BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

Představte si houbu, která své oběti promění v zombie. Její spory proniknou do těla. Jak houba roste, začne se zmocňovat mysli svého hostitele, dokud ten neztratí kontrolu a není přinucen vyhledat vyvýšené místo. Parazitická houba požírá svou oběť zevnitř, získává z ní živiny a připravuje se na velké finále, popisuje server BBC.

Ve scéně znepokojivější než v nejděsivějším hororu pak oběti z hlavy vyrazí úponek. Houba své okolí zasype sporami, čímž k osudu zombie odsoudí další. Zní to jako dílo fikce. Ale říše hub, plísní a kvasinek - odlišná od rostlin a živočichů - zahrnuje vše od jedlých typů až po parazity, kteří jako kdyby vystoupili z noční můry.

Parazitické houby z rodů housenice a housenec (cordyceps a ophiocordyceps) opravdu existují. Britský přírodovědec David Attenborough v jednom z dílů seriálu Zázračná planeta pozoruje, jak jedna z těchto hub ovládá mravence.

Právě se přehrává: Cordyceps: attack of the killer fungi - Planet Earth Attenborough BBC wildlife

Cordyceps: attack of the killer fungi - Planet Earth Attenborough BBC wildlife Video: BBC Studios

Záběry zombie hmyzu inspirovali tvůrce videoher The Last of Us a nyní i úspěšný televizní seriál, který vychází ze stejné zápletky.

Jak ve videohře, tak v seriálu se parazitická housenice místo na své obvyklé hmyzí oběti vrhne na lidi. Následná pandemie vede k celosvětovému kolapsu. Je ale v reálném světě pravděpodobné, aby housenice nebo jiná houba způsobila katastrofu takového rozměru?

"Myslím, že na vlastní riziko plísňová onemocnění podceňujeme," domnívá se Neil Stone, lékař a odborník na tento typ onemocnění z londýnské Nemocnice pro tropické choroby. Svět je podle něj naprosto nepřipraven takové pandemii čelit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) loni v říjnu vydala svůj první seznam životu nebezpečných hub a plísní. Milovníci The Last of Us si mohou oddechnout - housenice na něm není.

Mikrobioložka Charissa de Bekkerová z univerzity v Utrechtu zkoumá, jak housenice vytváří z mravenců zombie, a tvrdí, že si nedovede představit, že by se to stejné stalo lidem. "Naše tělesná teplota je prostě příliš vysoká na to, aby se většina hub mohla příjemně usídlit a růst - to platí i pro housenice," řekla.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci Ilustrační fotografie.

"Nervová soustava (hmyzu) je jednodušší než naše, takže je určitě snazší zmocnit se jejich mozku než našeho. Liší se i jejich imunitní systém," uvádí de Bekkerová. Většina druhů housenic se po miliony let vyvíjela tak, aby se specializovala na infekci jediného druhu.

"Byla by to opravdu zásadní změna, kdyby tato houba dokázala přeskočit z hmyzu na nás a způsobit infekci," říká de Bekkerová.

Z milionů druhů plísní a hub jen hrstka způsobuje různá onemocnění. Některá z nich ale mohou být mnohem horší, než běžná mykóza chodidel nebo nehtů u nohou. Houby a plísně ročně zabijí okolo 1,7 milionu lidí - to je zhruba třikrát víc než malárie.

WHO určila 19 typů plísní a hub, které podle ní představují závažné nebezpečí. Je mezi nimi mimo jiné Candida auris, kvasinka, která když se dostane do těla, může napadnout krev, nervovou soustavu a vnitřní orgány. WHO odhaduje, že po nákaze zemře až polovina lidí.

Proti antimykotikům je Candida auris rezistentní a některé infekce odolávají veškerým dostupným lékům. Přenáší se hlavně přes kontaminované povrchy v nemocnicích, kde ulpívá na hadičkách od infuze nebo manžetách od přístrojů na měření krevního tlaku. Jen těžko se jí dá zbavit, občas se musí uzavřít celá nemocniční oddělení - jak bylo nutné už i v Británii.

Další smrtící houba - kryptokokus tvárný - se dokáže dostat do nervového systému a způsobit devastující meningitidu. Nemoc mukormykóza, za kterou může lidově řečená černá plíseň, zase požírá naši tkáň tak rychle, že na obličeji utvoří velké zející rány.

Související

Ohnivý mravenec rodu Solenopsis, ilustrační fotografie.

Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

Klimatické změny způsobují nejen extrémní vedra a lesní požáry, ale i migraci řady rostlinných a zvířecích druhů. Na severní polokouli se tak dostávají nejen komáři přenášející tropické nemoci typu horečka dengue, ale i invazivní druhy, kterých se vědci obávají. Jedním z nich je i ohnivý mravenec. A je nebezpečnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Více souvisejících

mravenci Houby věda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 6 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 6 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 7 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 8 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 13 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

V Česku se objevila dvě tornáda

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

včera

Donald Trump

Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nebyly ze strany Íránu oficiálně informovány o přerušení diplomatických rozhovorů. Zároveň však naznačil, že nemá žádný problém na Teherán si počkat, dokud nepřistoupí na pro USA přijatelnou dohodu. Podle svých slov se domnívá, že se doposud mluvilo až příliš, a pokud nyní nastane období ticha, bude to pro celou situaci velmi dobré.

včera

Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty

Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.

Zdroj: David Holub

Další zprávy