Na El Niño to nesvedeme. Teploty oceánů jsou nejvyšší v historii, antarktického ledovce je o třetinu méně

Zatímco uběhla jen polovina roku 2023, řada klimatických rekordů už padla. Někteří vědci bijí na poplach, protože mají obavy z daleko rychlejšího oteplování planety, než se čekalo, píše americká stanice CNN.

Jedním z nich je klimatolog Brian McNoldy. „Vím, že miliony lidí sdílejí grafy a mapy s teplotními anomáliemi, ale je pro to dobrý důvod. Toto je šílené a lidé, kteří se na to dívají pravidelně, nemůžou věřit svým očím. Děje se něco velmi divného,“ napsal na twitteru.

Podle jiných ale takovéto změny nejsou až tak překvapivé. Stát za nimi může klimatický fenomén El Niño, který má efekt globálního oteplování. Přesto to ale není obvyklé. „Tyto změny jsou hluboce znepokojivé kvůli tomu, co znamenají pro lidi v tomto a každém dalším létě, dokud nebudeme snižovat emise uhlíku mnohem rychleji něž v současnosti,“ upozornila výzkumnice Jennifer Marlonová z Yale School of the Environment.

Svět je o 1,2 stupně Celsia teplejší než před průmyslovou revolucí a za pět let se předpokládá, že bude nejteplejší v celé historii. „Jako polární vědci a klimatologové to říkáme už dlouho. Říkáme, že v příštích několika desetiletích se bude oteplovat. Dokud s tím skutečně něco neuděláme, neotočíme to zpět,“ řekl expert na ledovce Ted Scambos.

Grafy zveřejněné stanicí CNN skutečně ukazují, že jsou teploty nejvyšší od začátku měření v roce 1979. Začátkem týdne byla průměrná světová teplota o 0,5 °C vyšší než vloni ve stejnou dobu.

Rostoucí teplota oceánů je ale ještě více alarmující – k letošnímu 14. červnu na světě průměrně činila 20,87 °C. Loni ve stejnou dobu byla 20,65 °C, přičemž průměr od začátku měření v roce 1982 je asi 20,2 °C.

Ohřívání oceánu ale nejeví známky toho, že by se mělo zastavit. Podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru byl květen nejteplejším v historii světových oceánů. Kontinuální oteplování se opakuje už několik let a v roce 2022 překonaly oceány své rekordní teploty čtvrtý rok po sobě. Podle klimatologa Maximiliana Herrery docházelo v tropech a oceánech k velmi rychlému oteplování už před vyhlášením jevu El Niño.

Oteplování oceánů představuje hrozivé důsledky, které ničí korály a zabíjejí živočichy. „A zatímco El Niňo obvykle zahajuje méně aktivní sezónu hurikánů v Atlantiku, vysoké teploty oceánů jim pomáhají, čímž potenciální negují nebo převáží tlumící účinek El Niño,“ píše CNN.

Podíl všech moří, která jsou pokryta ledem minimálně během 15 % celého roku, byl mezi lety 1981–2010 průměrně 14 %. Letos v červnu to je 11 %, přičemž loni zaznamenaných 12 % znamenalo rekordní minimum.

Antarktický mořský led je v současné době rekordně nízký. Vědci se podle CNN obávají, že je to další známka klimatické krize i v této oblasti. Koncem února dosáhl antarktický led nejnižšího rozsahu od počátku měření v 70. letech minulého století – 691 tisíc čtverečních mil. „Není to jen sotva rekordní minimum. Je to velmi strmý sestupný trend,“ varoval Scambos.

Rozloha mořského ledu by měla být o 386 tisíc čtverečních mil větší. „Rok 2023 je prostě šílený,“ podotkl Scambos. Úbytek ledu ohrožuje řadu druhů na kontinentu včetně tučňáků, kteří jsou na něm závislí – živí se na něm a líhnou vejce. „Sečteno a podtrženo, podmínky, na kterých je antarktický systém závislý, aby udržel teplo a led a určité typy vod na svém místě, se trochu rozpadají. Začalo to neobvyklou sérií bouří v roce 2016, ale došlo k přetrvávajícímu efektu, který nyní vede k tomu, že se do vrstvy polární vody dostává více tepla, a to dusí růst mořského ledu,“ doplnil.