Delfíni se v Rudém moři u egyptského pobřeží staví do řady, aby se jeden za druhým otřeli o korály. Tito nehybní mořští živočichové kytovcům patrně slouží jako podmořské kliniky, kterém jim poskytují látky léčící bakteriální nebo plísňové infekce a podporují zdraví kůže. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v odborném časopise iScience, napsal list The New York Times.
Neobvyklého chování mořských savců si v roce 2009 všimla bioložka Angela Ziltenerová. Delfíni se seřadili před korálem, každý z nich jím proplaval, a pak se vrátil zpátky na konec fronty, aby proceduru zopakoval. "Bylo to vlastně vysoce organizované," uvádí Ziltenerová, která pracuje švýcarskou neziskovou organizaci Dolphin Watch Alliance.
Delfíni měli také podle všeho své oblíbené korály, uvádí Ziltenerová. Ze stovek různých druhů jich používali jen několik. Když se o ně otřeli, někdy se jim kůže zbarvila do žluta nebo do zelena. Odbornice se proto spojila s analytickou chemičkou Gertrud Morlockovou z Německa, aby zjistila, zda koráli nevylučují nějaké delfínům prospěšné látky.
Analýza dvou druhů korálů a jedné mořské houby z roku 2019 ukázala, že živočichové obsahují pestrou směsici 17 bioaktivních látek, které mohou delfínům posílit imunitu nebo fungovat jako ochrana proti slunečnímu záření. Chování delfínů tedy naznačuje, že je otírání o korály druhem samoléčby, uvádí studie.
Lidé mořské houby a korály používají pro jejich léčivé účinky zhruba 50 let, uvádí Julia Kubaneková z univerzity v americkém státě Georgia, která se na studii nepodílela. "Ale delfíni možná vědí, že lze mořské organismy používat jako léčiva mnohem déle než my," řekla vědkyně.
Delfíni skákaví využívají k rozpoznání přátel chuť jejich moči, zjistili vědci
Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.
Bruck došel ke svému zjištění prakticky náhodou. Původně si předsevzal zjistit, zda delfíni využívají své typické pískání při komunikaci stejným způsobem, jako lidé používají jména. Aby mohl učinit závěry o pískání, potřeboval najít jiný způsob, kterým se delfíni navzájem rozeznávají. Jelikož delfíni skákaví evolučně přišli o čich, napadlo vědce zkusit štěstí s chutí.
Ke zjištění, že delfíni své blízké poznají i díky chuti jejich moči, došli vědci tak, že do bazénů s mořskou vodou nalili nejdříve chladnou vodu s ledem a sledovali, jak budou savci reagovat. Poté do bazénu nalili 20 mililitrů známé i neznámé moči. Známá moč pocházela od delfínů, kteří s těmi v experimentu strávili alespoň pět let.
Delfíni strávili prozkoumáváním známé moči nejméně trojnásobek času oproti té neznámé. Neznámé moči nevěnovali příliš pozornosti a ochutnávali ji jen tak dlouho jako předtím ledovou vodu.
"Byli nadšení, že se pokusu účastní," řekl Bruck, který dodal, že savce neodměňovali jídlem. "Delfíni se při mých experimentech často nudí. Teď jsme ale zkoumali něco, co je přímou součástí jejich světa."
Posledním krokem bylo zjistit, jestli k rozeznání svých přátel využívají delfíni kombinaci pískání a moči. K tomu využil Bruck způsob, který behaviorální ekologové nazývají "porušení očekávání". Jinými slovy ukážou zvířatům něco, co nedává smysl, a pozorují, jak budou reagovat. U lidí by ekvivalentem bylo sledovat tvář nejlepšího přítele, která by mluvila cizím hlasem.
Když se delfíni setkali se špatnou kombinací moči a pískání, nevěnovali tomu příliš pozornosti. "To je užitečná informace o divokém životě delfínů. V přirozeném prostředí se může snadno stát, že se setkají s neodpovídající kombinací pískání a moči," říká Bruck.
Ve chvíli, kdy se ale delfíni setkali se správnou kombinací moči a pískání, reagovali v průměru o deset sekund déle. Dva jednotlivci dokonce o 40 sekund, což je přesvědčivý důkaz toho, že rozeznávali své blízké.
"Byl jsem prostě v šoku," řekl Bruck. "Na tváři jsem měl široký úsměv a říkal jsem si 'Pane Bože, ono to fungovalo'".
Závěry této studie jsou prvním spolehlivým důkazem o tom, že zvířata rozeznávají své druhy pomocí chuti. K rozpoznávání jednotlivců také používají více indikátorů. Lze tedy říct, že delfíni mají souhrnné chápání rodiny a přátel, podobně jako lidé.
Související
Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni
Ruské experimenty v Sevastopolu: Britové si všimli delfínů v přístavu. K čemu slouží?
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák