Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.
Britská vláda začala investovat do výzkumu, jehož cílem je vyvinout systém včasného varování, který by dokázal odhalit příchod dvou klíčových klimatických "tipping pointů": zlomových bodů, které mohou způsobit extrémní počasí a potravinovou nejistotu, pokud je překročíme.
Tento projekt, který dostal více než 81 milionů liber na financování, by mohl nasadit roboty, označované jako WALL-E, kteří by monitorovali změny v Atlantském oceánu a Arktidě. Součástí projektu bude i analýza historických klimatických dat pomocí superpočítačů.
Iniciativu vede Agentura pro pokročilý výzkum a vynález (ARIA), která byla založena za vlády Borise Johnsona na podnět jeho poradce Cummingsa. ARIA se zaměřuje na výzkum, který je příliš spekulativní, složitý nebo interdisciplinární, než aby byl řešen jinými institucemi. Uvedl to server Politico.
Podrobnosti o projektu budou zveřejněny na začátku roku 2025, ale jeho cílem je monitorovat změny v cirkulaci oceánů, teplotě a tání ledu, které by mohly předznamenat kolaps subpolární gyry (SPG) – systému mořských proudů, jenž hraje klíčovou roli v udržování mírného klimatu severní Evropy. Projekt bude také zkoumat riziko kolapsu grónského ledovce.
Pokud se objeví známky blížícího se kolapsu SPG, mohl by tento systém včas upozornit na potenciálně existenční změny globálních podmínek. Vědecké modely naznačují, že kolaps SPG by mohl nastat již kolem roku 2040 a vedl by k chladnějším, sněhovějším zimám a horkým létům v Británii a Evropě. To by zároveň mohlo narušit monzunové deště v západní Africe, které jsou klíčové pro zemědělství v této oblasti.
Cílem je vytvořit trvalý monitorovací systém, který by vládám umožnil včas se připravit na příchod klimatických tipping pointů.
Pokud by SPG kolabovalo, mohlo by to být jen začátek ještě většího zlomového bodu: kolapsu Atlantické meridionální obrácené cirkulace (AMOC), což je oceánský proud, který reguluje klimatické podmínky v severním Atlantiku. Podle odborníků by tento kolaps mohl způsobit katastrofální důsledky, včetně drastického ochlazení, které by v Británii znemožnilo pěstování plodin a vedlo k devastaci zemědělství po celém světě.
Zpráva Institutu pro veřejnou politiku (IPPR), napsaná Laurien Laybournem, specialistou na klimatické a bezpečnostní otázky, varuje, že britská vláda dosud nezohlednila klimatické tipping pointy při hodnocení národních bezpečnostních rizik.
Laybourn vítá myšlenku systému včasného varování, neboť jakékoli varování by umožnilo vládám se připravit na katastrofické změny.
Tento výzkum čelí technickým i vědeckým výzvám. Roboti, kteří budou monitorovat oceány a Arktidu, musí fungovat i v extrémních podmínkách – na dně oceánu nebo na ledu v arktických zimách. Výzkumníci již nyní spolupracují s klimatology a specialisty na senzorovou technologii, aby navrhli co nejúčinnější systém pro sběr dat.
Tento systém by mohl přinést reálné varování, které by pomohlo vládám se připravit na to, co nás čeká, pokud překročíme kritické klimatické limity. Jak Tim Lenton, profesor klimatických změn na Univerzitě v Exeteru, poznamenal, náklady na investice do systému včasného varování jsou zanedbatelné ve srovnání s potenciálními škodami, které bychom mohli předejít.
Pokud by došlo k nejhoršímu a systém varování by byl aktivován, vlády by musely začít uvažovat o základních opatřeních, jako je zajištění dostatečného množství soli na zimní období nebo zajištění odolnosti železniční sítě vůči extrémním podmínkám. V případě plného kolapsu AMOC by bylo třeba přijmout drastická opatření na globální úrovni, aby se zmírnily katastrofální důsledky.
Jak upozornil Laybourn, kolaps AMOC a jeho důsledky pro zemědělství a společnost by byl "planetární katastrofou". Systém včasného varování se tak jeví jako klíčový nástroj pro naši přípravu na klimatické změny, které mohou přinést nepředstavitelné výzvy.
Související
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
Aktuálně se děje
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
včera
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
včera
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno 18. května 2026 23:02
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.
Zdroj: David Holub