WMO: Lidstvo prohrálo. Ledovce roztají, už je nelze zachránit

Světové ledovce v loňském roce tály dramatickou rychlostí a jejich záchrana je v podstatě ztracená věc, oznámila podle serveru Business Standard Organizace spojených národů s tím, že ukazatele změny klimatu opět dosáhly rekordních hodnot.

Podle WMO bylo posledních osm let nejteplejších, jaké kdy byly zaznamenány, zatímco koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, dosáhly nových rekordů. Antarktický mořský led klesl na nejnižší zaznamenanou míru, zatímco hladina moří je podle zprávy WMO rekordně vysoká.

"Rok 2022 byl pro planetu rokem extrémů, jde ale o pokračování trendu z předchozích let," uvedl pro CNN Omar Baddour, vedoucí oddělení pro sledování klimatu a politiku WMO.

Zpráva publikovaná den před Dne země podotáký, že tyto obecné ukazatele klimatu jsou důležitým odrazem stavu planety, lidstvo ale bezprostřední účinky nejvíce pocítí především extrémními povětrnostními jevy.

Svět už dopady klimatických změn pociťuje

Extrémní počasí způsobené změnou klimatu v loňském roce "zasáhlo desítky milionů lidí, způsobilo nedostatek potravin, podpořilo masovou migraci a stálo miliardy dolarů," podotkl Taalas.

Dopady klimatických změn už nyní pozoruje řada zemí světa. V roce 2022 zažila Čína největší a nejdéle trvající sucho v historii. Vlna veder ale zasáhla i východní Afriku, kde od ledna letošního roku čelilo akutnímu nedostatku potravin více než 20 milionů lidí. I Spojené státy bojují s extrmním suchem a odhaduje se, že vlna veder v Evropě vedla k více než 15 000 úmrtím.

Klimatickými změnami jsou přitom nejvíce zasaženy ty nejzranitelnější země, které se na nich prakticky nepodílejí. "Státy, které ke změně klimatu přispěly nejméně, zažívají neúměrné utrpení," podotkl Baddour.

Důvod k optimismu stále existuje

V pařížské klimatické dohodě z roku 2015 se země zavázaly, že omezí nárůst průměrné globální teploty na méně než 2 nebo 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím. V roce 2022 byla ale teplota o 1,15 stupně Celsia  vyšší, než kolik činil průměr v letech 1850 až 1900.

Navzdory novým zjištěním ale je podle Taalase důvod k optimismu. Prostředky pro boj proti klimatickým změnám se podle něj staly finančně dostupnější a zelená energie se ukázala jako levnější než fosilní paliva. Dodal, že svět vyvíjí účinnější metody ke zmírnění následků klimatické krize.

Díky tomu už Země nesměřuje k tomu, aby se oteplila o 3 až 5 stupňů Celsia, čehož se obávali vědci v roce 2014. I přesto je ale oteplování nad únosnou míru. Šéf WMO očekává nárůst o 2,5 až 3 stupně Celsia.