Katastrofa v Halifaxu? Při největší nejaderné explozi zahynuly tisíce lidí

Silnější byly až výbuchy atomových bomb v japonských městech Hirošima a Nagasaki, počtem obětí stále patří mezi nejtragičtější události svého druhu. Neštěstí v kanadském Halifaxu umocnila souhra několika náhod a zpočátku to vypadalo jen na běžnou lodní nehodu.

Před 100 lety, 6. prosince 1917, se u tohoto přístavního města srazily norská loď Imo s francouzskou muniční lodí Mont Blanc. Na francouzském plavidle vznikl požár, který do přístavu přilákal stovky zvědavců. O několik minut později ale následoval výbuch munice, jehož následky byly apokalyptické. Zemřelo kolem 2000 lidí, zničeny byly tisíce domů. Dílo zkázy dokonala vlna cunami a bouře, která se Halifaxem přehnala následující den.

Halifax, hlavní město kanadské provincie Nové Skotsko, byl v té době hlavním válečným přístavem, z něhož odplouvaly do Evropy vojenské transporty i náklady zásob pro evropskou frontu. Téměř sto metrů dlouhá muniční loď Mont Blanc se plavila z New Yorku a u Halifaxu se měla připojit ke konvoji, který měl odplout do Francie. Přes 130 metrů nákladní loď Imo měla v pronájmu Komise pro pomoc Belgii a v New Yorku měla vyzvednout humanitární pomoc pro válkou zničenou Belgii.

Zatímco Imo byla v osudný den prázdná, Mont Blancu byl naložený 2600 tunami TNT, kyseliny pikrové, střelné bavlny a hořlavin. Kvůli nepřátelským ponorkám nebyl označen jako loď s nebezpečným nákladem. A jako taková neměla podle pravidel do přístavu vůbec vplout.

Obě lodě se ve vodách přístavu ocitly 5. prosince večer, z důvodu zábran proti nepřátelským ponorkám a lodím ale nemohly pokračovat ve svých misích ještě téhož dne. Následující den se Imo vypravila ven z přístavu. Po dohodě s jinou lodí, která chtěla zakotvit v Halifaxu, se v oblasti nazývané Úžiny obě lodě minuly nesprávnými stranami a Imo se dostala k levému břehu ze svého pohledu. V té chvíli ale připlouval na stejné straně Úžin do Halifaxu Mont Blanc.

Kapitáni obou lodí se neúspěšně pokusili naznačit signalizací, kudy poplují a následné pokusy o úhybné manévry dostaly obě lodi do kolizního kurzu. V 08:45 místního času narazila Imo do pravého boku Mont Blancu, kde vznikl požár. Posádka stihla opustit hořící loď, kterou proud odnesl k přístavu v Halifaxu, kde se shromáždil velký dav lidí. K požáru byli přivoláni hasiči, pomáhaly i další lodě. Marně varovali francouzští námořníci přihlížející dav před hrozícím nebezpečím. Nikdo jim totiž nerozuměl.

V 09:04 Halifaxem a jeho okolím otřásl výbuch, jehož sílu překonala až exploze atomové bomby nad japonskou Hirošimou v roce 1945. Výbuch v Halifaxu se rovnal přibližně síle 3000 tun TNT, Hirošimu zasáhl pro srovnání výbuch o síle 15.000 tun.

Trosky létaly do výšky více než 300 metrů a do vzdálenosti až pěti kilometrů, exploze byla slyšet v okruhu 320 kilometrů. Halifax i protější dartmouthská strana Úžin byly zničeny, neštěstí si vyžádalo kolem 2000 obětí a přes 9000 raněných. Kolem 250 obětí se nepodařilo identifikovat. Asi 700 lidí utrpělo úrazy očí, asi padesátka z nich oslepla.

Zkázu umocnila přívalová vlna způsobená výbuchem a sněhová bouře, které se přehnala nad Halifaxem následující den. Zcela zničeno nebo vážně poškozeno bylo 12.000 budov. Přes 6000 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Halifax měl v té době kolem 60.000 obyvatel. Do města začala proudit humanitární pomoc z celého světa.

Z odpovědnosti za neštěstí byla nejdříve obviněna posádka Mont Blancu, později kanadský nejvyšší soud rozhodl o tom, že podíl na vině nesou posádky obou lodí. Nikdo však nebyl odsouzen.

