Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů

Ekonomické ztráty prudce vzrostly. Lepší včasná varování a koordinované zvládání katastrof za posledních padesát ale let snížily počet lidských obětí. Více než 90 % hlášených úmrtí na celém světě se vyskytlo v rozvojových zemích.

V USA si škody vyžádaly celkem 1,7 bilionu dolarů, což představuje 39 % ekonomických ztrát na celém světě za uplynulých 51 let. Nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy však musely vynaložit na katastrofy nepřiměřeně vysoké náklady v poměru k velikosti svých ekonomik.

WMO nová zjištění představila na Světovém meteorologickém kongresu, jehož cílem má být zajistit, aby se systém včasného varování před katastrofami dostal ke všem lidem na Zemi do konce roku 2027.

Iniciativa OSN "Včasná varování pro všechny" je jednou z hlavních strategických priorit, kterou má kongres schválit. Zasedání na zahájí švýcarský prezident Alain Berset a sjedou se na něm vrcholní představitelé agentur OSN, rozvojových bank, vlád a národních meteorologických a hydrologických služeb odpovědných za vydávání včasných varování.

"Nejzranitelnější komunity bohužel nesou hlavní nápor povětrnostních, klimatických a vodních rizik," řekl generální tajemník WMO Petteri Taalas. Jako příklad uvedl extrémně silnou cyklonální bouři Mocha, která způsobila rozsáhlou devastaci v Myanmaru a Bangladéši a postihla "nejchudší z chudých".

V minulosti evidovaly Myanmar i Bangladéš při katastrofách až stovky tisíc obětí. "Díky včasným varováním a systému zvládání katastrof jsou tyto míry úmrtnosti nyní naštěstí minulostí. Včasná varování zachraňují životy," dodal.

Zaznamenaná úmrtí v letech 2020 a 2021 (celkem 22 608) naznačují další pokles úmrtnosti oproti ročnímu průměru předchozího desetiletí. Ekonomické ztráty se ale zvýšily, a většina z nich je způsobena bouřkami.