Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Britská vláda začala investovat do výzkumu, jehož cílem je vyvinout systém včasného varování, který by dokázal odhalit příchod dvou klíčových klimatických "tipping pointů": zlomových bodů, které mohou způsobit extrémní počasí a potravinovou nejistotu, pokud je překročíme.

Tento projekt, který dostal více než 81 milionů liber na financování, by mohl nasadit roboty, označované jako WALL-E, kteří by monitorovali změny v Atlantském oceánu a Arktidě. Součástí projektu bude i analýza historických klimatických dat pomocí superpočítačů.

Iniciativu vede Agentura pro pokročilý výzkum a vynález (ARIA), která byla založena za vlády Borise Johnsona na podnět jeho poradce Cummingsa. ARIA se zaměřuje na výzkum, který je příliš spekulativní, složitý nebo interdisciplinární, než aby byl řešen jinými institucemi. Uvedl to server Politico.

Podrobnosti o projektu budou zveřejněny na začátku roku 2025, ale jeho cílem je monitorovat změny v cirkulaci oceánů, teplotě a tání ledu, které by mohly předznamenat kolaps subpolární gyry (SPG) – systému mořských proudů, jenž hraje klíčovou roli v udržování mírného klimatu severní Evropy. Projekt bude také zkoumat riziko kolapsu grónského ledovce.

Pokud se objeví známky blížícího se kolapsu SPG, mohl by tento systém včas upozornit na potenciálně existenční změny globálních podmínek. Vědecké modely naznačují, že kolaps SPG by mohl nastat již kolem roku 2040 a vedl by k chladnějším, sněhovějším zimám a horkým létům v Británii a Evropě. To by zároveň mohlo narušit monzunové deště v západní Africe, které jsou klíčové pro zemědělství v této oblasti.

Cílem je vytvořit trvalý monitorovací systém, který by vládám umožnil včas se připravit na příchod klimatických tipping pointů.

Pokud by SPG kolabovalo, mohlo by to být jen začátek ještě většího zlomového bodu: kolapsu Atlantické meridionální obrácené cirkulace (AMOC), což je oceánský proud, který reguluje klimatické podmínky v severním Atlantiku. Podle odborníků by tento kolaps mohl způsobit katastrofální důsledky, včetně drastického ochlazení, které by v Británii znemožnilo pěstování plodin a vedlo k devastaci zemědělství po celém světě.

Zpráva Institutu pro veřejnou politiku (IPPR), napsaná Laurien Laybournem, specialistou na klimatické a bezpečnostní otázky, varuje, že britská vláda dosud nezohlednila klimatické tipping pointy při hodnocení národních bezpečnostních rizik.

Laybourn vítá myšlenku systému včasného varování, neboť jakékoli varování by umožnilo vládám se připravit na katastrofické změny.

Tento výzkum čelí technickým i vědeckým výzvám. Roboti, kteří budou monitorovat oceány a Arktidu, musí fungovat i v extrémních podmínkách – na dně oceánu nebo na ledu v arktických zimách. Výzkumníci již nyní spolupracují s klimatology a specialisty na senzorovou technologii, aby navrhli co nejúčinnější systém pro sběr dat.

Tento systém by mohl přinést reálné varování, které by pomohlo vládám se připravit na to, co nás čeká, pokud překročíme kritické klimatické limity. Jak Tim Lenton, profesor klimatických změn na Univerzitě v Exeteru, poznamenal, náklady na investice do systému včasného varování jsou zanedbatelné ve srovnání s potenciálními škodami, které bychom mohli předejít.

Pokud by došlo k nejhoršímu a systém varování by byl aktivován, vlády by musely začít uvažovat o základních opatřeních, jako je zajištění dostatečného množství soli na zimní období nebo zajištění odolnosti železniční sítě vůči extrémním podmínkám. V případě plného kolapsu AMOC by bylo třeba přijmout drastická opatření na globální úrovni, aby se zmírnily katastrofální důsledky.

Jak upozornil Laybourn, kolaps AMOC a jeho důsledky pro zemědělství a společnost by byl "planetární katastrofou". Systém včasného varování se tak jeví jako klíčový nástroj pro naši přípravu na klimatické změny, které mohou přinést nepředstavitelné výzvy.