Související

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Více souvisejících

katastrofy Halifax

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump a Friedrich Merz

Bylo by lepší nechat Ukrajinu a Rusko bojovat, řekl Trump Merzovi

Americký prezident Donald Trump naznačil, že místo snahy o okamžité dosažení míru by možná bylo „lepší nechat Ukrajinu a Rusko chvíli bojovat“. Jeho výrok zazněl během schůzky v Oválné pracovně, kde jej německý kancléř Friedrich Merz vyzval, aby zvýšil tlak na Moskvu.

před 2 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Chaos a nesourodost: Trumpova administrativa si sama podráží nohy i vzájemně protiřečí

Chaotický a nesourodý přístup administrativy Donalda Trumpa opakovaně dokládá selhávání na nejvyšší úrovni státní správy. Případy, kdy ministr pro efektivitu vlády Elon Musk „omylem“ zruší program prevence eboly, či ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová obviní nesprávnou osobu z vyhrožování prezidentu Trumpovi, ilustrují chaotickou povahu rozhodování a neschopnost koordinace mezi jednotlivými složkami administrativy.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německý kancléř Merz míří do Trumpova "lvího doupěte"

Když se německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek posadí v Oválné pracovně ke schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, nebude to žádná běžná diplomatická návštěva. Vzhledem k napětí v minulosti, Trumpovu nelibosti vůči Německu a výbušným tématům, jako je AfD, NATO nebo cla na evropská auta, hrozí debata snadno sklouznout do nepříjemných výměn. Přesto však existují náznaky, že by si Merz a Trump – oba bohatí, protiimigrační golfisté – mohli lidsky sednout.

před 4 hodinami

Donald Trump

Musk mě zklamal. Nevím, jestli budeme mít ještě dobré vztahy, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil hluboké zklamání nad nedávnou kritikou, kterou na jeho legislativní návrh vznesl technologický magnát Elon Musk. V emotivním prohlášení pro novináře Trump uvedl, že Musk znal každý detail zákona, a přesto s ním veřejně vystoupil až poté, co se ukázalo, že balík zasáhne elektromobily a dotace spojené s jejich prodejem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trumpův zákaz cestování do USA: Proč vybral zrovna těchto 12 zemí?

Prezident Spojených států Donald Trump zavedl nový zákaz cestování, který má zasáhnout převážně africké a blízkovýchodní země. Dvanáct států bude čelit úplnému zákazu vstupu do USA, zatímco pro dalších sedm budou platit částečná omezení. Nové opatření vstoupí v platnost v pondělí a prezident ho označil za zásadní krok k zajištění národní bezpečnosti.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko vyhrožuje Ukrajině odvetou za útoky dronů

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou opět eskalovalo poté, co Moskva varovala, že na nedávné ukrajinské útoky bezpilotními letouny odpoví „jak a kdy uzná za vhodné“. Tato slova pronesl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a nepřímo tak potvrdil, že Vladimir Putin tlumočil prezidentu Donaldu Trumpovi své odhodlání k odvetné akci.

před 7 hodinami

virus HIV

Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV

Významný krok směrem k možnému vyléčení HIV učinili vědci z australského institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu v Melbourne. Ve výzkumu publikovaném v prestižním vědeckém časopise Nature Communications oznámili, že našli dosud nevídaný způsob, jak přimět virus HIV, aby se „odhalil“ uvnitř lidských bílých krvinek – tedy buněk, v nichž se doposud dokázal skrývat před imunitním systémem i dostupnými léky.

před 7 hodinami

Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023

Ukrajinci pouze poškodili naše bombardéry, tvrdí Moskva. Satelitní snímky ukazují opak

Ruské bombardéry byly při ukrajinském útoku poškozeny, nikoli zničeny, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Satelitní snímky však potvrzují vážné škody a devastaci. SBU tvrdí, že zničila 13 bombardérů, anonymní američtí činitelé hovoří o 20 zasažených a 10 zničených strojích. Podle nich byl útok „významný“ a mohl by přimět Moskvu k tvrdšímu postoji v jednáních.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

V Moskvě proběhla vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Rusko v závodě o nadvládu na nebi nad Ukrajinou spoléhá na Čínu

Rusko při výrobě nových dronů spoléhá na čínské dodavatele, kteří mu poskytují technologie a komponenty pro vojenské účely. Ukrajinská rozvědka upozorňuje na využívání skořápkových společností a obcházení sankcí. Zatímco Ukrajina stále dominuje v produkci dronů, Rusko rychle dohání technologický náskok a posiluje své kapacity.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 12 hodinami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 12 hodinami

Středeční bouřky naplnily potenciál. Kroupy měly i čtyři centimetry

Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy