Ruské experimenty v Sevastopolu: Britové si všimli delfínů v přístavu. K čemu slouží?

Britská rozvědka dnes na twitteru ve svém pravidelném shrnutí informovala o vylepšování námořní bezpečnosti Ruské federace. „Od léta 2022 investovalo ruské námořnictvo do zásadního zvýšení hlavní základny Černomořské flotily v Sevastopolu,“ nastiňuje. 

Vylepšení probíhá i za využití mořské fauny. „Zahrnuje nejméně čtyři vrstvy sítí a ráhen přes vjezd do přístavu. V posledních týdnech byla tato obrana pravděpodobně posílena také zvýšeným počtem vycvičených mořských savců,“ pokračuje rozvědka. 

Britové mají k podezření z využívání zvířat jasná vodítka. „Snímky ukazují téměř zdvojnásobení plovoucích ohrad pro savce v přístavu, v nichž se s velkou pravděpodobností nacházejí delfíni. V arktických vodách námořnictvo využívá také velryby, běluhy a tuleně,“ píší.

EuroZprávy.cz na začátku června popisovaly příběh běluhy, kterou Norové pojmenovali Hvaldimir (kombinace norského výrazu pro loď „hval“ a jména ruského prezidenta Vladimira Putina, pozn. red.). Velrybu poprvé spatřili u norského pobřeží v roce 2019 a měla na sobě ruský postroj. 

Na to, že ji využívá ruská armáda, přišli vyšetřovatelé z norské zpravodajské služby. Rusko ze své strany žádné vysvětlení nepodalo. Již dříve existenci programů na výcvik mořských savců za účelem špionáže popřelo. „Rusko má vycvičená zvířata pro řadu misí, ale ta umístěná v sevastopolském přístavu jsou s velkou pravděpodobností určena k potírání nepřátelských potápěčů,“ konstatuje rozvědka. 

Hvaldimir léta pomalu cestoval z norského dalekého severu na jih. V posledních měsících ale zrychlil svůj pohyb mimo norské vody. Za změnou rychlosti pohybu velryby může být řada důvodů. Dle norského mořského biologa Stranda existují dvě možná vysvětlení: vysoká hladina hormonů, ženoucí Hvaldimira k nalezení partnerky; nebo osamělost, jelikož je běluha velice společenský druh velryby. „Je možné, že hledá jiné běluhy,“ řekl. Navíc některé běluhy na léto migrují z ledových arktických vod okolo Grónska, Ruska, Aljašky a severního Ruska.

Zvířata jsou oběťmi válečných konfliktů, kterým se nevěnuje pozornost. Ve své loňské studii to popsal Mezinárodní červený kříž (IRC). „Nicméně, mezinárodní humanitární právo tuto otázku z velké části ignoruje. Pouze nepřímo a často zvířatům poskytuje minimální ochranu, která je poskytována civilním osobám, objektům, životnímu prostředí, a zvláště chráněným objektům, jako jsou zdravotnické prostředky, zařízení, předměty nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva nebo kulturní dědictví,“ píše IRC.