Vyvracíme dezinformace: Covid není obyčejná chřipka, mají k sobě hodně daleko

Wu-chanská rýma, čínská chřipka, či nemoc, o které ani nevíte, že ji máte. Nejen těmito názvy se v posledních týdnech tituluje covid-19, o němž se říká, že je méně závažný, než obyčejná chřipka. Ve skutečnosti se ale jedná o dezinformační tvrzení založené na nedostatku faktů a dojmu, že nakažení lidé nepociťují žádné příznaky.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každoročně onemocní chřipkou až 55 milionů Američanů a 63 000 jich tomuto viru podlehne. Celosvětově pak zemře podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na chřipku ročně až 650 000 lidí a počet nakažených pak stoupá až do stovek milionů.

Covidem-19 se za půl roku nakazilo sice "pouze" 18 milionů lidí, více než 650 000 nakažených ale podle statistik John Hopkins University zemřelo. Opatření zavedené napříč světem navíc uvrhla do karantény třetinu lidstva a ekonomické dopady jsou a budou mnohem větší, než jaké má epidemie chřipky. Ne nadarmo se proto o pandemii hovoří jako o nejhorší nemoci, které svět čelí od španělské chřipky.

Proč ale má nový typ koronaviru takový vliv, když pro mnoho lidí v porovnání s chřipkou vypadá jako menší hrozba? Na to našel odpověď deník The Wall Street Journal, který upozornil na zásadní záměnu pojmů.

Bilance infikovaných chřipkou je totiž založena na odhadu. Hovoříme-li o nemocných, mluvíme o maximálním odhadu, tedy nejvyšší možné hranici, která nemusí odpovídat realitě. Naopak údaje o covid-19 se týkají pouze skutečně diagnostikovaných pacientů, přičemž je známo že nemoc lze prodělat i bez příznaků. Ne všichni nakažení jsou tak testováni a často jsou statistiky podhodnocené.

Koronavirem tak může být nakaženo podstatně více lidí, stejně tak mu mohlo i mnohem více lidí podlehnout. Naopak chřipkou může ročně onemocnět a zemřít na ni mnohem méně lidí, než se uvádí. Proto nelze obě nemoci srovnávat na základě statistik, neboť k jejich výpočtu jsou pokaždé využita jiná data.

Není to ale jediná závažná odlišnost. Nemoc způsobená novým typem koronaviru je nakažlivější, šíří se více, rychleji a zatímco léčba chřipky obvykle zabere 7 dní, někdy ale i třeba jen 3 dny, léčba covid-19 je záležitostí mnoha týdnů až, jak ukazují některé případy, měsíců.

Pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Porovnáme-li jen laboratorní potvrzené případy, virem H1N1 se za prvních 102 dní nakazilo 43 677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší koronavirus dostalo devětkrát více lidí a podlehlo jich 42krát víc.

Nákaza, na kterou dosud neexistuje lék, rovněž klade velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice. Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se táhnou napříč celou zemí několik měsíců, udeřila přílivová vlna covid-19 v polovičním čase. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých průběhů onemocnění tak zcela zahltila zasažené oblasti.

Ostatně průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou je 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde podle serveru o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.

Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také velmi rychle vyčerpá zásoby ochranných pomůcek, což vede k tomu, že jsou riziku vystaveni i sami zdravotníci. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně. Většina personálu má totiž určitou imunitu vůči chřipce, ať už přirozenou nebo nabytou očkováním. 

Na tento rozdíl ostatně upozornilo i Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). To na svém webu upozornilo, že jedním z hlavních rozdílu je, že proti covidu očkování neexistuje. Většina nakažených chřipkou se navíc zotaví. Jak ale upozorňuje CDC, i vyléčený koronavirus má na lidské tělo větší vliv.

Může způsobit například krevní sraženiny, ale i poškodit řadu orgánů, jako plíce, srdce, játra nebo zažívací trakt. Jiné studie například prokázaly přímou spojitost s kardiovaskulárním systémem. Chřipka sice není banální nemoc a i ona může poškodit některé orgány či přivodit smrt, k tomu ale ve většině případů nedochází. 

Související

Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy