ROZHOVOR | 20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Virolog z České zemědělské univerzity v Praze v rozhovoru přibližuje i to, z jakého důvodu se SARS nerozšířil v takové míře jako příbuzným koronavirem vyvolané onemocnění covid-19, jak rychle se podařilo objevit původ patogenu a proč to v případě viru SARS-CoV-2 zřejmě nebude možné.

Nakolik vypuknutí epidemie SARS v roce 2002 zaskočilo odbornou komunitu? Bylo nasnadě, že dříve či později se objeví virus, který se vyskytuje primárně mezi specifickým zvířecím druhem, a začne se s významnou intenzitou šířit mezi lidmi?

Toho, že se může objevit nový virus, který bude mít potenciál způsobit celosvětovou pandemii, se virologové obávali už od pandemie Španělské chřipky z let 1918 a 1919. Obecně se ale očekávalo, že to nejspíše bude nějaká nová varianta viru chřipky. Nové chřipkové viry, původem z různých zvířat, většinou vodních ptáků nebo prasat, se totiž v lidské populaci objevovali poměrně často. Největší byly epidemie Asijské chřipky (kmen H2N2) z let 1957-1958 a pak Hongkongské chřipky (kmen H3N2) z let 1968-1969. Koncem devadesátých let se hodně mluvilo o ptačí chřipce H5N1, která může u lidí způsobovat onemocnění s vysokou úmrtností, naštěstí se ale mezi lidmi šíří jen velmi špatně. 

To, že se objeví nový, velmi patogenní koronavirus se příliš nečekalo. Až do pandemie SARS jsme totiž koronaviry znali především jako viry způsobující sice závažná onemocnění u zvířat, ale pouze velmi mírná u lidí. Pamatuji si, že když jsem v roce 2013 byl na doktorandské stáži v Lübecku, vyprávěl mi můj tehdejší školitel, profesor Hilgenfeld, přední německý odborník na strukturu virových proteinů, příhodu o tom, jak mu v roce 2001 jedna grantová agentura odmítla financovat výzkum struktury jednoho koronavirového enzymu, proteázy, s tím, že si nemůžou dovolit platit výzkum něčeho, co způsobuje rýmu u lidí a průjem u prasat… Když se objevil SARS, profesor Hilgenfeld grant okamžitě dostal a byl první, kdo pak popsal strukturu oné proteázy a z jeho práce se následně mohl odrazit vývoj mnoha koronavirových inhibitorů včetně nyní úspěšného léčiva Paxlovid.

Jak rychle se podařilo identifikovat, že za nemocí stojí dosud neznámý koronavirus, a mělo toto zjištění výraznější dopad na přístup k epidemii?

Identifikace patogenu, který způsobuje dané onemocnění, je vždycky přelom v boji s jakoukoliv epidemií. Od tohoto okamžiku totiž můžete vyvíjet detekční testy, cílené přístupy k léčbě, nové vakcíny a podobně. Takže je to velmi důležité. 

Koronavirus SARS-CoV(-1) se jako infekční agens způsobující onemocnění SARS podařilo identifikovat po několika měsících; pandemie začala v listopadu 2002, koronavirus SARS-CoV(-1) byl objeven v dubnu 2003. To bylo na jednu stranu celkem rychle. Pro srovnání: virus HIV se hledal několik let. Příznaky AIDS byly poprvé identifikované v červnu 1981 a virus HIV se podařilo izolovat až v dubnu 1984, tedy skoro po třech letech. Na druhou stranu v prosinci 2019 a lednu 2020 mezi dobou, kdy si doktorka Ai Fen pracující v jedné z wuchanských nemocnic uvědomila, že podivné zápaly plic mohou být způsobeny koronavirem, do přesného popisu SARS-CoV-2 a úplného osekvenování jeho genomu uběhlo jen několik málo dní.

Pomohla - a nebo případně v některém ohledu uškodila – zkušenost s epidemií SARS v úvodních fázích pandemie COVID-19?

