Šířit svoje sdělení skrze placený inzertní prostor není žádnou novinkou. Jednou z oblíbených reklamních platforem je přitom Facebook. Ten stejně jako jiné platformy využívá dat o svých uživatelích k tomu, aby zacílil obsah podle preferencí uživatele.
Čím se ale Facebook liší od jiných platforem je to, že kromě reklamy zobrazuje doslova na míru i ostatní obsah. Na rozdíl od zpravodajského serveru, kde se na úvodní stránce obvykle zobrazí stejné články všem, neexistuje žádný obecný obsah, který by přivítal každého uživatele Facebooku. Tento přístup podporuje vznik sociálních bublin a zároveň jejich systematického odstínění od konfrontace s jinými názorovými proudy.
Dalším specifikem je to, že Facebook o svých uživatelích sbírá obrovské množství informací, ať už skrze nastavení jejich profilu, to co sdílí, to co komentují, to co označují oblíbeným palcem nahoru, kde se pohybují, jaké stránky si čtou i kdo jsou jejich „přátelé“. Jak se vyjádřil Jonathan Albright, vedoucí výzkumník Tow Center for Digital Journalism na Kolumbijské univerzitě, „žádná inzertní platforma se nikdy ani nepřiblížila k možnostem Facebooku“.
Někteří uživatelé si stále nechtějí připouštět, že právě komplexní sběr dat a jejich následná kapitalizace je důvod, proč je tolik služeb na internetu dostupných „zdarma“. Nad následným využitím těchto dat neexistuje žádná reálná kontrola a je tedy pouze otázkou „svědomí“ firem jako je Facebook nebo Google, jak s nimi naloží. Přestože je možné požádat o kompletní vymazání svojí digitální stopy, v praxi se jedná spíše o její skrytí z viditelného prostoru. Dá se tak vycházet z toho, že co se jednou na internetu objevilo, prakticky z něj nemůže zmizet.
Díky šíři dat, která má Facebook o svých uživatelích, je inzerentům zpřístupněna funkcionalita zobrazovat na míru vytvořené zprávy miniaturním segmentům populace. To umožňuje velice cílené využití toho, čemu konkrétní bublina uživatelů věří, co je pro ni důležité nebo co jí trápí. To dává velký prostor pro precizní manipulace. Zároveň tím, že se zpráva nezobrazí ostatním uživatelům, nedochází k jejímu kritickému zhodnocení a případnému zpochybnění.
V USA, kde je na Facebooku zastoupena většina volící populace, tak začaly vznikat tlaky, aby Facebook začal regulovat politickou reklamu a neumožňoval kandidátům šířit nepravdivá sdělení. Firma se ale brání tím, že nechce omezovat svobodu slova. Takový postoj není překvapivý, jelikož cílení na miniaturní segmenty uživatelů je mocný nástroj a cena jednoho zobrazení je mnohem vyšší nežli u plošně nastavené kampaně a hrozilo by tak snížení příjmů.
Podle průzkumu Pew Research Center přitom více než 60 % mileniálů používá Facebook jako zdroj politických zpráv ve srovnání s 37 %, kteří vycházejí z informací z místní televize. I u starší generace více než třetina respondentů uvádí Facebook jako svůj zdroj novinek z politiky. Nejen u mladší generace je tak vysoké riziko, že se stanou obětí propagandy.
V dokumentárním filmu After Truth: Disinformation and the Cost of Fake News (Hon za pravdou: Dezinformace a cena falešných zpráv) se přitom politický operativec Jack Burkman nebojí přiznat, že v rámci kampaně dezinformace zkoušel aktivně vytvářet a šířit jako součást politické soutěže. Relativizuje přitom celý koncept pravdy a tvrdí, že existuje pouze naše subjektivní vnímání. Podle něj tak pravda vlastně nikdy neexistovala.
Sílu takového nástroje ilustruje i skutečnost, že Facebook již byl nucen některé možnosti microtargetingu znemožnit. Na základně civilního soudního sporu tak například není možné cílit nabídky realit, práce nebo půjček na základě rasy, poštovního směrovacího čísla, věku nebo pohlaví, protože to bylo považováno za diskriminační.
Národní politici a firmy přitom nejsou jediní, kdo má nástroje microtargetingu k dispozici. Čím dál častěji se tak v různých zemích objevují spekulace o ovlivňování politiky a veřejného mínění ze zahraničí.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , Facebook , internet , sociální sítě
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 11 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 37 minutami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 1 hodinou
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 2 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 2 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 3 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 3 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 4 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 4 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 5 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 6 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 6 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 6 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 6 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 7 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 7 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 8 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 8 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 8 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 9 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Zdroj: Libor Novák