Počasí učiní v budoucnu nový superkontinent neobyvatelný, zjistili vědci

Nový superkontinent, který má na Zemi vzniknout za přibližně 250 milionů let, bude pro lidstvo i ostatní savce pravděpodobně neobyvatelný. Uvedli to výzkumníci na základě nové studie publikované v časopise Nature Geoscience

Vědci z University of Bristol vytvořili pomocí superpočítače první klimatický model vzdálené budoucnosti. Předpověděly tak častěji extrémní projevy počasí na Zemi po spojení světových kontinentů do jednoho superkontinentu, tzv. Pangea Ultima.

"Teploty v rozmezí 40 až 50 stupňů Celsia, či dokonce vyšší denní extrémy spojené s vysokou vlhkostí, by nakonec náš osud zpečetili. Lidé - spolu s mnoha dalšími druhy - by vymřeli kvůli neschopnosti vyrovnat se s tímto teplem," uvedl podle CNN výzkumný pracovník na univerzitě v Bristolu a hlavní autor studie Alexander Farnsworth.

Podle výzkumníků bude po spojení kontinentů počasí mimořádně horké a suché. Pro lidi a ostatní savce se tak Země stane prakticky neobyvatelná, jelikož jejich organismy se nedokážou vyrovnat s dlouhodobým vystavením nadměrným teplotám. V prostředí by také chyběly zdroje potravy a vody.

V atmosféře by mohlo být až dvakrát více oxidu uhličitého než dnes. Tyto výpočty se však vytvářely na základě předpokladu, že lidé okamžitě přestanou spalovat fosilní paliva. Jinak podle profesora z Univerzity v Leedsu a spoluautora článku Benjamina Millse tyto hodnoty nastanou mnohem dříve.

Doporučené články

Aktuální tempo snižování emisí přitom podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy OSN o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.

Doporučené články

Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.

To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.

Vztah mezi změnami počasí a emisemi je nezpochybnitelný

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Doporučené články

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loškých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Snižování emisí levné nebude, opačný scénář je ale černější

Současné globální oteplování představuje závažné problémy v oblastech a pokud státy nezačnou jednat, mohou je klimatické změny vyjít draho. Podle agentury Bloomberg ovlivňuje změna počasí rostliny, živočichy i průmyslové aktivity a život ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia vyšším než na konci 19. století by se v mnoha oblastech výrazně zhoršil. 

Klimatické změny by měly například dopad na jaderné elektrárny ve Francii, kde zvýšené teploty vod ohrožují jejich chlazení a produkci elektřiny. Tento problém souvisí s využitím vody z okolních toků a nádrží pro chlazení jaderných reaktorů.

Také sklizeň obilí v Indii je silně ovlivněna extrémními teplotami. Zvýšené teplo může poškodit plodiny a negativně ovlivnit výnosy pšenice, což má významný dopad na potravinovou bezpečnost.

Dalším aspektem je ohrožení korálů na Floridě. Vyšší teploty vody vedou ke zvýšenému bělení korálů, což může mít fatální následky pro tyto křehké ekosystémy. Korály jsou citliví na změny teploty vody a bělení, které je důsledkem vyšších teplot, může způsobit jejich úhyn.

Také šíření určitých druhů živočichů je ovlivněno teplotními změnami. Například druh amerického kůrovce se stěhuje na sever kvůli teplejším podmínkám, což může mít negativní dopad na lesní ekosystémy.

Doporučené články

Sucho v Evropě také způsobuje požáry a ohrožuje bezpečnost, je rovněž hrozbou pro mezinárodní i vnitrostátní obchod. Kvůli klesajícím hladinám vody totiž mohou mít klimatické změny dopad i na zásilky přepravované po řekách, uvedla televize CNBC.

Televize upozornila, že hladina vody klesá například v řece Rýn, díky čemuž se snižuje kapacita plavidel a úměrně s tím rostou náklady na přepravu. Minulý měsíc přepravní společnosti jako Maersk nebo Hapag-Lloyd přiznaly, že nedostatek vody v Rýně znamená, že si zákazníci za zboží připlatí.

"Objemy přepravy na řece Rýn byly za posledních zhruba 20 let víceméně konzistentní," míní Tim Beckhoff, expert na nákup a řízení dodavatelů ve společnosti McKinsey. "Ale od roku 2021 pozorujeme, jak rok od roku klesají. Je to trend a pravděpodobně trend, který bude pokračovat," dodal.

Podle ekonomického institutu IFW může klesající hladina vody výrazně zhoršit produkci zpracovatelského průmyslu. V roce 2018 se přeprava po Rýnu snížila přibližně o 25 procent a průmyslová výroba v Německu poklesla. Zřejmě ne naposledy. Podle Schattenberga se odvětví říční dopravy kvůli dlouhodobým účinkům klimatických změn v mnoha ohledech promění.

Odborníci varují, že nárůst teploty o několik stupňů má dramatické dopady na různé oblasti života a může překračovat meteorologické prahy, což způsobuje vážné problémy. Zároveň se hovoří o významu jaderné energetiky jako možnosti pro boj proti klimatickým změnám, přestože i tato forma energetiky může být ohrožena nárůstem teplot vod využívaných pro chlazení. Novější jaderné elektrárny se snaží tento problém řešit jinými chladicími systémy.

Související

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny Vědci

Aktuálně se děje

před 42 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy