Bylo by lepší nechat Ukrajinu a Rusko bojovat, řekl Trump Merzovi

Trump během jednání vyjádřil skepsi ohledně mírových rozhovorů a přirovnal konflikt ke „dvěma dětem, které se v parku zuřivě perou“. Jak řekl, tuto metaforu použil i při telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Co na to Putin odpověděl, není známo, ale lze předpokládat, že by uvítal, kdyby se USA stáhly z podpory Ukrajiny.

Kancléř Merz mezitím apeloval na Trumpa, aby Spojené státy opět sehrály klíčovou roli při ukončení války, a připomněl historický význam americké pomoci při porážce nacistického Německa. „Amerika má opět sílu něco změnit. Měli bychom jednat,“ prohlásil Merz a zdůraznil potřebu dalšího tlaku na Rusko.

Ruská reakce na nedávný dronový útok Ukrajiny, při němž byly zasaženy čtyři ruské letecké základny a poškozeno až 20 letadel, podle Kremlu teprve přijde. Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, uvedl, že Rusko odpoví „jak a kdy uzná za vhodné“. Trump potvrdil, že Putin mu během telefonátu jasně řekl, že Moskva se na odvetu připravuje.

Už několik hodin po rozhovoru mezi Trumpem a Putinem spustilo Rusko rozsáhlý raketový a dronový útok na Ukrajinu. Při zásahu obytné budovy v severoukrajinském městě Pryluky zemřelo nejméně pět lidí, včetně jednoletého dítěte, jeho matky a babičky. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o rodinu záchranáře, který následky útoku řešil přímo ve svém domě.

Na jihu Ukrajiny v Chersonu způsobily ruské rakety vážné škody na administrativní budově. Přesto ruské úřady tvrdí, že na dronový útok z víkendu dosud nereagovaly. Útok přišel krátce před zřícením dvou mostů, což Moskva rovněž připisuje ukrajinské sabotáži.

Ukrajinské drony byly podle amerických zdrojů propašovány do Ruska na nákladních vozech. Útok vyvolal bouřlivé reakce mezi ruskými nacionalisty – někteří dokonce vyzývali k jadernému úderu.

Analytici však považují použití jaderných zbraní za velmi nepravděpodobné. Podle jaderné doktríny Kremlu by Rusko mohlo jaderné zbraně nasadit pouze v případě „kritického ohrožení své suverenity“. Expert na ruské jaderné síly Pavel Podvig upozorňuje, že ukrajinský útok takové ohrožení nepředstavuje. Kromě toho by jaderný úder ostře odsoudila i Čína – klíčový Putinův spojenec, jehož prezident Si Ťin-pching už dříve Moskvu varoval před použitím jaderných zbraní na Ukrajině.

Očekává se tedy spíše konvenční ruská odveta – například v podobě další vlny balistických střel nebo použití experimentální rakety Oreshnik, která byla nasazena už loni.

Ukrajina v posledních dnech zintenzivnila sabotáže – včetně výbuchů pod mostem spojujícím Rusko s Krymem. Vladimir Putin na útoky reagoval neobvykle rozhořčeně a obvinil Kyjev z terorismu. „Jak můžeme jednat za těchto okolností? S kým vůbec vyjednáváme – s teroristy?“ prohlásil ruský prezident.

Trump se k ukrajinskému dronovému útoku veřejně nevyjádřil, ale podle zdrojů citovaných serverem Axios v soukromí operaci označil za „silnou“ a „drsnou“ – zároveň ji ale vnímal jako komplikaci pro své diplomatické snahy o ukončení války.

Navzdory těmto úspěchům Ukrajiny zůstává celková situace složitá. Rusko i více než tři roky po začátku invaze drží iniciativu a podniká nové ofenzivy, především ve východní části země. Ruská armáda v posledních dvou týdnech obsadila více než 150 km² v regionu Sumy a přibližuje se k jeho hlavnímu městu.

Ukrajina se připravuje na letní ruskou ofenzivu, přičemž Moskva podle odhadů plánuje postup i do oblasti Charkova. Prezident Putin dál odmítá příměří, a tak válka trvá – bez jasného konce na obzoru.