škodlivých jevech provázejících vzestup online platforem. Dokument poukazuje na stupňování internetových dezinformací a manipulací, předsudky promítnuté do vlivných algoritmů či na absenci zákonů regulujících používání webu. Přes 1,2 miliardy uživatelů internetu podle zprávy žije v zemích bez pravidel chránících princip síťové neutrality, na více než 1,5 miliardy lidí se pak nevztahují žádné zákony o ochraně osobních údajů.