Související

Více souvisejících

Klimatické změny katastrofy

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hasiči odklízí následky tragické srážky vlaků v Pardubicích. (6.6.2024)

Na železnici se loni umíralo hlavně při střetech vlaků s osobami

V Česku loni zemřelo při mimořádných událostech na dráhách 221 osob, uvedla Drážní inspekce v tiskové zprávě. Počet usmrcených i zraněných byl v porovnání s předchozími roky nižší. Více než 85 procent obětí jsou lidé, kteří v rozporu se zákonem vstoupili do kolejí, sdělili inspektoři. 

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejové „dvacítce“ se po roce opět podařilo vyřadit z MS Kanadu. Tentokrát na její domácí půdě

Říká se, že dvakrát do stejné řeky nemáš vstupovat. Pokud jde ale o řeku, do jako poslední dva roky vstupují čeští hokejoví mladíci do 20 let, tak si to nechají čeští fanoušci líbit. Zvlášť když v rámci ní pokaždé ve čtvrtfinále porazí Kanadu a letos navíc na její domácí půdě v Ottawě. Díky tomu, že po roce o svém postupu opět rozhodli Češi v poslední minutě, tentokrát o vítězství 4:3, tak můžou počtvrté za sebou bojovat o cenný kov a navázat tak na předchozí stříbro a bronz.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

Islámský stát je prakticky mrtvý. ISIS-K ale zůstává hrozbou

ISIS, neboli Islámský stát, už nepředstavuje územní entitu, jak tomu bylo v době, kdy ovládal velké části Sýrie a severního Iráku. Přesto jeho vliv zůstává globální hrozbou. Přestože se skupina transformovala z deklarovaného chalífátu na volně propojenou síť, stále působí v mnoha zemích a inspiruje jednotlivce k útokům, uvedl server CNN.

včera

důchody

Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda

S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.

včera

Ohňostroje

Pět mrtvých kvůli pyrotechnice z Česka a Polska. Německu dochází trpělivost

Němečtí představitelé vyzvali k razantnímu zásahu proti nelegálně dováženým a domácím „ohňostrojovým bombám“ po smrti pěti lidí na Silvestra, kteří zahynuli při výbuchu pyrotechniky. Tyto pyrotechnické výrobky, určené pro osobní použití, jsou často přiváženy z Polska a České republiky a kombinovány s domácími předměty, což vede k mnohem silnějším výbuchům.

včera

Dušan Holý

V 91 letech zemřel Dušan Holý, uznávaný profesor, zpěvák, etnolog a muzikolog

Ve čtvrtek ve věku 91 let zemřel profesor Masarykovy univerzity, zpěvák, etnolog a muzikolog Dušan Holý. Tento mezinárodně uznávaný znalec lidové hudby, narozený v obci Hrubá Vrbka, byl jednou z nejvýraznějších postav evropské etnomuzikologie. Informaci o jeho úmrtí zveřejnila obec Hrubá Vrbka na svých facebookových stránkách.

včera

Bhópál zahalil jedovatý mrak. Tisíce lidí začaly v noci umírat v ohromných bolestech.

Před 40 lety došlo k největší průmyslové havárii v historii. Spor o Bhópálskou katastrofu opět ožívá

Po čtyřiceti letech od jedné z největších průmyslových tragédií světa, výbuchu chemické továrny Union Carbide v indickém městě Bhópál, začaly kroky k odstranění toxického odpadu. Ty však vyvolaly kritiku ze strany místních aktivistů, kteří označují kroky indické vlády za pouhou PR akci a „zelený nátěr“ problému, jenž stále devastuje místní komunitu a životní prostředí.

včera

Kojenecké ústavy definitivně skončily. Stát je ke konci roku zavřel

Ke konci roku 2024 byla definitivně ukončena činnost dětských domovů pro děti do tří let věku (DD3), známých jako kojenecké ústavy. Tato zařízení, která dlouhá léta poskytovala péči nejmenším dětem, byla nahrazena modernějšími a individuálně přizpůsobenými formami péče, které lépe odpovídají potřebám dětí. Česká republika tím završila proces, který ji zařadil mezi evropské země upřednostňující neústavní péči.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy