Vědci odhalují tajemství vzniku života. Vděčíme za něj objektům, které změnou počasí devastujeme

Před více než půl miliardou let, během období, kdy byla Země pokryta silnou vrstvou ledu, sehrály ledovce klíčovou roli při utváření podmínek pro vznik složitějších forem života. Nová studie naznačuje, že ledovce nejenže modelovaly povrch planety, ale také přispěly ke změně chemického složení oceánů, čímž poskytly základní živiny pro rozvoj života.

Během období známého jako Neoproterozoikum, které trvalo přibližně od 1 miliardy do 543 milionů let zpět, se kontinentální masy spojily do superkontinentu Rodinia, který se později opět rozpadl. V oceánech tehdy žily jednoduché organismy, jako mikroby, sinice a houbovci, avšak v průběhu času došlo k prudkému evolučnímu rozmachu složitějších forem života.

Vědci nyní zjistili, že se ledovce během této doby pohybovaly po pevnině a doslova „buldozerovaly“ horniny, které pak při jejich tání uvolnily do oceánu množství chemických látek a minerálů. Tento proces změnil chemické složení mořské vody a obohatil ji o živiny nezbytné pro podporu složitějšího života.

Doposud panovala nejistota, zda byly ledovce Neoproterozoika skutečně aktivní – tedy zda se pohybovaly a erodovaly podloží, nebo zda byly víceméně statické. Tým vedený Dr. Chrisem Kirklandem z australské Curtin University však studiem sedimentů ve Skotsku a Severním Irsku potvrdil, že tehdejší ledovce opravdu byly v pohybu a výrazně ovlivňovaly povrch Země.

Vědci zkoumali minerály z doby Neoproterozoika, přičemž se zaměřili na zirkony – extrémně odolné minerály, které odolávají geologickým změnám a obsahují uran. Pomocí analýzy rozpadu uranu v těchto minerálech mohli geologové určit stáří jednotlivých sedimentů a zjistit, jakým způsobem se v průběhu času měnila jejich struktura.

Získaná data ukázala, že ledovce se pohybovaly a přenášely staré minerály do oceánu, kde přispěly ke změně chemického složení vody. Když došlo ke konci doby ledové, došlo k prudkému nárůstu kyslíku v atmosféře i v oceánech, což pravděpodobně podpořilo evoluci složitějších organismů.

Podle Kirklanda a jeho kolegů se během Neoproterozoika odehrály alespoň dvě hlavní doby ledové, mezi 720 miliony a 635 miliony let zpět. Tání těchto ledovců přineslo výrazné změny v atmosféře i oceánech.

Již dříve se vědci domnívali, že nárůst kyslíku byl důsledkem fotosyntézy primitivních mikroorganismů. Nová studie však naznačuje, že důležitým faktorem bylo i uvolňování živin z pevniny do oceánů díky pohybu ledovců. Tyto živiny zřejmě podpořily biologickou produkci a mohly urychlit vznik prvních složitějších organismů s ochrannými schránkami a ostny.

I když nové poznatky podporují teorii o aktivní roli ledovců ve vzniku složitého života, někteří odborníci varují před příliš jednoznačnými závěry. Dr. Graham Shields z University College London uvedl, že zatím nelze s jistotou tvrdit, že právě ledovcová eroze vedla k evoluční explozi komplexního života.

Podobně Dr. Andrew Knoll z Harvard University upozorňuje, že zatím není jasné, zda byly uvolněné minerály dostatečné k tomu, aby měly trvalý vliv na evoluci, nebo zda šlo jen o krátkodobý nárůst živin, který nemusel mít zásadní dopad.

Kirkland a jeho tým zdůrazňují, že studium dávných klimatických změn pomáhá pochopit současnou klimatickou krizi. Zatímco v minulosti docházelo ke globálním změnám klimatu v průběhu milionů let, dnes se planeta otepluje extrémně rychle – v horizontu několika desetiletí.

Právě rychlost současných změn představuje podle vědců obrovský problém, protože ekosystémy nemají čas se přizpůsobit. Tento výzkum tedy přináší nejen poznatky o historii Země, ale také důležitá varování pro budoucnost.

Vědecká komunita se nyní zaměřuje na další výzkumy, které by mohly potvrdit či vyvrátit hypotézu o klíčové roli ledovců při vzniku složitějšího života. Jak zdůraznil Knoll: „Je to zajímavý příspěvek k diskusi, ale debata pokračuje.“ 

Související

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

Více souvisejících

Vědci Ledovec

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

První předpověď počasí na příští víkend. Česko bude pod vlivem útvaru nad Alpami

První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy