Náš svět patří mravencům? Vědci spočítali, kolik jich na Zemi žije

Toto je svět mravenců a lidé jsou zde pouhými návštěvníky, tvrdí část vědců. Podle jejich studie obývá planetu Zemi téměř 20 biliard mravenců. Položeni naráz na váhu by byli těžší než všichni divoce žijící ptáci a savci dohromady. Na jednoho člověka jich připadá 2,5 milionu. Napsal to deník The Washington Post, který cituje z materiálu zveřejněném v pondělí v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci z univerzity v Hongkongu analyzovali 489 vědeckých prací týkajících se mravenců. "Je to nepředstavitelné. Nedokážeme si představit 20 biliard mravenců na jedné hromadě," řekl Patrick Schultheiss, který studii vedl a který působí na univerzitě ve Würzburgu.

Aby bylo možné tento druh hmyzu spočítat, bylo podle něj nutné zkombinovat údaje z mnoha zemí z období jednoho století. Počítat něco tak hojně se vyskytujícího se dá buď spočtením jedinců z listu položeného na zem, nebo z nastražených pastí, do nichž mravenci spadnou. Počítalo se ve všech koutech světa, byť z některých částí Afriky a Asie údaje chybí.

Mravenci stejně jako lidé osídlili všechny kontinenty a nejrůznější druhy prostředí. Ti, co žijí na zemi, jsou hojnější v tropech a subtropech, ale je možné je najít i jinde s výjimkou mimořádně chladných oblastí. "Ať jdu kamkoli, asi jen s výjimkou Antarktidy a Arktidy, a tam já nechodím, protože tam nejsou mravenci, najdete mravence bez ohledu na to, jak odlišné jsou lidské kultury a přírodní prostředí," řekl kdysi uznávaný myrmekolog E.O. Wilson.

Mravenci hloubí chodby, provětrávají půdu a tahají pod ni semena. Jsou zdrojem potravy členovců, ptáků i savců. Mravenci dřevokazi otravují majitele domů, bez hmyzu urychlujícího rozklad by byly lesy plné mrtvého dřeva.

Až na mravence zaznamenávají entomologové úbytek hmyzu v Německu, Portoriku a jinde. Přispívá k tomu zánik původního prostředí, pesticidy i změna klimatu. Podle studie z roku 2019 může zaniknout až 40 druhů hmyzu, přičemž nejvíc ohroženi jsou motýli a brouci. Jak je to s mravenci, si věda není jistá.

"Abych byl upřímný, nemáme tušení," přiznal Schultheiss. Na tuto otázku se chtějí odborníci zaměřit příště. "Ještě jsme se nepokusili zjistit dočasnou změnu ve výskytu mravenců, na to dojde příště," řekla spoluautorka studie Sabine Nootenová.

Wilson, který loni zemřel, se snažil výzkumem mravenců vysvětlit genetický základ spolupráce zvířat a obhájit nutnost chránit různorodost živočišné říše. S kolegou Bertem Hölldoblerem v 90. letech odhadl, že je na planetě deset biliard mravenců. "E.O. Wilson byl moudrý muž. Věděl o mravencích velmi mnoho, a měl i dobrý čich," řekl k Wilsonově práci Schultheiss.

Související

Ohnivý mravenec rodu Solenopsis, ilustrační fotografie.

Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

Klimatické změny způsobují nejen extrémní vedra a lesní požáry, ale i migraci řady rostlinných a zvířecích druhů. Na severní polokouli se tak dostávají nejen komáři přenášející tropické nemoci typu horečka dengue, ale i invazivní druhy, kterých se vědci obávají. Jedním z nich je i ohnivý mravenec. A je nebezpečnější, než by se na první pohled mohlo zdát.
BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

Představte si houbu, která své oběti promění v zombie. Její spory proniknou do těla. Jak houba roste, začne se zmocňovat mysli svého hostitele, dokud ten neztratí kontrolu a není přinucen vyhledat vyvýšené místo. Parazitická houba požírá svou oběť zevnitř, získává z ní živiny a připravuje se na velké finále, popisuje server BBC.

Více souvisejících

mravenci

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy