Izrael vysílá vyjednavače do Kataru, ale odmítá požadavky Hamásu na změnu příměří

Naděje na brzké příměří v Pásmu Gazy ožívají – Izrael potvrdil, že vyšle své zástupce do Kataru k dalším kolům jednání. Premiér Benjamin Netanjahu však zároveň jasně odmítl úpravy amerického návrhu příměří, které požaduje palestinské hnutí Hamás.

Podle izraelských úřadů vyjednavači dorazí do Dauhá už v neděli. Hamás přitom v sobotu večer prohlásil, že je připraven okamžitě zahájit rozhovory o příměří, které by mělo trvat 60 dní a které navrhly Spojené státy. Ačkoliv situace v sobotu byla podle místních o něco klidnější než v předchozích dnech, izraelské nálety nadále pokračovaly. Při útocích zahynulo podle lékařů celkem 24 Palestinců – včetně deseti lidí, kteří čekali na humanitární pomoc.

Sedm obětí, mezi nimi i palestinský lékař a jeho tři děti, zemřelo při úderu na stanový tábor ve čtvrti Mavási na jihu Gazy. Další čtyři lidé byli zabiti v Bani Suheile, tři oběti si vyžádaly různé nálety v oblasti Chán Júnis. Izraelská armáda se k incidentům nevyjádřila.

Napětí vzrostlo také po útoku na dva americké humanitární pracovníky z organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kteří byli zraněni po výbuchu granátů u výdejního místa potravin. GHF je americká soukromá organizace podporovaná Washingtonem, která se stala terčem kritiky ze strany OSN. Generální tajemník António Guterres prohlásil, že aktivity GHF jsou „nebezpečné“ a „vedou k úmrtím“. Nadace tato obvinění odmítá a tvrdí, že bezpečně rozdala desítky milionů jídel.

Spojené státy obvinily z útoku Hamás. Mluvčí ministerstva zahraničí Tammy Bruce napsala na síti X, že „útok na ty, kteří přinášejí pomoc, odhaluje zvrácenost Hamásu“.

Za poslední týdny byly stovky Palestinců zabity při střelbě izraelských jednotek, když se snažili dostat k potravinové pomoci. Pomoc OSN bývá často zastavena nebo vyrabována během přepravy.

Humanitární pracovníci znovu varovali, že zásoby paliva v Gaze jsou téměř vyčerpané. Hrozí kolaps zdravotnictví, komunikací i humanitárních služeb, které jsou závislé na dieselových generátorech. „Zbývá nám přibližně palivo na půl dne. Až dojde, vše se zastaví,“ uvedl jeden z pracovníků v Dajr al-Balahu.

Izrael drží Gazu v přísné blokádě od března, kdy se zhroutilo poslední příměří. I když byly částečně obnoveny dodávky jídla a léků, palivo dál blokuje. Zásoby, které v Gaze zůstaly, jsou často v bojových zónách nebo pod izraelskou kontrolou a nelze se k nim dostat.

Netanjahu se má v neděli setkat s prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Trump, který na sociálních sítích opakovaně vyzývá k ukončení války v Gaze, by mohl příměří oficiálně oznámit v následujících dnech právě během této návštěvy.

Podle návrhů dohody, které má k dispozici deník The Guardian, by Trump měl být hlavním garantem a veřejně oznámit uzavření příměří. Hamás však trvá na jasnějších garancích, že dočasné příměří povede k trvalému ukončení války a ke stažení izraelské armády z Gazy.

Spory panují také ohledně distribuce pomoci – Hamás požaduje uzavření GHF, Izrael naopak trvá na nezávislém systému mimo OSN nebo jiné státy.

Trumpův osobní zmocněnec Steve Witkoff má podle současného návrhu cestovat na Blízký východ a dohlížet na finalizaci dohody. Izraelská média ale varují, že celý proces může trvat ještě týdny.

Válka v Gaze začala v říjnu 2023 po překvapivém útoku Hamásu, při němž zemřelo 1 200 lidí a 251 osob bylo uneseno. Podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví, považovaných za důvěryhodné OSN i řadou západních států, bylo odvetnými akcemi Izraele zabito přes 57 000 lidí, převážně civilistů. 

Související

Izraelská armáda

Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého víkendu zlikvidovala v jižním Libanonu celkem 15 bojovníků hnutí Hizballáh. K těmto incidentům došlo navzdory faktu, že příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo nedávno prodlouženo o další tři týdny. Bezpečnostní situace v oblasti se tak opět vyostřuje a vyvolává obavy o stabilitu dohodnutého klidu zbraní.
Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

Více souvisejících

Izrael Hamás

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

před 7 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

před 8 hodinami

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

před 10 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 10 hodinami

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy