Nový superkontinent, který má na Zemi vzniknout za přibližně 250 milionů let, bude pro lidstvo i ostatní savce pravděpodobně neobyvatelný. Uvedli to výzkumníci na základě nové studie publikované v časopise Nature Geoscience.
Vědci z University of Bristol vytvořili pomocí superpočítače první klimatický model vzdálené budoucnosti. Předpověděly tak častěji extrémní projevy počasí na Zemi po spojení světových kontinentů do jednoho superkontinentu, tzv. Pangea Ultima.
"Teploty v rozmezí 40 až 50 stupňů Celsia, či dokonce vyšší denní extrémy spojené s vysokou vlhkostí, by nakonec náš osud zpečetili. Lidé - spolu s mnoha dalšími druhy - by vymřeli kvůli neschopnosti vyrovnat se s tímto teplem," uvedl podle CNN výzkumný pracovník na univerzitě v Bristolu a hlavní autor studie Alexander Farnsworth.
Podle výzkumníků bude po spojení kontinentů počasí mimořádně horké a suché. Pro lidi a ostatní savce se tak Země stane prakticky neobyvatelná, jelikož jejich organismy se nedokážou vyrovnat s dlouhodobým vystavením nadměrným teplotám. V prostředí by také chyběly zdroje potravy a vody.
V atmosféře by mohlo být až dvakrát více oxidu uhličitého než dnes. Tyto výpočty se však vytvářely na základě předpokladu, že lidé okamžitě přestanou spalovat fosilní paliva. Jinak podle profesora z Univerzity v Leedsu a spoluautora článku Benjamina Millse tyto hodnoty nastanou mnohem dříve.
Aktuální tempo snižování emisí přitom podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.
Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy OSN o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.
Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.
Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.
"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.
To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.
Vztah mezi změnami počasí a emisemi je nezpochybnitelný
Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).
"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.
Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.
Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.
Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.
Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loškých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.
Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.
Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.
Snižování emisí levné nebude, opačný scénář je ale černější
Současné globální oteplování představuje závažné problémy v oblastech a pokud státy nezačnou jednat, mohou je klimatické změny vyjít draho. Podle agentury Bloomberg ovlivňuje změna počasí rostliny, živočichy i průmyslové aktivity a život ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia vyšším než na konci 19. století by se v mnoha oblastech výrazně zhoršil.
Klimatické změny by měly například dopad na jaderné elektrárny ve Francii, kde zvýšené teploty vod ohrožují jejich chlazení a produkci elektřiny. Tento problém souvisí s využitím vody z okolních toků a nádrží pro chlazení jaderných reaktorů.
Také sklizeň obilí v Indii je silně ovlivněna extrémními teplotami. Zvýšené teplo může poškodit plodiny a negativně ovlivnit výnosy pšenice, což má významný dopad na potravinovou bezpečnost.
Dalším aspektem je ohrožení korálů na Floridě. Vyšší teploty vody vedou ke zvýšenému bělení korálů, což může mít fatální následky pro tyto křehké ekosystémy. Korály jsou citliví na změny teploty vody a bělení, které je důsledkem vyšších teplot, může způsobit jejich úhyn.
Také šíření určitých druhů živočichů je ovlivněno teplotními změnami. Například druh amerického kůrovce se stěhuje na sever kvůli teplejším podmínkám, což může mít negativní dopad na lesní ekosystémy.
Sucho v Evropě také způsobuje požáry a ohrožuje bezpečnost, je rovněž hrozbou pro mezinárodní i vnitrostátní obchod. Kvůli klesajícím hladinám vody totiž mohou mít klimatické změny dopad i na zásilky přepravované po řekách, uvedla televize CNBC.
Televize upozornila, že hladina vody klesá například v řece Rýn, díky čemuž se snižuje kapacita plavidel a úměrně s tím rostou náklady na přepravu. Minulý měsíc přepravní společnosti jako Maersk nebo Hapag-Lloyd přiznaly, že nedostatek vody v Rýně znamená, že si zákazníci za zboží připlatí.
"Objemy přepravy na řece Rýn byly za posledních zhruba 20 let víceméně konzistentní," míní Tim Beckhoff, expert na nákup a řízení dodavatelů ve společnosti McKinsey. "Ale od roku 2021 pozorujeme, jak rok od roku klesají. Je to trend a pravděpodobně trend, který bude pokračovat," dodal.
Podle ekonomického institutu IFW může klesající hladina vody výrazně zhoršit produkci zpracovatelského průmyslu. V roce 2018 se přeprava po Rýnu snížila přibližně o 25 procent a průmyslová výroba v Německu poklesla. Zřejmě ne naposledy. Podle Schattenberga se odvětví říční dopravy kvůli dlouhodobým účinkům klimatických změn v mnoha ohledech promění.
Odborníci varují, že nárůst teploty o několik stupňů má dramatické dopady na různé oblasti života a může překračovat meteorologické prahy, což způsobuje vážné problémy. Zároveň se hovoří o významu jaderné energetiky jako možnosti pro boj proti klimatickým změnám, přestože i tato forma energetiky může být ohrožena nárůstem teplot vod využívaných pro chlazení. Novější jaderné elektrárny se snaží tento problém řešit jinými chladicími systémy.
Související
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové
Počasí , Klimatické změny , Vědci
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 1 hodinou
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 1 hodinou
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 1 hodinou
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 2 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 2 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 2 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 2 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 3 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
před 4 hodinami
Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní
před 4 hodinami
Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?
před 4 hodinami
Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii
před 5 hodinami
Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují odborníci
před 6 hodinami
Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?
před 7 hodinami
Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové
včera
Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou
včera
Muži hrozilo za zapálení baru v Liberci doživotí. Trest je nakonec nižší
včera
Česko si pořídí další Leopardy. Armáda tak splní požadavky NATO
včera
Bláznivé počasí očima meteorologů. Na konci týdne přijde další zvrat
včera
Princ Harry na tetovacím křesle. Nové video má své vysvětlení
Svět se seznamuje s videem, které by nemohlo vzniknout, kdyby princ Harry byl stále členem královské rodiny. Tetování by zástupci britské monarchie rozhodně neprošlo. I tak je otázkou, co tomu řekne Harryho manželka Meghan.
Zdroj: Lucie Podzimková