Určitě pomohla. Zaprvé se vědělo, že má smysl hledat koronavirus, protože jsme už měli zkušenost s koronaviry SARS-CoV(-1) a MERS-CoV a vědělo se, že koronaviry mohou způsobovat závažná onemocnění u lidí. Za druhé, existovalo velké množství detekčních technik, které fungovaly oproti SARS-CoV(-1) a fungovaly i oproti SARS-CoV-2, takže jsme nemuseli tyhle nástroje vyvíjet od nuly. Stačilo zlepšit ty, které jsme měli. V průběhu pandemie SARS pak bylo i vyzkoušeno velké množství potenciálních inhibitorů a podobně, takže jsme nepracovali úplně od nuly. Kde naše předchozí znalosti naopak trochu uškodily, byl přístup k nakaženým jedincům, ke způsobu karantén a podobně, protože SARS-CoV(-1) a SARS-CoV-2 se šíří každý trochu jinak.   

Pro laickou veřejnost bude zajímavé srovnání viru SARS-CoV(-1) s aktuálním virem SARS-CoV-2. Jaká byla například jeho nakažlivost oproti původci onemocnění COVID-19?  

Toto je právě jeden z hlavních rozdílů. Koronavirus SARS-CoV(-1) se totiž téměř nešířil od bezpříznakových pacientů. Stačilo se proto zaměřit na lidi, kteří měli příznaky respiračního onemocnění, jako je třeba i jen zvýšená teplota, a na jejich kontakty. Izolovat je a tím rychle a efektivně pandemii zastavit. Naopak koronavirus SARS-CoV-2 mohou přenášet i bezpříznakoví pacienti nebo pacienti v inkubační době. To je velký rozdíl. Podobně jako v případě pandemie SARS se totiž zavedly kontroly na letištích, ve veřejných prostorách a podobně, kde se měřila teplota. To můžete udělat celkem snadno. Bohužel to ale nevedlo k zachycení všech přenašečů a mnoho jich nebylo detekováno. To se v tomto případě dá udělat jen masivním trasováním všech kontaktů nakaženého jedince a následně jejich testováním. A na to začátkem roku 2020 nebyl připravený žádný stát na světě.

Pro virus SARS-CoV(-1) se uvádí poměrně vysoká smrtnost. Dle oficiálních statistik je evidováno přes 8 tisíc nakažených lidí, přičemž nemoci podlehla téměř desetina z nich. Jak se na tato čísla dnes dívá vědecká komunita? Skutečně byl SARS o tolik závažnější nemocí než covid-19, nebo je statistika zkreslená například výrazně nižší mírou testování oproti situaci po rozšíření viru SARS-CoV-2 či dalšími faktory? 

Vzhledem k tomu, že pandemii SARS se nám podařilo vymýtit právě díky účinným karanténám, tak si myslím, že ta čísla nakažených více méně sedí. Opravdu se testovalo méně, na druhou stranu každý člověk nakažený SARS-CoV(-1) nakonec onemocnění SARS v nějaké míře prodělal a právě na příznaky tohoto onemocnění se dávalo v letech pandemie SARS velký pozor.

Víme, proč epidemie nepřerostla v globální pandemii jako v případě viru SARS-CoV-2?

Ona v globální pandemii přerostla, nakazili se lidé téměř na celém světě, v Asii, Severní Americe, Evropě, Austrálii i Africe. Nakažených ale bylo méně právě díky včasné a efektivní aplikaci karanténních opatření. Na druhou stranu koronavirus SARS-CoV-2 má ten správný mix vlastností, které mu umožňují karanténám efektivním v boji se SARS-CoV(-1) unikat a které jej činí méně nebezpečným pro každého jednoho nakaženého jedince, ale o to nebezpečnější pro celou lidskou populaci.

V laickém diskurzu se můžeme setkat s názorem, že SARS v jistou chvíli „zmizel“. Jak se na toto dívá věda?

