NÁZOR: V Německu zvítězily progresivní síly. Vláda brzy nevznikne, míní profesor

Zvítězily progresivní síly

Středo-levicoví sociální demokraté (SPD) i Zelení posílili o více než 5 %, vyzdvihuje profesor. Podotýká, že středo-pravicoví křesťanští demokraté (CDU) zaznamenali nejhorší výsledek v poválečné historii, když obdrželi jen 24,1 % hlasů, což znamená, že SPD se ziskem 25,8 % bude mít právo pokusit se sestavit vládní koalici.

Málokdo přitom před rokem očekával, že by se SPD pod Olafem Scholzem v takové pozici ocitla, a protože strana byla dlouho menším koaliční partnerem CDU, experti pochybovali, že dokáže čelit možnému odlivu voličů k Zelený a více centristické CDU, nastiňuje autor komentáře. Konstatuje, že nedělní volby ale ukázaly odolnost SPD na fragmentující se voličské scéně.

"Merkelová oznámila svůj odchod v roce 2018, tudíž CDU měla dost času na přemýšlení o nástupnictví," pokračuje Fitzpatrick. Poukazuje, že v posledních letech strana experimentovala se dvěma centristy v merkelovském stylu, nejprve s Annegret Kramp-Karrenbauerovou, která však opustila stranické vedení v roce 2020 poté, co CDU během zemských voleb v Duryňsku nadbíhala krajní pravici.

V dalším, pro CDU destabilizujícím vnitrostranickém hlasování se novým lídrem stal Armin Laschet, jehož preferovali straničtí funkcionáři, zatímco mnozí voliči CDU by upřednostnili bavorského premiéra Marcus Södera, který se však o roli lídra přestal v dubnu ucházet, vysvětluje historik. Dodává, že Laschetův usedlý politický styl nedokázal dodat předvolební kampani spád a v obtížných dobách zjevně více rezonovala nenucená přitažlivost Scholze a naléhavé apely Zelených.  

Profesor přesto nepovažuje slova o "triumfu" SPD a "propadáku" CDU za výstižná. "Ve skutečnosti dělí tyto dvě strany méně než 2 % a jen ony získaly okolo 50 % všech hlasů - což jen těsně stačí na další velkou koalici," upozorňuje Fitzpatrick. Připomíná, že Scholz v poslední předvolební debatě sice preferoval vládu se Zelenými, tyto dvě strany však dohromady většinu nedají a budou potřebovat třetího partnera.

Zformovat vládu nebude lehké

Koaliční vlády jsou v Německu běžné, ale zformování nové nebude jednoduché, očekává historik. Podotýká, že koaličních možností je hodně a jejich pracovní názvy se odvíjejí od barev, které jsou spojovány s jednotlivými stranami.

Možnostmi jsou další velká koalice SPD a CDU, "Keňa" (SPD, CDU a Zelení), případně "Jamajka" (CDU, Zelení a protržní Svobodná demokratická strana FDP) a zřejmě i "semafor" (SPD, Zelení a FDP), nastiňuje akademik. Dodává, že mnozí tipovali ještě červeno-rudo-zelenou koalici, v níž by vedle SDP a Zelených zasedla poprvé na spolkové úrovni i socialistická Die Linke, avšak toto uspořádání by Scholzovi k většině nestačilo.

Koaliční vyjednávání v kuloárech již běží a hlavní strany začínají oznamovat své podmínky pro vstup do vlády, uvádí Fitzpatrick. Připomíná, že během posledních podobných rozhovorů v roce 2017 FDP upřednostnila volnotržní purismus před účastní v kabinetu a nebylo by překvapivé, pokud by tak učinila i nyní, jelikož její vedení zjevně vylučuje koalici "semafor", která by nepřistoupila na dostatečné snížení daní.

Volby se proměnily v noční můru pro Die Linke, která přišla o téměř polovinu hlasů a jen díky složitému volebnímu systému zasedne v parlamentu navzdory tomu, že obdržela méně než požadovaných 5 %, konstatuje historik. Doplňuje, že celkově oslabila i krajní pravice.

Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), kterou autor komentáře označuje za největší hrozbu pro německou demokracii, přesto získala 10,5 % hlasů a především na východě země si vedla znepokojivě dobře. Stranu přitom navzdory stereotypům nevolili důchodci s nostalgií po východoněmeckém komunistickém režimu, ale spíše Němci mladšího a středního věku, kteří odmítají migraci, protikoronavirová opatření a systém jako takový, vysvětluje profesor.

"Všechny ostatní strany zcela vylučují politickou spolupráci s tímto vyděděncem, což je povzbudivý signál po debaklu v Duryňsku v roce 2020, kde CDU a FDP flirtovaly s využitím hlasů AfD pro svou zemskou vládu," pokračuje Fitzpatrick. Doplňuje, že mainstreamem se naopak v Německu stává zelená politika.  

Zelení sice na jednu stranu chovali naději, že volby vyhrají, a přestože k tomu se 14,6 % hlasů měli daleko, kampaň se vedla "na jejich území", kdy všechny strany musely vyložit své plány, jak Německo dosáhne uhlíkové neutrality a přejde na zelenou ekonomiku, uvádí historik. Soudí, že nedělní výsledek Zelených znamená, že Německo bude tyto cíle podporovat i nadále.