Statistiky covidu si lidé vykládají špatně. Proto si myslí, že chřipka je horší, míní expert

Statistiky celosvětové pandemie covid-19 se po internetu množí jako houby po dešti. Můžeme si vybrat z nepřeberného množství podporující náš názor a zároveň ignorovat ty, které by ho vyvracely. Statistiky bez správné interpretace mohou vést až k dezinformacím o celosvětové zdravotnické krizi. Expert ukázal nejběžnější statistické dezinformace vyskytující se převážně na sociálních sítích.

Chřipka versus Covid-19

Nejběžnější statistika, se kterou se můžeme na sociálních sítích setkat je srovnání covid-19 s běžnou chřipkou. Lidé sdílejí informaci, že covid-19 není tolik smrtící jako chřipka. Expert Jacques Raubenheimer podle televize ABC upozorňuje, že se jedná o špatnou interpretaci, protože nikde není uvedena míra infekčnosti.

Expert v oblasti biomedicínské informatiky a digitálního zdraví uvedl, že abychom mohli statistiku interpretovat správně, je důležité se podívat na poměr lidí nakažených virem vůči tomu, kolik jich zemře, zkráceně IFR (infection fatality ratio). „Počet úmrtí na covid-19 děleno infikovanými,“ vysvětlil Raubenheimer.

Podle slov experta má poměr IFR covid-19 vyšší než běžná chřipka a statistiky, které naznačují nižší IFR u covid-19 postrádají dva další ověřitelné body. První bod se zakládá na faktu, že běžná chřipka má IFR 0,1 % ve srovnání s nákazou covid-19, kde je odhad 0,25 %. To znamená, že nový koronavirus je dvakrát více smrtící než běžná chřipka.

Druhým bodem je podle experta R (reprodukční číslo). Číslo vyjadřuje předpokládaný počet osob u konkrétní infekce, kdy nakažený člověk přenese nákazu na jiné osoby. Chřipka má index nakažlivost 1,3, to znamená, že průměrně nakazí 1,3 osob. U covid-19 je číslo podstatně vyšší a pohybuje se kolem 2,8. Z těchto jednoduchých počtů je zřejmé, že covid-19 je mnohem infekčnější než běžná chřipka. „Když zkombinujeme tyto statistiky, chápeme motivaci v oblasti veřejného zdraví omezit šíření,“ píše expert.

Grafy exponenciálního růstu

Oblíbeným nástrojem internetu jsou i grafy, které ukazují zvyšující se tempo pozitivních případů. Čím více křivka stoupá, tím více bychom se měli bát. Raubenheimer poukazuje na to, že nové pozitivní případy jsou hlášeny nepravidelně, a to může vést k neustále růstu případů. „To nám dává graf, který se na začátku sledoval pomalu, ale pak se časem ostře zakřivuje směrem nahoru,“ vysvětluje expert.

Porovnávání grafů s jinými příčinami smrti je současný trend na sociálních sítích. Běžně porovnávají více vzorců, které se sice mohly časem zvyšovat, ale konstantní rychlostí. Ukazují také nízký počet případů z počátečních stádií vypuknutí nebo pomalejší rostoucí úmrtnost na chřipku. Proto podle experta chybí dopad exponenciálního růstu a grafy mohou být zavádějící.

Více testování nevede k většímu počtu případů

Epidemiologové označují pozitivní případ covid-19 člověka, který byl testován a měl výsledek pozitivní. Existují však lidé, kteří jsou zcela bez příznaků nebo onemocnění mělo tak lehký průběh, že si lidé sami diagnostikovali nachlazení. Expert také vytkl, že testování není všude dostupné a nemusí zachytit všechny probíhající nákazy.  Americký prezident Donald Trump v minulosti uvedl, že více testování vede k více pozitivním případům. „Více testování nevede k většímu počtu případů, ale pouze umožňuje přesnější odhad skutečného počtu,“ vysvětluje Raubenheimer. Dodal, že z epidemiologického hlediska není správnou strategií testovat méně, ale testovat v co největší míře, aby se rozdíly mezi případy a nákazou minimalizovaly.

Chaotická data

Úmrtí a detekce nových případů ze stejného data nelze srovnávat. Expert upozorňuje na nekonečnou variaci, kdy lidé mají rychlí a smrtelný průběh covid-19, ale někteří jsou hospitalizováni dlouhou dobu a poté zemřou. „Zaznamenaná úmrtí k určitému datu odrážejí případy zaznamenané několik týdnů předtím, kdy počet případů mohl být menší i o polovinu než v současnosti,“ míní Raubenheimer. Upozorňuje na velký rozdíl mezi počtem aktivních případů a již zotavených, takže pravá čísla budeme znát pouze zpětně.

Neustálá změna dat, ze kterých statistiky čerpají, zapříčinila vlnu konspiračních teorií na sociálních sítích. Každá země má svůj systém počítání jak pozitivních případů, tak úmrtí a lidé kvůli tomu podléhají dezinformacím. Shromažďování údajů je časově náročné, a proto se může stát, že jsou data zpětně upravena. „Málo z nich si uvědomuje, jak kolosální, chaotický a složitý úkol je sledovat statistiky takové nemoci,“ uvedl Raubenheimer.

Související

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem

NÁZOR: Kdo umírá na covid a o kolik let života přicházejí oběti? Statistici mají jasno

Britský premiér Boris Johnson měl loni 15. října odeslat zprávu přes aplikaci WhatsApp, která zněla: "Musím říct, že jsem otřesen některými daty o covidových úmrtích. Mediánový věk je 82-81 pro muže a 85 pro ženy. To je nad průměrnou délkou dožití. Takže, nakaž se covidem a žij déle." Zprávu, na který upozornila televize BBC, nyní v komentáři pro server The Guardian rozebrali statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society.
Virus chřipky (vlevo) vs koronavirus (vpravo)

Chřipka versus koronavirus: Statistici přicházejí s důležitými čísly

NÁZOR - Je covid-19 smrtelnější a nakažlivější než sezónní chřipka? Tuto otázku si v komentáři pro server Guardian kladou statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society. Odpovídají, že stručná odpověď zní ano, ale jedním dechem dodávají, že vědci se mají v tomto směru stále co učit.

Více souvisejících

statistika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy