Britský premiér Boris Johnson měl loni 15. října odeslat zprávu přes aplikaci WhatsApp, která zněla: "Musím říct, že jsem otřesen některými daty o covidových úmrtích. Mediánový věk je 82-81 pro muže a 85 pro ženy. To je nad průměrnou délkou dožití. Takže, nakaž se covidem a žij déle." Zprávu, na který upozornila televize BBC, nyní v komentáři pro server The Guardian rozebrali statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society.
Chybná logika
Autoři komentáře předpokládají, že Boris Johnson svou zprávu myslel jako vtip. Přesto se snaží ukázat, že logika, která za ní stojí, je zcela chybná. První problém je podle Spiegelhaltera a Masterse technický. Upozorňují, že britský ministerský předseda směšuje dva různý typy průměrů.
Již děti se ve škole učí, jak v tomto případě vypočítat medián, zdůrazňují oba renomovaní statistici. Vysvětlují, že pokud by se všechny ženy, které podlehly nemoci covid-19, seřadily do řady podle věku, kdy zemřely, ženě přesně uprostřed řady bude 85 let.
"Avšak naděje dožití je střední hodnotou," pokračují Masters a Spiegelhalter. Nastiňují, že znamená to, jak dlouhou bude například sto tisíc novorozenců pravděpodobně žít, a to za předpokladu, že bude pokračovat aktuálně platná míra úmrtnosti. Výsledek získáme tak, že sečteme celkový počet roků a následně jej vydělíme sto tisíci, dodávají odborníci.
Na základě dat z let 2017 až 2019 je naděje dožití ve Velké Británii při narození 79 let pro muže a 83 let pro ženy, konstatují autoři komentáře. Obratem doplňují, že mediánový věk úmrtí je o něco vyšší - v případě mužů se pochybuje okolo 81 let, v případě žen okolo 85 let.
Dostáváme se tedy na stejná čísla jako u mediánového věku úmrtí spojených s nákazou covidm-19, uvádějí Spiegelhalter a Masters. Pokládají tedy důležitou otázku, z jakého důvodu vykazují registrované případy mrtvých ve spojitosti s novým koronavirem stejný mediánový věk jako úmrtí z jiných příčin.
"Rizikové faktory pro úmrtí s covidem jsou v podstatě pozoruhodně podobné jako u úmrtí na něco jiného," píšou britští statistici. Deklarují, že virus SARS-CoV-2 zkrátka násobí zranitelnost, a tak víceméně funguje jako multiplikátor faktorů, která stojí za riziky úmrtí.
Naděje dožití roste s věkem
Za ještě důležitější ovšem autoři komentáře považují skutečnost, že naděje dožití se zvyšuje s věkem. Vysvětlují, že pokud britský muž například dosáhne věku 79 let, jeho pravděpodobná délka života se zvýší na 88 let, což znamená 9 let nad průměr.
Smrt před námi naštěstí ustupuje, konstatují Masters se Spiegelhalterem. Poukazují, že dosažení hranice naděje dožití, která pro vás platila při vašem narození, automaticky neznamená, že byste měl brzy zemřít.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Průměrný člověk, který se například dožije svých osmadevadesátých narozenin, může očekávat, že bude žít déle než sto let, vyzdvihují statistici. Odkazují v tomto směru na odhady charitativní organizace The Health Foundation, že střední hodnota délky života, o kterou připravil covid-19 každou oběť, činí 10 let.
Stejné číslo uvádějí i odhady ze Spojených států, a to i při započtení předchozích zdravotních komplikací zemřelých, upozorňují autoři komentáře. Vyvozují z toho, že většina obětí covidu-19 se nenacházela na smrtelné posteli.
"Nakaž se covidem a budeš žít déle? Naneštěstí nikoliv," uzavírají Spiegelhalter a Masters.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , statistika , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 57 minutami
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 1 hodinou
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 2 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 3 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 4 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 4 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 5 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 6 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
Zdroj: Libor Novák