NÁZOR: Kdo umírá na covid a o kolik let života přicházejí oběti? Statistici mají jasno

Britský premiér Boris Johnson měl loni 15. října odeslat zprávu přes aplikaci WhatsApp, která zněla: "Musím říct, že jsem otřesen některými daty o covidových úmrtích. Mediánový věk je 82-81 pro muže a 85 pro ženy. To je nad průměrnou délkou dožití. Takže, nakaž se covidem a žij déle." Zprávu, na který upozornila televize BBC, nyní v komentáři pro server The Guardian rozebrali statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society.

Chybná logika

Autoři komentáře předpokládají, že Boris Johnson svou zprávu myslel jako vtip. Přesto se snaží ukázat, že logika, která za ní stojí, je zcela chybná. První problém je podle Spiegelhaltera a Masterse technický. Upozorňují, že britský ministerský předseda směšuje dva různý typy průměrů.

Již děti se ve škole učí, jak v tomto případě vypočítat medián, zdůrazňují oba renomovaní statistici. Vysvětlují, že pokud by se všechny ženy, které podlehly nemoci covid-19, seřadily do řady podle věku, kdy zemřely, ženě přesně uprostřed řady bude 85 let.

"Avšak naděje dožití je střední hodnotou," pokračují Masters a Spiegelhalter. Nastiňují, že znamená to, jak dlouhou bude například sto tisíc novorozenců pravděpodobně žít, a to za předpokladu, že bude pokračovat aktuálně platná míra úmrtnosti. Výsledek získáme tak, že sečteme celkový počet roků a následně jej vydělíme sto tisíci, dodávají odborníci.

Na základě dat z let 2017 až 2019 je naděje dožití ve Velké Británii při narození 79 let pro muže a 83 let pro ženy, konstatují autoři komentáře. Obratem doplňují, že mediánový věk úmrtí je o něco vyšší - v případě mužů se pochybuje okolo 81 let, v případě žen okolo 85 let.

Dostáváme se tedy na stejná čísla jako u mediánového věku úmrtí spojených s nákazou covidm-19, uvádějí Spiegelhalter a Masters. Pokládají tedy důležitou otázku, z jakého důvodu vykazují registrované případy mrtvých ve spojitosti s novým koronavirem stejný mediánový věk jako úmrtí z jiných příčin.

"Rizikové faktory pro úmrtí s covidem jsou v podstatě pozoruhodně podobné jako u úmrtí na něco jiného," píšou britští statistici. Deklarují, že virus SARS-CoV-2 zkrátka násobí zranitelnost, a tak víceméně funguje jako multiplikátor faktorů, která stojí za riziky úmrtí.

Naděje dožití roste s věkem

Za ještě důležitější ovšem autoři komentáře považují skutečnost, že naděje dožití se zvyšuje s věkem. Vysvětlují, že pokud britský muž například dosáhne věku 79 let, jeho pravděpodobná délka života se zvýší na 88 let, což znamená 9 let nad průměr.

Smrt před námi naštěstí ustupuje, konstatují Masters se Spiegelhalterem. Poukazují, že dosažení hranice naděje dožití, která pro vás platila při vašem narození, automaticky neznamená, že byste měl brzy zemřít.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Průměrný člověk, který se například dožije svých osmadevadesátých narozenin, může očekávat, že bude žít déle než sto let, vyzdvihují statistici. Odkazují v tomto směru na odhady charitativní organizace The Health Foundation, že střední hodnota délky života, o kterou připravil covid-19 každou oběť, činí 10 let.

Stejné číslo uvádějí i odhady ze Spojených států, a to i při započtení předchozích zdravotních komplikací zemřelých, upozorňují autoři komentáře. Vyvozují z toho, že většina obětí covidu-19 se nenacházela na smrtelné posteli.

"Nakaž se covidem a budeš žít déle? Naneštěstí nikoliv," uzavírají Spiegelhalter a Masters.  

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) statistika Velká Británie

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku

Policisté budou od pondělního večera pomáhat s odstřelem přemnožených divočáků v části Libereckého kraje. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Důvodem je šíření afrického moru prsa. Odstřel bude probíhat v honitbách Rádlo na Jablonecku a Vratislavice na Liberecku až do 12. prosince. V ohraničeném území tak bude omezen volný pohyb osob.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy