Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
před 1 hodinou
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
před 2 hodinami
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
před 3 hodinami
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
před 3 hodinami
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
před 4 hodinami
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
před 5 hodinami
Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci
před 5 hodinami
Přijde změna počasí. Meteorologové varují před bouřkami
před 5 hodinami
Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?
před 6 hodinami
Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou
před 7 hodinami
Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo
před 7 hodinami
Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější
před 8 hodinami
Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?
před 9 hodinami
Hamás pod tíhou katastrofální humanitární situace schválil Trumpův plán na odzbrojení
před 10 hodinami
Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy
před 11 hodinami
Počasí: O víkendu extrémní vedra poleví, tropy ale zůstanou
včera
Proč Evropu spalují nejničivější požáry novodobé historie? Na vině jsou klimatické změny a vlny veder
včera
Nevídaný krok. UEFA hrozí bojkotem všech turnajů pořádaných FIFA
včera
Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga
včera
Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech
Český hydrometeorologický ústav prodloužil platnost výstrahy před extrémními teplotami až do půlnoci na neděli 2. srpna. Meteorologové varují před tropickými hodnotami, které na mnoha místech přesáhnou 37 stupňů Celsia. Spolu s vlnou veder roste také riziko vzniku a šíření požárů, kvůli čemuž v hlavním městě začal automaticky platit přísný zákaz manipulace s otevřeným ohněm na vybraných rizikových místech.
Zdroj: Libor Novák