To je správný názor. Koronavirus SARS-CoV(-1) se nám skutečně podařilo z povrchu Země vymýtit. SARS-CoV-2 totiž není evoluční potomek SARS-CoV(-1), ale spíše jeho bratranec. To, co se nepodařilo a asi se ani nikdy nepodaří, bylo vymýtit blízce příbuzné koronaviry vyskytující se u volně žijících zvířat, hlavně u netopýrů. Ty pak představují neustále riziko, že se v rámci nich objeví nový virus, který bude opět schopen infikovat lidi a způsobit další pandemii. Přesně jako se stalo v případě koronaviru SARS-CoV-2.

Podle mediálních zdrojů se původce nákazy SARS podařilo identifikovat s odstupem dlouhých čtrnácti let po vypuknutí epidemie. Měla jím být odlehlá kolonie vrápenců v hornaté provincii Jün-nan na jihu Číny. Panuje na zdroji viru mezi vědci víceméně shoda a domníváte se, že bude trvat podobně dlouho, než se prokáže pravděpodobný zdroj viru SARS-CoV-2? 

Shoda panuje. V případě pandemie SARS se už v jejím průběhu ukázalo, že přímým zdrojem viru pro lidi jsou cibetky. Vrápenci byly pak jako rezervoárový hostitel identifikováni v roce 2005, kdy se u nich našly koronaviry představující přímé předchůdce SARS-CoV(-1). Vámi zmiňovaný článek publikovaný 14 let od vypuknutí pak ukazuje, že lidé se mohou nakazit přímo od vrápenců.

Podobně to je i s koronavirem SARS-CoV-2. I tady se už začátkem roku 2020 podařilo identifikovat poměrně velké množství různých druhů zvířat, které se jím mohou nakazit a které mohly sloužit jako mezihostitel pro jeho introdukci do lidské populace. Mluvilo se například o luskounech nebo nyní o psících mývalovitých. Přesný mezihostitel ale s definitivní jistotou znám není a díky přístupu čínských orgánů možná ani nikdy nebude. Co se naopak podařilo prokázat s téměř absolutní jistotou, je, že koronaviry, které jsou blízce příbuzné SARS-CoV-2, cirkulují u vrápenců v jihovýchodní Asii, konkrétně v Laosu. Článek, který tyto koronaviry popisuje, publikoval francouzsko-laoský tým začátkem letošního roku v časopisu Nature. Zbývá tedy jen najít mezihostitele nebo ukázat, jestli je vůbec třeba. 

To, co ale už víme, je, že v přírodě, hlavně v oblasti východní a jihovýchodní Asie, existuje velké množství virů příbuzných SARS-CoV(-1) a SARS-CoV-2. Není proto otázkou, jestli v budoucnu přijde i epidemie způsobená koronavirem SARS-CoV-3, ale spíše kdy se to stane. A až se to stane, měli bychom být připraveni.

Související

Snímek z filmu Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down), který vyobrazuje poslední bojovou akci americké operace Gothic Serpent, ikonickou bitvu v ulicích Mogadišu. Rozhovor

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.
Vladimír Baar Rozhovor

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.

Více souvisejících

rozhovor Jiří Černý (virolog) SARS Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) pandemie nemoci věda Čína

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Jakunin, syn ex šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina.

Norský soud zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic

Norský soud dnes zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic Andreji Jakuninovi. Podle státních zástupců Jakunin porušil norské zákony, když jeho dron přeletěl nad Špicberky. Soud uvedl, že čin není trestný, uvedla agentura AFP s odvoláním na advokáty muže. Obžaloba se může proti rozsudku odvolat.

