Katastrofa v Halifaxu? Při největší nejaderné explozi zahynuly tisíce lidí

Silnější byly až výbuchy atomových bomb v japonských městech Hirošima a Nagasaki, počtem obětí stále patří mezi nejtragičtější události svého druhu. Neštěstí v kanadském Halifaxu umocnila souhra několika náhod a zpočátku to vypadalo jen na běžnou lodní nehodu.

Před 100 lety, 6. prosince 1917, se u tohoto přístavního města srazily norská loď Imo s francouzskou muniční lodí Mont Blanc. Na francouzském plavidle vznikl požár, který do přístavu přilákal stovky zvědavců. O několik minut později ale následoval výbuch munice, jehož následky byly apokalyptické. Zemřelo kolem 2000 lidí, zničeny byly tisíce domů. Dílo zkázy dokonala vlna cunami a bouře, která se Halifaxem přehnala následující den.

Halifax, hlavní město kanadské provincie Nové Skotsko, byl v té době hlavním válečným přístavem, z něhož odplouvaly do Evropy vojenské transporty i náklady zásob pro evropskou frontu. Téměř sto metrů dlouhá muniční loď Mont Blanc se plavila z New Yorku a u Halifaxu se měla připojit ke konvoji, který měl odplout do Francie. Přes 130 metrů nákladní loď Imo měla v pronájmu Komise pro pomoc Belgii a v New Yorku měla vyzvednout humanitární pomoc pro válkou zničenou Belgii.

Zatímco Imo byla v osudný den prázdná, Mont Blancu byl naložený 2600 tunami TNT, kyseliny pikrové, střelné bavlny a hořlavin. Kvůli nepřátelským ponorkám nebyl označen jako loď s nebezpečným nákladem. A jako taková neměla podle pravidel do přístavu vůbec vplout.

Obě lodě se ve vodách přístavu ocitly 5. prosince večer, z důvodu zábran proti nepřátelským ponorkám a lodím ale nemohly pokračovat ve svých misích ještě téhož dne. Následující den se Imo vypravila ven z přístavu. Po dohodě s jinou lodí, která chtěla zakotvit v Halifaxu, se v oblasti nazývané Úžiny obě lodě minuly nesprávnými stranami a Imo se dostala k levému břehu ze svého pohledu. V té chvíli ale připlouval na stejné straně Úžin do Halifaxu Mont Blanc.

Kapitáni obou lodí se neúspěšně pokusili naznačit signalizací, kudy poplují a následné pokusy o úhybné manévry dostaly obě lodi do kolizního kurzu. V 08:45 místního času narazila Imo do pravého boku Mont Blancu, kde vznikl požár. Posádka stihla opustit hořící loď, kterou proud odnesl k přístavu v Halifaxu, kde se shromáždil velký dav lidí. K požáru byli přivoláni hasiči, pomáhaly i další lodě. Marně varovali francouzští námořníci přihlížející dav před hrozícím nebezpečím. Nikdo jim totiž nerozuměl.

V 09:04 Halifaxem a jeho okolím otřásl výbuch, jehož sílu překonala až exploze atomové bomby nad japonskou Hirošimou v roce 1945. Výbuch v Halifaxu se rovnal přibližně síle 3000 tun TNT, Hirošimu zasáhl pro srovnání výbuch o síle 15.000 tun.

Trosky létaly do výšky více než 300 metrů a do vzdálenosti až pěti kilometrů, exploze byla slyšet v okruhu 320 kilometrů. Halifax i protější dartmouthská strana Úžin byly zničeny, neštěstí si vyžádalo kolem 2000 obětí a přes 9000 raněných. Kolem 250 obětí se nepodařilo identifikovat. Asi 700 lidí utrpělo úrazy očí, asi padesátka z nich oslepla.

Zkázu umocnila přívalová vlna způsobená výbuchem a sněhová bouře, které se přehnala nad Halifaxem následující den. Zcela zničeno nebo vážně poškozeno bylo 12.000 budov. Přes 6000 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Halifax měl v té době kolem 60.000 obyvatel. Do města začala proudit humanitární pomoc z celého světa.

Z odpovědnosti za neštěstí byla nejdříve obviněna posádka Mont Blancu, později kanadský nejvyšší soud rozhodl o tom, že podíl na vině nesou posádky obou lodí. Nikdo však nebyl odsouzen.

Související

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Více souvisejících

katastrofy Halifax

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Ilustrační fotografie

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

včera

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

včera

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

včera

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy