Ledovce v třetině oblastí na seznamu světového dědictví do roku 2050 zmizí. V nové zprávě to uvádí Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Podle ní je možné zachránit zbývající dvě třetiny ledovců, jen pokud se podaří výrazně omezit emise skleníkových plynů, napsala dnes agentura AFP.
Ledovce v oblastech na seznamu světového dědictví pokrývají plochu zhruba 66.000 kilometrů čtverečních a představují zhruba deset procent všech světových ledovců.
"Ledovce v třetině z 50 oblastí na seznamu světového dědictví (UNESCO) jsou odsouzeny k tomu, že do roku 2050 zmizí, a to nezávisle na snahách omezit růst teplot," píše organizace. V dalších dvou třetinách oblasti je možné ledovce ještě zachránit, pokud se podaří omezit růst globálních teplot do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. V případě, že by se tak nestalo, tak hrozí, že se do roku 2100 rozpustí polovina ledovců v oblastech chráněných UNESCO.
Nejvíce ohrožené jsou ledovce v afrických parcích a pohořích, například v Kilimandžáru. V Evropě hrozí, že se rozpustí ledovce v Dolomitech či Pyrenejích. V Americe do roku 2050 zmizí podle UNESCO ledovce v Yosemitském a Yellowstonském národním parku či v národním parku Los Alerces v Argentině. Výrazný úbytek masy zaznamenávají i ledovce v Asii.
UNESCO tvrdí, že se tempo tání ledovců zrychluje od roku 2000. Podle organizace je to výsledek změny klimatu, kterou způsobují emise skleníkových plynů. "Jen rychlý pokles úrovně emisí oxidu uhličitého může zachránit ledovce a mimořádnou biodiverzitu, která na nich závisí," uvedla šéfka UNESCO Audrey Azoulayová. Podle ní je zpráva výzvou státům před klimatickou konferencí OSN v Egyptě, aby začaly jednat rázněji.
Podle odhadů UNESCO ledovce každoročně ztrácí zhruba 58 milionů tun ledu, což je společná roční spotřeba vody Francie a Španělska. To přispívá k růstu hladiny moří a oceánů a současně to má neblahé dopady na vodní hospodářství. Polovina lidstva závisí na ledovcích jako zdrojích vody pro potřebu domácností, v zemědělství či pro výrobu elektřiny, uvedlo UNESCO.
Související
Místo záchrany devastace. Vědci analyzovali nejpopulárnější nápady na obnovu Arktidy, některé ji mohou zničit
Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty
arktida , Ledovec , EuroZprávy.cz
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 4 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 5 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 9 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 10 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 12 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák