Pandemie nemoci covid-19 není poslední, varují vědci lidstvo

Lidstvo by se mělo připravit na další pandemie, které přijdou po té koronavirové. Podle britských vědců lidé ke vzniku nových nebezpečných nemocí významně přispívají tím, jak se chovají k přírodě.

Vědci z univerzity v Liverpoolu naznačili, že plenění biotopů zvířat v divokých částech planety pravděpodobně přispívá ke vzniku chorob, které se rychle šíří po celém světě, a proto pandemie covid-19 není podle odborníků poslední, která zasáhne svět ve větším měřítku. „V posledních 20 letech jsme měli šest významných hrozeb – SARS, MERS, ebola, ptačí a prasečí chřipku. Pěti jsme se dokázali ubránit, té šesté ne,“ řekl pro web BBC Matthew Baylis z liverpoolské univerzity.

Vědci z Liverpoolu vyvinuli vzorec v rozpoznávacím systému, který předpovídá největší riziko chorob pro člověka pocházejících od volně žijících živočichů. Podle slov Baylise je důležité se podrobněji zabývat chorobami u volně žijících zvířat, aby se v budoucnu zabránilo případným ohniskům.

Vzorec je schopný priorizovat patogeny z globální databáze obsahující tisíce virů, parazitů a bakterií a podle vědců lze díky tomuto vzorci utřídit směr výzkumu a zvýšit tak šanci na nalezení léčby nebo prevence. „Tento krok je důležitý, abychom byli schopni zjistit, které nemoci mohou způsobit pandemii. I tento malý krok je předzvěstí velkého pokroku,“ řekl Baylis.

Vědci již v minulosti vyjádřili obavy nad zvyšováním urbanizace divokých oblastí planety, která bude mít za následek větší výskyt chorob pocházející ze zvířat. „Ztráta biologické rozmanitosti může vytvořit nové krajiny, které zvyšují kontakt člověka s volně žijícími druhy živočichů a tím se zvyšuje šance na přenos virů, bakterií a parazitů, kteří se šíří dál,“ domnívá se ekoložka Kate Jonesová z univerzity v Londýně a dodává, že i zemědělská pole jsou často spojována se zvýšeným rizikem mnoha infekcí.

Podle BBC vir nipah v Malajsii jasně ukazuje, jak lidská činnost může ovlivnit možné riziko nemocí. Vir nipah pochází z netopýrů, kteří se živili ovocem blízko prasečí farmy, která byla vybudována na kraji lesa. Prasata jedla spadané ovoce ze stromů, které bylo od netopýrů nakousané a virus se následně přenesl na člověka. Během prvního rozpoznaného ohniska v Malajsii a Singapuru byla většina lidských infekcí důsledkem přímého kontaktu s nemocnými prasaty nebo jejich kontaminovanými tkáněmi. Podle BBC virus nipah zabije 40-75 % lidí, kteří se nakazí, ve srovnání s 1% úmrtností koronaviru.

Eric Fevre z Mezinárodního institutu pro výzkum hospodářských zvířat v Nairobi v Keni podotkl, že nové patogeny se v lidské populaci objevují zhruba třikrát až čtyřikrát ročně, nejen v Asii, ale také v Evropě a USA a rizika možné pandemie se budou objevovat znovu a znovu. Fevre upozorňuje na možnost k zamyšlení, jaké dopady má lidská činnost na přírodu.

„Všechny věci, které považujeme za samozřejmé, jako je jídlo nebo materiály v našich chytrých telefonech, jsou konzum, který slouží pouze jako prostředek k vydělání peněz společností. Je na nás, abychom přemýšleli o zdrojích, které potřebujeme a o dopadu, který to má na naši planetu,“ řekl Fevre pro BBC.

Související

Ilustrační fotografie.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.
Lidé během pandemie covid-19 nasadili roušky či respirátory. Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

pandemie nemoci věda Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy