Fakt, že se Česku nepodařilo získat pozorovatelský status v Arktické radě, je zklamání, šance se zdály vysoké. Výzkumy českých vědců v Arktidě to však neohrozí, byť status by přinesl nové možnosti spolupráce. ČTK to sdělila polární vědkyně Marie Šabacká z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podobně se vyjádřila i expertka na arktickou oblast Barbora Halašková z Masarykovy univerzity v Brně.
Česko si o pozorovatelský status, prostřednictvím ministerstva zahraničí, zažádalo loni. Obě vědkyně se na přípravě žádosti podílely. Při posledním zasedání, 20. května v Reykjavíku, však podle Šabacké rada žádost neprojednala a odsunula o další dva roky. Podle Šabacké nebyly posouzeny ani žádosti dalších zájemců - Irska a Estonska.
"Letošní šance se zdály vysoké, přesto jsme věděli, že to možná nevyjde. Každý z osmi členských států má právo veta a stačilo, aby jedna země nestála o naši přítomnost a naše žádost by byla zamítnuta. K hlasování se nakonec vůbec nedostalo a na jednání se řešily drastické dopady klimatické změny na Arktidu nebo obavy před vojenskými aktivitami v regionu a militarizací Arktidy," uvedla Šabacká. Bioložka zabývající se výzkumem mikroorganismů v polárních oblastech míní, že Česko udělalo pro přijetí maximum, ale bohužel na to nyní "nebyly vhodné podmínky". Ani jedna z odbornic však neuvedla, že by členskou zemí, která českou žádost zamítla, bylo Rusko. Server Novinky.cz v neděli napsal, že Rusko doporučilo českou žádost odložit, podle zdrojů z českých diplomatických kruhů ji však nevetovalo.
Šabacká také uvedla, že ministerstvo zahraničí i ministerstvo školství chtějí ve snaze o získání statusu pokračovat a v nejbližších letech podat další žádost.
Podle vědkyň by díky účasti Česka v radě mohla česká vědecká komunita posílit spolupráci s dalšími vědci napříč Arktidou. Tuzemští odborníci se v Arktidě dlouhodobě zaměřují na širokou škálu aktivit - například výzkum arktické kultury, geopolitických i bezpečnostních otázek souvisejících se změnami klimatu a dopadů klimatické změny. Od roku 2015 Česko také provozuje arktickou výzkumnou Stanici Josefa Svobody na Špicberkách. Kořeny českých výzkumů v Arktidě však sahají až do poloviny 20. století.
Halašková zdůraznila, že i nyní jsou výzkumníci z Česka zapojeni do pracovních vědeckých skupin při Arktické radě. A ačkoliv by podle ní byl zisk pozorovatelského statusu prestižní, česká věda v Arktidě na něm nestojí. Výzkumnice z Katedry mezinárodních vztahů a a evropských studií MU zdůraznila, že čeští polární vědci jsou už etablovaní. Halašková nicméně podotkla, že za přípravou žádosti bylo hodně práce. Myšlenka na její podání podle ní vznikla před šesti lety.
Také Šabacká zdůraznila, že jsou čeští vědci schopni provádět každoroční výzkum i bez "účasti v tomto prestižním klubu." Uvedla, že základna na Špicberkách je mimo jiné financována z rozpočtu Jihočeské univerzity a národních i mezinárodních projektů. Její provoz tak není ohrožen. "Polární věda je, jako většina vědy v České republice, hrazena z grantových prostředků. Stejným způsobem je financovaný arktický výzkum na Univerzitě Karlově nebo na Masarykově univerzitě," uvedla.
Arktickou radu založily v roce 1996 Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy společně s šesti organizacemi zastupujícími původní arktické obyvatelstvo. Cílem organizace je rozvíjet vzájemnou spolupráci a společně řešit otázky udržitelného rozvoje oblasti a ochrany jejího životního prostředí. Jiné státy a orgány si mohou zažádat o pozorovatelský status, který jim umožňuje být součástí arktické komunity, ale bez možnosti přímého hlasování. Tento status zatím získalo 13 zemí - mezi nimi například Japonsko, Čína, Indie, Španělsko, Německo, Francie, Velká Británie nebo Polsko.
Zástupci ministerstva zahraničí loni uvedli, že získání pozorovatelského statusu by vedle pomoci výzkumu podpořilo i vazby Česka s arktickými zeměmi a ukázalo, že Česko má zájem podílet se na řešení globálních výzev.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 7 minutami
Barcelona pomohla svému rivalovi. Real Madrid slaví rekordní 36. titul v La Lize
před 7 minutami
Předpověď počasí na státní svátek: Středa bude nejchladnějším dnem týdne
před 8 minutami
Král Karel III. a další přední členové královské rodiny učinili zásadní rozhodnutí
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
Ruská protivzdušná obrana zničila čtyři rakety dlouhého doletu, které ukrajinské síly odpálily na poloostrov Krym. Oznámilo to v sobotu ráno ruské ministerstvo obrany, podle něhož šlo o střely ATACMS dodané Spojenými státy.
Zdroj: Julie Jarošová