Grüne (němečtí Zelení)

Německá vlajka

NÁZOR: V Německu může dojít k radikálnímu přepsání politické mapy, soudí sociolog

Nikdy v historii Německa nevycházela Křesťansko-demokratická unii (CDU) z předvolebních průzkumů tak špatně, zdůrazňuje historik a sociolog Reiner Zitelmann. V komentáři pro server National Interest připomíná, že ještě v dubnu loňského roku strana současné kancléřky Angely Merkelové vedla s osmatřicetiprocentní podporou, avšak dnes se odhad jejího výsledku pohybuje jen mezi jednadvaceti a čtyřiadvaceti procenty.
Církev

Konec nařízení z roku 1803? Německá opozice požaduje vyrovnání s církvemi

Opoziční liberálové FDP, Zelení a postkomunistická Levice chtějí v Německu ukončit vyplácení každoročního odškodnění církvím, na které spolkové země každoročně vynakládají okolo 550 milionů eur (14,5 miliardy korun). Toto finanční plnění má původ v časech Napoleona Bonaparta, konkrétně v rozhodnutí říšského sněmu z roku 1803 o sekularizaci a zrušení církevních knížectví.
Německo, ilustrační foto

Strana Zelených v Německu sílí, ovládla radnice tří velkých měst

Německá strana Zelených získala dnes v druhém kole komunálních voleb v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko poprvé funkce starostů v Bonnu, Cáchách a Wuppertalu. Výsledky hlasování označila ekologická strana za historické, informovala agentura DPA. Podle agentury AP ukazují mimo jiné sílu Zelených před německými parlamentními volbami v příštím roce.
Alexej Navalnyj

Europoslanci chtějí mezinárodní vyšetření Navalného otravy

Poslanci Evropského parlamentu požadují mezinárodní vyšetření otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Více než stovka europoslanců v dnešním otevřeném dopise německému předsednictví Evropské unie a šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi píše, že nelze nečinně přihlížet systematickým útokům na představitele ruské opozice.
Black lives matter

Přepíše Německo ústavu? Sílí hlasy, aby se odstranil termín "rasa"

V Německu sílí hlasy, aby se z ústavy odstranil pojem rasy. Podle politiků opozičních Zelených, kteří s iniciativou přišli, ale i řady členů dalších stran je v dnešní době přežitkem, který nemá v základním zákoně co dělat. Debata o tématu je reakcí na masové demonstrace ve Spojených státech vyvolané květnovou smrtí černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu.
Berlín, ilustrační foto

V Německu dál roste podpora CDU/CSU, protiuprchlická AfD upadá

Koronavirus výrazně zamíchal kartami na německé politické scéně. Vládní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se během epidemie těší u voličů popularitě, kterou nepamatuje od léta 2017. Naopak nejsilnější opoziční strana, pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) má nejnižší podporu za téměř tři roky. Ukázal to aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD.
Volby, ilustrační foto

Předběžné výsledky: AfD se do hamburského parlamentu dostala jen těsně, pohoršila si CDU

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) se navzdory původním odhadům dostala do regionálního parlamentu v Hamburku. Vyplývá to z předběžných výsledků nedělních zemských voleb, o kterých dnes informovala agentura DPA. Hlasování vyhrála s jasnou převahou sociální demokracie (SPD), na druhém místě skončili Zelení. Třetí místo křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové německá média označují za debakl.
Ilustrační foto

Odhady: SPD vyhrála volby v Hamburku, AfD hrozí odchod z parlamentu

Dnešní zemské volby v severoněmeckém Hamburku podle odhadů vyhráli sociální demokraté (SPD). Výrazně posílili Zelení, kteří obsadili druhou příčku. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové naopak ztratili. Obsadili tak až třetí místo a zaznamenali nejhorší výsledek v zemských volbách za téměř 70 let. Pohoršila si rovněž protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které hrozí odchod z hamburského parlamentu, píše agentura DPA.
Ilustrační foto

Hamburk volí zastupitelstvo, favoritem jsou SPD a Zelení

V severoněmeckém Hamburku, který je zároveň jednou ze 16 spolkových zemí, dnes ráno odstartovaly zemské volby. Jejich favoritem jsou sociální demokraté (SPD) následovaní Zelenými, tedy dvojice stran, která druhému největšímu německému městu vládne posledních pět let. První odhady výsledků budou známé hned po uzavření volebních místností v 18:00.
Ilustrační foto

Neonacista v řadách CDU? Vládou v Sasku-Anhaltsku otřásá skandál

V koaliční regionální vládě německé spolkové země Sasko-Anhaltsko vyvolaly spory nově zveřejněné fotografie z krajně pravicové demonstrace z roku 2011, které se jako pořadatel zúčastnil okresní politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Robert Möritz. Dnes o tom informovala agentura DPA.
Berlín, ilustrační foto

Kdo bude vládnout v Sasku? Rodí se nová koalice, hotovo má být do Vánoc

Tři měsíce po volbách ve východoněmecké spolkové zemi Sasko je připravena nová vládní koalice, kterou tvoří Křesťanskodemokratická unie (CDU) saského premiéra Michaela Kretschmera se sociálními demokraty (SPD) a Zelenými. Trojice stran dnes představila koaliční smlouvu, informovala agentura DPA. Pokud strany smlouvu podpoří, mohl by se nový kabinet ujmout vlády ještě před Vánocemi.
Ilustrační foto

V Braniborsku je vyřešeno. Spolková země má novou koaliční vládu

Staronovým ministerským předsedou Braniborska se dnes stal sociální demokrat Dietmar Woidke. V parlamentu této bývalé východoněmecké země získal podporu poslanců své SPD i koaličních křesťanských demokratů (CDU) a Zelených. Tato trojkoalice nahradila vládu SPD a Levice, která v zářijových volbách přišla o většinu.
Berlín, ilustrační foto

Volby v Durynsku ovládla Levice, druhá je AfD. Nová koalice se bude rodit těžko

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku poprvé vyhrála strana Levice se ziskem 31 procent hlasů. Druhá skončila výrazně posílená protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,4 procenta a až třetí křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, kteří si s 21,8 procenta značně pohoršili. Současná durynská vláda Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených v novém parlamentu nebude mít většinu. Nová koalice se bude rodit jen těžko.
Friedrichshafen

Ochrana klimatu, nebo hospodářský růst? Němci jasně řekli, čemu dávají přednost

Zhruba dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD, který byl zveřejněn krátce před očekávaným rozhodnutím takzvaného klimatického kabinetu vedeného kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) o opatřeních na ochranu klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2).
Německá kancléřka Angela Merkelová

Německo chce dát 40 miliard eur do roku 2023 na ochranu klimatu

Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje jako nedostatečné.

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 2 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 3 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy