Vědci se chystají do Arktidy, budou zkoumat klimatické změny

V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Podle médií půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.

Arktida
doporučujeme

Až se expedice po několika týdnech cesty Severním ledovým oceánem dostane do oblasti plovoucího mořského ledu, bude plavidlo připojeno k největší a nejsilnější ledové kře, kterou posádka najde. Následně nechá loď volně unášet uprostřed pole ledových ker až do příštího léta. Návrat do domovského přístavu Bremerhaven se předpokládá po 13 měsících, tedy na podzim roku 2020.

Na ledové kře, která musí být alespoň 1,5 metru silná, vybudují experti síť monitorovacích stanic sahající až 50 kilometrů od plavidla. Do projektu se zapojí na 600 vědců a členů personálu z 19 zemí, kteří se na ledoborci Polarstern fungujícím jako základna budou střídat.

Jejich dopravu na Polarstern zajistí další čtyři ledoborce z Ruska, Číny a Švédska, které budou rovněž posádku zásobovat. Na zásobování se budou podílet i letadla, která budou přistávat na ledové ranveji.

Expedice MOSAIC (Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate) za 130 milionů dolarů (3,1 miliardy Kč) bude zkoumat, jak klimatické změny přetvářejí Arktidu. Studovat bude atmosféru i mořské dno, chemické složení okolní vody či mořskou faunu a flóru.

Arktida je region, který je nejhůře zasažen globálním oteplováním a vědci předpokládají, že bude hrát klíčovou roli při rozhodování o tom, jak klimatické změny ovlivní zbytek naší planety. Některé změny, které se v Arktidě odehrávají, lze sledovat zdálky pomocí satelitů. Řadu procesů v arktickém prostředí ale vědci stále neobjasnili, protože v převážné většině Arktidy není pevná půda, kde by se daly postavit polární stanice. Chystaná expedice navíc vědcům umožní studovat příslušné procesy během celoročního cyklu - od růstu mořského ledu na podzim až po jeho tání a rozpadání v létě.

Expedice MOSAIC se inspiruje cestou slavného norského polárníka Fridtjofa Nansena, který se do Arktidy vypravil s dvanáctičlennou posádkou v letech 1893-1896 na dřevěné lodi Fram. Ta byla schopna vydržet tlak ledových ker a přezimovat v zamrzlém moři. Také Nansen nechal svou loď téměř dva roky driftovat v mořském ledu a nakonec se k severnímu pólu vydal na saních. Pól sice nedobyl, překonal však tehdejší nejsevernější bod dosažený člověkem a svou odvahou a neotřelým plánem se zapsal do dějin světových objevů.

Účastníci plánované expedice MOSAIC se na cestu do Arktidy připravovali v mrazivých teplotách, protože v zimě rtuť teploměru v oblasti klesá k minus 45 stupňům Celsia. Experti musejí být i připraveni na případné setkání s ledním medvědem. "Všichni naši vědci absolvovali výcvik pro případ střetu s ledním medvědem, což zahrnuje i nošení pušky. Při práci v odlehlých oblastech na ledu s sebou budeme nosit elektrické plůtky a budeme mít doprovod s puškami a signálními pistolemi," uvedla Allison Fongová, která pracuje v německém Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI).

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Světem koluje nový typ koronaviru SARS-CoV-2. Je nakažlivější, než originál

03.07.2020 22:14 Aktualizováno Na celém světě v současnosti dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež…

Koronavirem se po celém světě nakazilo více než 11 milionů lidí

03.07.2020 21:22 Aktualizováno Globální počet zaznamenaných případů nákazy koronavirem dnes přesáhl 11 milionů. Bilance…

Češi budou moci za pár dní pozorovat kometu pouhýma očima

03.07.2020 19:16 Za pár dnů by lidé v Česku mohli pozorovat kometu C/2020 F3 (Neowise). Je velká šance, že jasnou…

Čeští vědci popsali, proč v savčím vajíčku nefungují mikroRNA

03.07.2020 11:43 Vědci z Akademie věd ČR objasnili, proč krátké řetězce ribonukleové kyseliny, takzvané mikroRNA, v…

Související:

Právě se děje

Další zprávy