Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni

Uhynulé delfíny našli minulý týden ve vodách jezera Tefé, informovali představitelé místní přírodní rezervace. Přesnou příčinu úhynu dosud úřady nezjistily. Předpokládá se však, že souvisí s přetrvávajícími vysokými teplotami a suchem, v důsledku kterých přesáhla teplota vody ve zmíněném jezeře 39 stupňů Celsia. Plovoucí mrtvoly ohrožených savců byly nalezeny spolu s tisíci mrtvých ryb.

"Amazonští říční delfíni jsou vystaveni mnoha stresujícím aspektům," uvedla Mariana Paschoaliniová Friasová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Konkretizovala, že jde například o jevy spojené s činností vodních elektráren či znečištěním vod rtutí a dodala, že podmínky nyní ještě více zhoršují změny počasí.

Obvyklé období sucha totiž v Amazonii momentálně ještě více zhoršuje klimatický jev El Niño. V Amazonii žijí vůbec největší říční delfíni. Dorůstají přibližně 2 až 2,5metrové délky a dosahují hmotnosti 85 až 185 kilogramů.

Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před tímto klimatickým jevem, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila. 

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí.  

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Důsledky El Niño jsou různorodé a závisí na geografické oblasti. V některých oblastech může El Niño způsobit sucha, zatímco v jiných oblastech může vést k nadměrným srážkám a povodním. Vlivy El Niño se projevují na zemědělství, rybolovu, vodních zdrojích a dokonce i na ekosystémech.

Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.

Podle nové studie publikované v magazínu Science stojí El Niňo globální ekonomiku v průměru asi 3,4 bilionu dolarů. Mezi lety 1997-1998 to bylo dokonce 5,7 bilionu dolarů. A vysoké náklady bezesporu země utratí i nyní. Alespoň některé.

"Není to tak, že všechny země trpí na El Niňo. Ve skutečnosti je to v některých případech právě naopak," řekl serveru Time makroekonom Kaimar Mohaddes z University of Cambridge. Jeho studie z roku 2017 v časopise Journal of International Economics se zaměřila na 21 národních ekonomik, většinou rozvinutých, a zjistila, že zatímco ve Spojených státech a Evropě má pozitivnější dopady, výrazně poškozuje Austrálii, Chile, Indonésii, Indii, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Afriku.

Pomineme-li ekonomické dopady, ty klimatické ale zřejmě pocítí celý svět. Země se totiž nachází na samotné hranici globálního oteplování a hrozí, že El Niño posune klima za vytyčený milník. Země by se mohla oteplit o 1,5 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím, což je hranice, nad níž hrozí vlny veder, sucha, záplavy, zemědělská neúroda i vymírání druhů. K udržení oteplení pod tuto hranici se přihlásily téměř všechny země světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015.

Adam Scaife, vedoucí dlouhodobých předpovědí v britském meteorologickém úřadu, tvrdí, že El Niño zřejmě vyvrcholí na konci tohoto roku a jeho plné důsledky tak pocítíme až příští rok. A ten může být nejteplejším v historii Země. "Je pravděpodobné, že v příštím roce překoná globální teplota rekord," řekl serveru BBC s tím, že záleží na tom, jak velké El Niño bude. 

I letošní rok už za sebou ale nechal řadu teplotních rekordů, které by podle CNN byly nemožné bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází. Ve skutečnosti by se tak mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že uplynulé léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bylo nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru. 

Vědci přitom už v minulosti varovali, že horké počasí může vést na Zemi k hromadnému vymírání. Podle hodnotící zprávy OSN o pokroku států současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.