Aktualizováno před 2 hodinami

Pedro Castillo

Peruánský prezident chtěl vyhlásit předčasné volby, parlament ho okamžitě odvolal. Prozatímní prezidentkou je Boluarteová

Peruánský parlament dnes jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Policie následně na twitteru oznámila, že Castilla zadržely bezpečnostní složky. O něco později složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Boluarteová již dříve Castillovo počínání označila za státní převrat.

před 2 hodinami

ČEZ, ilustrační foto

Fiala: Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

před 2 hodinami

Petr Fiala

Premiér Fiala ke stěhování uprchlíků: Není to dobrý příběh a nemělo k němu vůbec dojít

Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace. Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

včera

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Fiala navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který je nyní poradcem premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky. Premiér to dnes řekl v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News. Vláda na příštím jednání projedná vznik postu poradce pro národní bezpečnost. Vytvoření funkce podle Fialy na dnešním jednání doporučila Bezpečnostní rada státu.

včera

včera

České dráhy - Nový jízdní řád 2023.

Nový jízdní řád 2023 v Praze a ve Středočeském kraji: Změny budou zejména na Benešovsku + VELKÝ PŘEHLED

V neděli 11. prosince 2022, jak informovaly ČD server EuroZprávy.cz ve své zprávě, začne na železnici platit nový jízdní řád. K hlavním novinkám bude patřit úprava dopravního modelu na tratích z Benešova přes Olbramovice do Tábora a do Sedlčan, která souvisí se zrychlením dálkových vlaků na hlavní trati z Prahy do Tábora. Dopravní koncept se změní také na trati mezi Kralupy nad Vltavou a Kladnem, kde nově pojede většina vlaků přímo až do Prahy. Nový jízdní řád bude platit do 9. prosince 2023.

včera

včera

Srdce Česka

Google představil Heart of Czechia, první digitální sbírku českého umění

Poklady českého umění, designu a architektury jsou ode dneška volně přístupné publiku na internetu. Platforma Google Arts & Culture připravila projekt s názvem Heart of Czechia (Srdce Česka), v rámci kterého si zájemci mohou prohlédnout například díla malíře Alfonse Muchy nebo brněnskou vilu Tugendhat, řekla ČTK manažerka platformy Google Arts & Culture pro střední a východní Evropu Liudmila Kobyakova.

včera

Ursula von der Leyenová

Šéfka EK navrhuje další sankce: Nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku dnes představila předsedkyně EK Ursula von den Leyenová.

včera

Ilustrační foto

Maďaři dnes u benzinek nevěřili svým očím. Pohonné hmoty přes noc zdražily o více než 10 korun

Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v Maďarsku po úterním zrušení cenového stropu výrazně zdražily. Maďarská ropná společnost MOL doporučila prodávat litr benzinu za 641 forintů (téměř 38 Kč) a litr nafty za 699 forintů (přes 41 Kč). Podle maďarských médií však dnes byly ceny na některých čerpacích stanicích ještě vyšší. Cenový strop, který vláda zavedla zhruba před rokem, přitom činil 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr benzinu i nafty.

včera

včera

včera

včera

Úřad práce

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě. Žadatelé chtěli tuto podporu pro téměř 1,18 milionu dětí. Úředníci dosud vyřídili 705.800 žádostí. Výsledky na jednání sněmovního sociálního výboru představil náměstek ministra práce pro informační technologie Karel Trpkoš. Někteří rodiče si stěžují, že peníze od státu ani po týdnech nedostali. Podle Trpkoše případů, které se zpracovávají delší dobu, ubývá. Ministerstvo evidovalo k 6. prosinci 7226 nevyřízených žádostí, které lidé podali před víc než dvěma měsíci.

Aktualizováno včera

včera

Více než polovina Skotů si přeje nezávislost na Spojeném království

Až 56 procent Skotů si nyní přeje nezávislost Skotska na Spojeném království, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos publikovaného Reuters. Podíl je o šest procentních bodů vyšší oproti podobnému průzkumu z května. Britský nejvyšší soud před dvěma týdny rozhodl, že Skotsko nemůže bez souhlasu Londýna uspořádat druhé referendum o nezávislosti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy