Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.
Britská vláda začala investovat do výzkumu, jehož cílem je vyvinout systém včasného varování, který by dokázal odhalit příchod dvou klíčových klimatických "tipping pointů": zlomových bodů, které mohou způsobit extrémní počasí a potravinovou nejistotu, pokud je překročíme.
Tento projekt, který dostal více než 81 milionů liber na financování, by mohl nasadit roboty, označované jako WALL-E, kteří by monitorovali změny v Atlantském oceánu a Arktidě. Součástí projektu bude i analýza historických klimatických dat pomocí superpočítačů.
Iniciativu vede Agentura pro pokročilý výzkum a vynález (ARIA), která byla založena za vlády Borise Johnsona na podnět jeho poradce Cummingsa. ARIA se zaměřuje na výzkum, který je příliš spekulativní, složitý nebo interdisciplinární, než aby byl řešen jinými institucemi. Uvedl to server Politico.
Podrobnosti o projektu budou zveřejněny na začátku roku 2025, ale jeho cílem je monitorovat změny v cirkulaci oceánů, teplotě a tání ledu, které by mohly předznamenat kolaps subpolární gyry (SPG) – systému mořských proudů, jenž hraje klíčovou roli v udržování mírného klimatu severní Evropy. Projekt bude také zkoumat riziko kolapsu grónského ledovce.
Pokud se objeví známky blížícího se kolapsu SPG, mohl by tento systém včas upozornit na potenciálně existenční změny globálních podmínek. Vědecké modely naznačují, že kolaps SPG by mohl nastat již kolem roku 2040 a vedl by k chladnějším, sněhovějším zimám a horkým létům v Británii a Evropě. To by zároveň mohlo narušit monzunové deště v západní Africe, které jsou klíčové pro zemědělství v této oblasti.
Cílem je vytvořit trvalý monitorovací systém, který by vládám umožnil včas se připravit na příchod klimatických tipping pointů.
Pokud by SPG kolabovalo, mohlo by to být jen začátek ještě většího zlomového bodu: kolapsu Atlantické meridionální obrácené cirkulace (AMOC), což je oceánský proud, který reguluje klimatické podmínky v severním Atlantiku. Podle odborníků by tento kolaps mohl způsobit katastrofální důsledky, včetně drastického ochlazení, které by v Británii znemožnilo pěstování plodin a vedlo k devastaci zemědělství po celém světě.
Zpráva Institutu pro veřejnou politiku (IPPR), napsaná Laurien Laybournem, specialistou na klimatické a bezpečnostní otázky, varuje, že britská vláda dosud nezohlednila klimatické tipping pointy při hodnocení národních bezpečnostních rizik.
Laybourn vítá myšlenku systému včasného varování, neboť jakékoli varování by umožnilo vládám se připravit na katastrofické změny.
Tento výzkum čelí technickým i vědeckým výzvám. Roboti, kteří budou monitorovat oceány a Arktidu, musí fungovat i v extrémních podmínkách – na dně oceánu nebo na ledu v arktických zimách. Výzkumníci již nyní spolupracují s klimatology a specialisty na senzorovou technologii, aby navrhli co nejúčinnější systém pro sběr dat.
Tento systém by mohl přinést reálné varování, které by pomohlo vládám se připravit na to, co nás čeká, pokud překročíme kritické klimatické limity. Jak Tim Lenton, profesor klimatických změn na Univerzitě v Exeteru, poznamenal, náklady na investice do systému včasného varování jsou zanedbatelné ve srovnání s potenciálními škodami, které bychom mohli předejít.
Pokud by došlo k nejhoršímu a systém varování by byl aktivován, vlády by musely začít uvažovat o základních opatřeních, jako je zajištění dostatečného množství soli na zimní období nebo zajištění odolnosti železniční sítě vůči extrémním podmínkám. V případě plného kolapsu AMOC by bylo třeba přijmout drastická opatření na globální úrovni, aby se zmírnily katastrofální důsledky.
Jak upozornil Laybourn, kolaps AMOC a jeho důsledky pro zemědělství a společnost by byl "planetární katastrofou". Systém včasného varování se tak jeví jako klíčový nástroj pro naši přípravu na klimatické změny, které mohou přinést nepředstavitelné výzvy.
Související
Kde se zaseknul boj s extrémním počasím? Zastavit se ho podařilo jedné jediné zemi
Změny počasí, výhra Trumpa, války i revoluce v Sýrii. Co přinesl rok 2024?
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Nové Heřminovy na řece Opavě se začnou stavět v roce 2027, oznámil Výborný
před 2 hodinami
Nová bilance útoku na trzích v Magdeburgu. Zraněných je více, než se myslelo
před 3 hodinami
Hromadná nehoda uzavřela dálnici D48. Zraněni jsou i policisté
před 3 hodinami
Na železnici se loni umíralo hlavně při střetech vlaků s osobami
před 4 hodinami
České hokejové „dvacítce“ se po roce opět podařilo vyřadit z MS Kanadu. Tentokrát na její domácí půdě
před 5 hodinami
Brutální vražda bezdomovce v Krnově. Obviněným je osmnáctiletý mladík
před 6 hodinami
Nedělní počasí bude nebezpečné. Hrozí ledovka, napadne až osm centimetrů sněhu
před 6 hodinami
Fico hrozí Ukrajině novou odvetou. Dotkla by se jejích občanů na Slovensku
před 7 hodinami
Útoky v USA vzbuzují stále více otázek. Zdá se, že zelený baret ve Vegas nechtěl zabíjet
před 8 hodinami
Vražda v Trutnově: Podezřelý muž zemřel v nemocnici, potvrdila policie
před 9 hodinami
Jun Sok-jol vzdoruje zatčení. Ochranka dramaticky zastavila vyšetřovatele
před 9 hodinami
Dálnice D1 ve směru na Ostravu je uzavřená. Kamion prorazil svodidla
před 11 hodinami
Předpověď počasí na víkend: Teploty klesnou pod bod mrazu. Hrozí silná ledovka
včera
Co přijde v letošním roce? Česko bude v centru dění a nikdo nezná Trumpovy plány
včera
Islámský stát je prakticky mrtvý. ISIS-K ale zůstává hrozbou
včera
Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda
včera
Pět mrtvých kvůli pyrotechnice z Česka a Polska. Německu dochází trpělivost
včera
V 91 letech zemřel Dušan Holý, uznávaný profesor, zpěvák, etnolog a muzikolog
včera
Před 40 lety došlo k největší průmyslové havárii v historii. Spor o Bhópálskou katastrofu opět ožívá
včera
Kojenecké ústavy definitivně skončily. Stát je ke konci roku zavřel
Ke konci roku 2024 byla definitivně ukončena činnost dětských domovů pro děti do tří let věku (DD3), známých jako kojenecké ústavy. Tato zařízení, která dlouhá léta poskytovala péči nejmenším dětem, byla nahrazena modernějšími a individuálně přizpůsobenými formami péče, které lépe odpovídají potřebám dětí. Česká republika tím završila proces, který ji zařadil mezi evropské země upřednostňující neústavní péči.
Zdroj: Libor Novák