Zkázu Hindenburgu stále provází řada otázek. Co zničilo tento vysoce výbušný dopravní prostředek?

Z necelé stovky lidí na palubě zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. Letos od této pohromy uplyne už 80 let, vědci však stále úplně jistě neví, co vlastně požár tohoto kolosu způsobilo. Jakékoliv vyšetřování komplikuje fakt, že většina důkazů shořela v ohni. Jedna věc je ale jistá – katastrofa vzducholodi Hindenburg nás i po těch desítkách let fascinuje.

Přestože kostru vzducholodi vyrobila společnost Luftschiffbau Zeppelin z mimořádně lehké slitiny hliníku, bylo třeba bezmála 200.000 metrů krychlových nosného plynu, aby se dvousettunový obr udržel ve vzduchu. Původně se počítalo s tím, že k tomuto účelu poslouží hélium; kvůli americkému embargu ale musel být tento vzácný plyn nahrazen výbušným vodíkem.

Luxusnímu cestování odpovídala také cena

Hindenburg byl podle serveru History.com vybaven barem, kuřáckým salonkem, toaletami a kabinkami. Všechno zařízení muselo být co nejlehčí, dokonce i postele byly vyrobeny z hliníku, Majitelé lodi dokonce na palubě měli i odlehčené piáno. Úrovni cestování odpovídala i cena - asi 450 amerických dolarů za jednosměrnou letenku, což odpovídá dnešním zhruba 150 000 korun. Let z Evropy do Ameriky trval za ideálních podmínek lehce přes dva dny a vzducholoď, poháněná čtveřicí dieselových motorů, dosahovala rychlosti až 135 km/h.

Záhy po tragédii se objevily všemožné teorie – mluvilo se o spiknutí, jehož cílem bylo zranit německou pýchu a hrdost, podle další teorie měl loď zapálit úder blesku. Nejpravděpodobněji však požár způsobil výboj statické elektřiny mezi kostrou a obalem vzducholodi. Tomuto scénáři nasvědčuje fakt, že požár vypukl bezprostředně poté, co se kotevní lana dotkla země.

Pokud totiž byla lana po předchozím letu navlhlá, mohla zafungovat jako vodič, jehož prostřednictvím došlo k uzemnění vnitřní kovové konstrukce vzducholodi. Mezi ní a statickou elektřinou nabitým obalem stroje by v takovém případě přeskočila jiskra, která mohla přivést k explozi unikající vodík, případně zapálit vnější plášť vzducholodi.

Ke „slávě“ katastrofy bezesporu přispělo na tu dobu nezvykle dokonalé zpravodajské pokrytí. Na letišti na Hindenburg totiž čekalo velké množství reportérů, takže existuje záznam rozhlasového zpravodajství Herberta Morrisona, filmový záznam a velké množství fotografií. Morrisonovo zpravodajství bylo vysíláno později téhož dne a stalo se jednou z nejznámějších rozhlasových událostí historie. Existující moderní verze filmového záznamu doprovázeného úryvky z Morrisonovy reportáže je z mnohem pozdější doby.

Rekord Hindenburgu zatím nebyl překonán

Vzducholoď LZ 129 Hindenburg byla největším létajícím strojem v historii. Její olbřímí rozměry ale vyniknou ještě více, když ji srovnáme s velkými létajícími stroji dneška. Nejdelší a zároveň nejtěžší letoun, jaký kdy byl zkonstruován – sovětský Antonov 225 Mrija - by se do Hindenburgu vešel téměř třikrát, dopravního giganta - Boeing 747 Dreamlifter - by Hindenburg pojmul 3× a ještě by v něm zbylo místo.

Přestože to byli obři, neunikly vzducholodě brzké zkáze. Němci ještě dokončili dvojče Hindenburgu jménem Graf Zeppelin II a rozestavěli stroj s označením LZ 131. Po vypuknutí druhé světové války však velitel Luftwaffe Hermann Göring nechal vzducholodě sešrotovat a hliník z jejich konstrukce byl použít na výrobu letadel..

Jak poukazuje doktorka Cheryl Ganzová, odbornice na Hindenburg a kurátorka amerického Národního poštovního muzea, je dnes jen velmi obtížné si představit, že Spojené státy vpustily na své území nacistickou loď se svastikou a že dovolily, aby přistála na základně amerického námořnictva.

„Je pro mě stále šokující, že i když v roce 1936 lidé věděli, že se v Německu dějí špatné věci, žádné velké protesty kvůli hákovému kříži na Hindenburgu nevypukly,“ uvádí Ganzová s tím, že důvodů bylo jen několik. Prezident společnosti Zeppelin Hugo Eckener podle ní dával jasně najevo, že je podnikatel a inženýr, ne nacista. Navíc byl přístav Lakehurst majetkem amerického námořnictva, které mělo smlouvu s provozní společnosti Zeppelin, která umožnila námořnictvu kontrolovat, kdo přichází dovnitř a ven.