Do Trumpovy lhůty, do kdy měly desítky zemí uzavřít obchodní dohody s USA, zbývají pouhé dny. Přesto má jeho administrativa na kontě jen tři dohody – a i ty zatím působí spíše jako kostry bez masa. Prezident však nepůsobí nijak znepokojeně.
„Můžeme udělat, co chceme,“ řekl Trump minulý týden na adresu termínu, po kterém mají začít platit nové vysoké tarify, pokud nedojde k dohodám. „Můžeme to prodloužit, můžeme to zkrátit. Já bych to nejradši zkrátil.“
Tato ležérní rétorika odráží tři měsíce chaotických vyjednávání, během nichž se zahraniční lídři snažili vyhnout clům mezi 20 a 50 procenty. Napětí v druhém Trumpově funkčním období tak čím dál víc ukazuje na střet dvou přístupů – prezidentova zalíbení v clech a jeho pověsti šikovného vyjednavače.
Zahraniční partneři, odborníci na obchod i někteří republikáni zpochybňují, zda má jakákoli dohoda s Trumpovou administrativou skutečnou váhu, když prezident používá cla spíše jako nástroj nátlaku než prostředek k dosažení dlouhodobé rovnováhy.
„Trump ví, že právě cla jsou to nejzajímavější na jeho prezidentství,“ uvedl nejmenovaný zdroj blízký Bílému domu. „Celé to je divadlo. Žádný termín vlastně neexistuje – jen uměle vytvořený milník v rámci této show.“
Typickým příkladem byla Trumpova středeční dohoda s Vietnamem. Ačkoliv ji oznámil na své síti Truth Social, společné prohlášení obou zemí naznačuje, že k dohodě má ještě daleko.
Od chvíle, kdy Trump v dubnu vyhlásil tzv. „Den osvobození“ a ohlásil masivní nárůst cel, jeho tým sází na kombinaci nátlaku a minimálních ústupků. Téměř všechny státy čelí základnímu clu 10 %, některé – zejména automobilový sektor – i výrazně vyšším sazbám. Tým vyjednavačů v čele s ministrem financí Scottem Bessentem, ministrem obchodu Howardem Lutnickem a obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem se sice snaží dojednat nové dohody, ale bez možnosti zásadně upravit celní podmínky.
Výsledkem je zdlouhavý a nepřehledný proces. Některé státy se nedostaly ani ke schůzce. Jiné odcházely zmatené z nesrozumitelných amerických požadavků, jen aby jejich země vzápětí Trump veřejně kritizoval.
A zatímco Trumpovi spolupracovníci včetně šéfa ekonomické rady Kevina Hassetta na veřejnosti naznačují, že termín 9. července může být prodloužen, sám prezident říká opak. „Myslím, že do Labor Day (začátek září) to celé zvládneme,“ uvedl Bessent v rozhovoru pro Fox Business.
V zákulisí však Bílý dům tvrdí, že Trump to s termínem myslí vážně. Přesto i v případě nové dohody nelze vyloučit, že prezident znovu uvalí cla – klidně kvůli úplně jiné věci. Přesně to se stalo v případě tarifu na fentanyl, který uvalil i na Kanadu, Mexiko a Čínu.
Napětí se promítlo i do jednání s Japonskem. Jeho ministr obchodu Ryosei Akazawa cestoval do USA opakovaně, ale záhy po poslední návštěvě Trump na síti naznačil, že Japonci nechtějí jednat o rýži, a pohrozil 35% clem – ještě vyšším, než byl ten původní z dubna.
Trump dokonce řekl, že od pátku začne posílat až 10 dopisů denně, v nichž státy upozorní, kolik budou muset platit za „čest obchodovat s USA“. Podobnou strategii už použil při zavádění tzv. recipročních cel, které ale v dubnu pozastavil po negativní reakci trhu.
Wendy Cutlerová, bývalá vyjednavačka z úřadu obchodního zmocněnce USA, předpokládá, že se v posledních dnech objeví ještě několik dohod. Varuje však, že „dohoda není zárukou, že se na vás Trump později nezaměří jiným tarifem“.
Vedle Vietnamu se nejblíže dohodě jeví Indie. Do Washingtonu v posledních týdnech mířila řada vysoce postavených indických diplomatů a jednání pokročila i s EU. Ta byla dříve Trumpem označena za „blokující“.
Mark DiPlacido, bývalý pracovník Trumpovy obchodní kanceláře, věří, že prezident chce dohodu – ale klidně přeruší vyjednávání, pokud nedostane, co chce. „Pokud by mu šlo jen o trestání, žádné 90denní prodloužení by nikdy nebylo,“ říká.
Ale místo klasických dohod schvalovaných Kongresem se nyní objevují jen rámcové dohody. První vznikla s Británií v květnu – zaměřená jen na konkrétní kvóty a produkty, bez vyřešení složitějších témat jako digitální daně či zemědělství.
„Dohoda je hotová, ale vyjednávání pokračují,“ říká bývalý poradce Bílého domu Everett Eissenstat. „Trump tím posouvá situaci směrem, jaký chce – k vyšším základním clům a větší reciprocitě. Bude to drhnout, ale směřuje k cíli.“
A právě to může být klíčem k celému Trumpovu přístupu: baví ho hra. „Má vítězství na dosah. Stačí je přijmout,“ řekl člověk blízký Bílému domu. „Jenomže on je možná nechce. Baví ho ta hra až příliš.“
Související
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
USA (Spojené státy americké) , clo , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 1 hodinou
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 2 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 3 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 4 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 4 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 5 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 7 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
včera
Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem
včera
Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte
včera
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.
Zdroj: Libor Novák