Sasko má staronového premiéra. Koalici tvoří strany, které spolu ještě nikdy nevládly

Staronovým saským premiérem se dnes stal křesťanský demokrat Michael Kretschmer. Čtyřiačtyřicetiletý politik ve spolkové zemi sousedící s Českem nově povede vládu složenou z jeho CDU, sociální demokracie (SPD) a Zelených. Dosavadní koalice CDU a SPD ztratila po zářijových zemských volbách většinu v parlamentu.

Pro Kretschmera, který rovnou složil přísahu, se dnes v tajné volbě zemského sněmu vyslovila těsná většina 61 zákonodárců, 57 jich bylo proti němu. Strany vládní koalice mají v parlamentu 67 z celkových 119 křesel, a je tak velmi pravděpodobné, že několik jejich členů pro vlastního premiéra nehlasovalo.

Große Aufgabe & Ehre: Der 7. Sächsische Landtag hat mich mit 61 Stimmen zum MP d. Freistaats #Sachsen gewählt. Vielen Dank für das Vertrauen! Wir werden die Legislatur nutzen, um #Sachsen noch erfolgreicher, gerechter & lebenswerter zu gestalten. #koalitionfürsachsen @sax_lt (SK) pic.twitter.com/qWUnOEHv9M

— Michael Kretschmer (@MPKretschmer) December 20, 2019

Už před volbou ministerského předsedy dnes zástupci trojice stran, které spolu v Sasku ještě nikdy nevládly, podepsali koaliční dohodu. V nové vládě bude mít CDU vedle premiéra a šéfa zemského kancléřství dalších pět zástupců, SPD a Zelení po dvou.

Kretschmer, který si od řady spolustraníků vysloužil pochvalu za energickou a angažovanou předvolební kampaň, během níž diskutoval s občany po celém Sasku, je ministerským předsedou čtyřmilionové spolkové země už od prosince 2017. Tehdy ho parlament na post zvolil po rezignaci dalšího křesťanského demokrata Stanislawa Tillicha.

Politickými kartami v Sasku značně zamíchaly zářijové zemské volby. Sice je stejně jako vždy od znovusjednocení Německa v roce 1990 vyhrála CDU, její zisk 32,1 procenta hlasů pro ni ale byl dosavadním saským minimem. Ještě výrazně hůře dopadla SPD, která dostala 7,7 procenta hlasů, čímž prolomila nejen své minimum v Sasku, ale také v jakýchkoli poválečných zemských volbách. 

Volby naopak přinesly výrazné zisky pro protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která se 27,5 procenta téměř ztrojnásobila svůj předchozí výsledek.

Vláda CDU a SPD, s níž bylo před volbami spokojeno 55 procent obyvatel, kvůli tomu ztratila většinu křesel v zemském parlamentu, kde má nově jen 55 postů (CDU 45 a SPD 10) ze 119. K vytvoření většinové vlády tak potřebovala ještě jednu stranu.

Protože Kretschmer a jeho CDU jasně odmítli koalici jak s AfD, tak s Levicí, zbylo jim jako jediná možnost sestavení vlády se Zelenými.

Podobná vláda v Německu na zemské úrovni zatím fungovala jen v Sasku-Anhaltsku, nově letos vnikla i v Braniborsku. V obou případech ji ale vede politik SPD.

Související

Více souvisejících

Německo Michael Kretschmer (saský premiér) CDU Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Grüne (němečtí Zelení) Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy