Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Britská vláda začala investovat do výzkumu, jehož cílem je vyvinout systém včasného varování, který by dokázal odhalit příchod dvou klíčových klimatických "tipping pointů": zlomových bodů, které mohou způsobit extrémní počasí a potravinovou nejistotu, pokud je překročíme.

Tento projekt, který dostal více než 81 milionů liber na financování, by mohl nasadit roboty, označované jako WALL-E, kteří by monitorovali změny v Atlantském oceánu a Arktidě. Součástí projektu bude i analýza historických klimatických dat pomocí superpočítačů.

Iniciativu vede Agentura pro pokročilý výzkum a vynález (ARIA), která byla založena za vlády Borise Johnsona na podnět jeho poradce Cummingsa. ARIA se zaměřuje na výzkum, který je příliš spekulativní, složitý nebo interdisciplinární, než aby byl řešen jinými institucemi. Uvedl to server Politico.

Podrobnosti o projektu budou zveřejněny na začátku roku 2025, ale jeho cílem je monitorovat změny v cirkulaci oceánů, teplotě a tání ledu, které by mohly předznamenat kolaps subpolární gyry (SPG) – systému mořských proudů, jenž hraje klíčovou roli v udržování mírného klimatu severní Evropy. Projekt bude také zkoumat riziko kolapsu grónského ledovce.

Pokud se objeví známky blížícího se kolapsu SPG, mohl by tento systém včas upozornit na potenciálně existenční změny globálních podmínek. Vědecké modely naznačují, že kolaps SPG by mohl nastat již kolem roku 2040 a vedl by k chladnějším, sněhovějším zimám a horkým létům v Británii a Evropě. To by zároveň mohlo narušit monzunové deště v západní Africe, které jsou klíčové pro zemědělství v této oblasti.

Cílem je vytvořit trvalý monitorovací systém, který by vládám umožnil včas se připravit na příchod klimatických tipping pointů.

Pokud by SPG kolabovalo, mohlo by to být jen začátek ještě většího zlomového bodu: kolapsu Atlantické meridionální obrácené cirkulace (AMOC), což je oceánský proud, který reguluje klimatické podmínky v severním Atlantiku. Podle odborníků by tento kolaps mohl způsobit katastrofální důsledky, včetně drastického ochlazení, které by v Británii znemožnilo pěstování plodin a vedlo k devastaci zemědělství po celém světě.

Zpráva Institutu pro veřejnou politiku (IPPR), napsaná Laurien Laybournem, specialistou na klimatické a bezpečnostní otázky, varuje, že britská vláda dosud nezohlednila klimatické tipping pointy při hodnocení národních bezpečnostních rizik.

Laybourn vítá myšlenku systému včasného varování, neboť jakékoli varování by umožnilo vládám se připravit na katastrofické změny.

Tento výzkum čelí technickým i vědeckým výzvám. Roboti, kteří budou monitorovat oceány a Arktidu, musí fungovat i v extrémních podmínkách – na dně oceánu nebo na ledu v arktických zimách. Výzkumníci již nyní spolupracují s klimatology a specialisty na senzorovou technologii, aby navrhli co nejúčinnější systém pro sběr dat.

Tento systém by mohl přinést reálné varování, které by pomohlo vládám se připravit na to, co nás čeká, pokud překročíme kritické klimatické limity. Jak Tim Lenton, profesor klimatických změn na Univerzitě v Exeteru, poznamenal, náklady na investice do systému včasného varování jsou zanedbatelné ve srovnání s potenciálními škodami, které bychom mohli předejít.

Pokud by došlo k nejhoršímu a systém varování by byl aktivován, vlády by musely začít uvažovat o základních opatřeních, jako je zajištění dostatečného množství soli na zimní období nebo zajištění odolnosti železniční sítě vůči extrémním podmínkám. V případě plného kolapsu AMOC by bylo třeba přijmout drastická opatření na globální úrovni, aby se zmírnily katastrofální důsledky.

Jak upozornil Laybourn, kolaps AMOC a jeho důsledky pro zemědělství a společnost by byl "planetární katastrofou". Systém včasného varování se tak jeví jako klíčový nástroj pro naši přípravu na klimatické změny, které mohou přinést nepředstavitelné výzvy.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.
Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

Více souvisejících

Klimatické změny katastrofy

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Donald Trump

Při íránském útoku zemřeli dva američtí vojáci. USA provedly v odvetě další sérii úderů

Spojené státy americké podnikly další sérii leteckých úderů na Írán. Podle prohlášení Centrálního velení USA měla tato operace za cíl rychle potrestat Íránské revoluční gardy za předchozí útok dronem a raketou na americkou základnu v Jordánsku. Při tomto íránském úderu zahynuli dva američtí vojáci, jejichž smrt označil prezident Donald Trump za velmi smutnou událost s tím, že padli ve službě své zemi. Zároveň zopakoval, že Washington je i nadále odhodlán nikdy nedovolit Íránu získat jadernou zbraň.

před 1 hodinou

Na stadionech, které hostí letošní MS, se běžně hraje spíš americký fotbal.

Lístek za dva miliony dolarů? Skutečným vítězem MS ve fotbale je FIFA, ceny vstupenek jsou nejdražší v historii

Nedělní finále mistrovství světa ve fotbale mezi Argentinou a Španělskem na MetLife Stadium v New Jersey je na nejlepší cestě stát se nejnákladnější sportovní událostí historie, co se týče cen lístků. Původní částky stanovené federací FIFA přitom už při spuštění prodeje šokovaly veřejnost, když nejlevnější místa na horní palubě vyšla na 4 210 dolarů a lístky blíže k hrací ploše stály 6 730 dolarů. Postupně je navíc organizátoři u nejvyšší kategorie zvýšili až na 10 990 dolarů.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.

před 5 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři

Jako nečekanou kudlu do zad by premiér Andrej Babiš (ANO) mohl vnímat slova slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Politik totiž komentoval složení české delegace na uplynulém summitu NATO, ale jinak, než by předseda vlády chtěl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy