Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.
Britská vláda začala investovat do výzkumu, jehož cílem je vyvinout systém včasného varování, který by dokázal odhalit příchod dvou klíčových klimatických "tipping pointů": zlomových bodů, které mohou způsobit extrémní počasí a potravinovou nejistotu, pokud je překročíme.
Tento projekt, který dostal více než 81 milionů liber na financování, by mohl nasadit roboty, označované jako WALL-E, kteří by monitorovali změny v Atlantském oceánu a Arktidě. Součástí projektu bude i analýza historických klimatických dat pomocí superpočítačů.
Iniciativu vede Agentura pro pokročilý výzkum a vynález (ARIA), která byla založena za vlády Borise Johnsona na podnět jeho poradce Cummingsa. ARIA se zaměřuje na výzkum, který je příliš spekulativní, složitý nebo interdisciplinární, než aby byl řešen jinými institucemi. Uvedl to server Politico.
Podrobnosti o projektu budou zveřejněny na začátku roku 2025, ale jeho cílem je monitorovat změny v cirkulaci oceánů, teplotě a tání ledu, které by mohly předznamenat kolaps subpolární gyry (SPG) – systému mořských proudů, jenž hraje klíčovou roli v udržování mírného klimatu severní Evropy. Projekt bude také zkoumat riziko kolapsu grónského ledovce.
Pokud se objeví známky blížícího se kolapsu SPG, mohl by tento systém včas upozornit na potenciálně existenční změny globálních podmínek. Vědecké modely naznačují, že kolaps SPG by mohl nastat již kolem roku 2040 a vedl by k chladnějším, sněhovějším zimám a horkým létům v Británii a Evropě. To by zároveň mohlo narušit monzunové deště v západní Africe, které jsou klíčové pro zemědělství v této oblasti.
Cílem je vytvořit trvalý monitorovací systém, který by vládám umožnil včas se připravit na příchod klimatických tipping pointů.
Pokud by SPG kolabovalo, mohlo by to být jen začátek ještě většího zlomového bodu: kolapsu Atlantické meridionální obrácené cirkulace (AMOC), což je oceánský proud, který reguluje klimatické podmínky v severním Atlantiku. Podle odborníků by tento kolaps mohl způsobit katastrofální důsledky, včetně drastického ochlazení, které by v Británii znemožnilo pěstování plodin a vedlo k devastaci zemědělství po celém světě.
Zpráva Institutu pro veřejnou politiku (IPPR), napsaná Laurien Laybournem, specialistou na klimatické a bezpečnostní otázky, varuje, že britská vláda dosud nezohlednila klimatické tipping pointy při hodnocení národních bezpečnostních rizik.
Laybourn vítá myšlenku systému včasného varování, neboť jakékoli varování by umožnilo vládám se připravit na katastrofické změny.
Tento výzkum čelí technickým i vědeckým výzvám. Roboti, kteří budou monitorovat oceány a Arktidu, musí fungovat i v extrémních podmínkách – na dně oceánu nebo na ledu v arktických zimách. Výzkumníci již nyní spolupracují s klimatology a specialisty na senzorovou technologii, aby navrhli co nejúčinnější systém pro sběr dat.
Tento systém by mohl přinést reálné varování, které by pomohlo vládám se připravit na to, co nás čeká, pokud překročíme kritické klimatické limity. Jak Tim Lenton, profesor klimatických změn na Univerzitě v Exeteru, poznamenal, náklady na investice do systému včasného varování jsou zanedbatelné ve srovnání s potenciálními škodami, které bychom mohli předejít.
Pokud by došlo k nejhoršímu a systém varování by byl aktivován, vlády by musely začít uvažovat o základních opatřeních, jako je zajištění dostatečného množství soli na zimní období nebo zajištění odolnosti železniční sítě vůči extrémním podmínkám. V případě plného kolapsu AMOC by bylo třeba přijmout drastická opatření na globální úrovni, aby se zmírnily katastrofální důsledky.
Jak upozornil Laybourn, kolaps AMOC a jeho důsledky pro zemědělství a společnost by byl "planetární katastrofou". Systém včasného varování se tak jeví jako klíčový nástroj pro naši přípravu na klimatické změny, které mohou přinést nepředstavitelné výzvy.
Související
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák