Vzducholoď jménem Adolf Hitler? Hindenburg odstartoval první transatlantickou leteckou linku plnou luxusu

Luxusní vzdušný koráb Hindenburg absolvoval svůj osudný let přes osmdesáti lety. Jeho zkáza dne 6. května 1937 šokovala světovou veřejnost a prakticky ukončila éru využívání vzducholodí. Největší vzducholoď světa byla luxusním nebeským plavidlem, jakýmsi leteckým Titanikem.

Loď Hindenbrug, nesoucí jméno bývalého říšského prezidenta, byla vybudována společně s lodí Graf Zeppelin II v roce 1935. Stavba stála zhruba 500 tisíc tehdejších liber. Loď měla novou duralovou konstrukci, byla 245 metrů dlouhá. Hindenburg byl poháněn čtyřmi dieselovými motory Mercedes-Benz.

Vzducholoď dokázala vyvinout rychlost 135 km/h

Loď v prvních měsících nebyla primárně využívaná k přepravě pasažérů mezi Evropou a americkým kontinentem – do lodě se vešlo 72 osob a dalších 61 členů posádky, pro transatlantický let byla určena maximální kapacita 50 lidí. Atlantský oceán mohla zdolat za maximální rychlosti 135 km/h.

Majitelé lodi se snažili letecký kolos vybavit velmi luxusně. Dokonce pověřili proslulou klavírní firmu Julia Blüthnera, aby vytvořila speciální lehký klavír, který by splňoval přísné hmotnostní normy vzducholodě. Firma tak vyrobila speciální piano z hliníkové slitiny duralu, které vážilo méně než 400 liber. Piano bylo užívání v prvním roce letecké sezony, nikoliv v osudný rok 1937.

Loď nabízela také speciální písařskou místnost, která byla vyzdobena malbami Otto Arpekho se scénami "okolo světa". Jídelna lodi byla taktéž vyzdobena jeho malbami. Stoly a židle byly navrženy designérem Fritzem Breuhausem, židle byly vybaveny červeným potahem. Na každém boku lodi byly promenády. Ty byly vybaveny sedadly a velkými okny, která mohla být otevřená i za letu.

Drahé kubánské doutníky a kuřárna na palubě

Hindenburg měl i specializovanou kuřárenskou místnost. Ačkoliv byl naplněn 7 miliony kubíky vysoce hořlavého vodíkového plynu, konstruktérům to nevadilo. Cestující si sice nemohli sami od sebe vzít na palubu zápalky a osobní zapalovače, na lodi si ale mohli koupit cigarety a drahé kubánské doutníky. Místnost byla konstruována tak, že měla centrální elektrický zapalovač a byla technicky dobře izolována.

Interiér lodi nabízel i sprchy s teplou vodou, k obědu a večeři se podávala teplá jídla. Cena běžné letenky byla podobná, jako když jste si v tehdejší době chtěli koupit běžný automobil.

Loď mohla nést jméno Adolfa Hitlera

První vzdušnou transatlantickou plavbu absolvoval Hindenburg v březnu 1936, loď vylétala z německého Friedrichshafenu. Běžná rychlost, za které vzducholoď plachtila nebem, byla 126 km/h. Obchodní leteckou službu přes Atlantik zavedla společnost provozující Hindenburg právě v roce 1936 – cesta mezi kontinenty se oproti klasickým parníkům zkrátila o polovinu.

V červnu 1936 provedla loď dvojnásobný přelet oceánu za 5 dní a necelých 20 hodin. V průběhu svého fungování loď absolvovala 10 okružních cest mezi Spojenými státy a Německem, přepravila tak tisíc a dva cestující. Celkem však Hindenburg vykonal 63 letů a ve službě byl celých 14 měsíců.

Málokdo ví, že loď se mohla jmenovat po Adolfu Hitlerovi. Odpůrce myšlenky jakési Třetí říše, Němec Eckener však loď pojmenoval po Paulovi von Hindenburgovi, odmítl žádost Josepha Goebbelse pojmenovat vzducholoď po Führerovi. Hitler byl později po havárii vzducholodi rád, že nenesla jeho jméno.

Vzducholoď byla i tak spojena s Nacisty. Ještě než se dobudovala, byla pojímána jakožto symbol německé moci ze strany nacistického režimu, který se formoval. Ministr nacistické propagandy Gobbels po jejím dokončení nařídil, aby vzducholoď pomohla s šířením nacistické propagandy.

A vskutku, čtyři dny vzducholoď brázdila německý vzduch, z její paluby se šířily vlastenecké melodie a písně a do německých měst byly shazované propagační letáčky a vlaječky s hákovými kříži.

Němci se technickou vymožeností pochlubili na OIympiádě

Němci své technické veledílo prezentovali i při příležitosti Letních Olympijských her v Berlíně v roce 1936. Hindenburg plachtil nad stadionem a za sebou měl velkou olympijskou vlajku. Později měla na svém ocase loď upevněné vlaječky s hákovými kříži.

Jiskra, která vznikla z nashromáždění statické elektřiny a způsobila požár při přistávání Hindenburgu v americkém New Yorku, je nejpravděpodobnější příčinou katastrofy, která se udála přesně před 80 lety. Zahynulo 36 lidí, z toho 22 členů posádky a jeden člen pozemního personálu.