Německo chce dát 40 miliard eur do roku 2023 na ochranu klimatu

Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje jako nedostatečné.

Balíček opatření počítá mimo jiné s vyšší podporou (až 4000 eur) při nákupu nových elektrických aut, modernizací a rozšířením železniční infrastruktury či podporou pro majitele nemovitostí, kteří se je rozhodnou zateplit nebo v nich vymění staré topení. Ti, kteří se k tomu mít nebudou, musí počítat s tím, že to časem vláda stejně stanoví jako povinnost. V tu chvíli už ale nebudou mít nárok na finanční podporu.

K většímu rozšíření aut na elektrický pohon, která při provozu neprodukují žádné emise oxidu uhličitého (CO2), má přispět i požadavek sociálních demokratů na výstavbu milionu dobíjecích stanic na silnicích a veřejných parkovištích. S jejich rychlou výstavbou počítají i plány ministra dopravy Andrease Scheuera (CSU), který by jich do roku 2030 rád měl dokonce deset milionů.

Úplnou shodu ještě vládní koalice nemá v tom, jak zpoplatnit produkci CO2. SPD chtěla na CO2 uvalit daň, což ale konzervativní unie CDU/CSU odmítala. Výsledkem by mohl být kompromisní model emisních povolenek pro oblasti dopravy a bydlení, u nichž by ale dopředu byla stanovena minimální cena, která má zajistit, že opatření bude účinné.

CDU, která svůj koncept představila dnes, počítá také s určením cenového maxima, tak aby cena za CO2 nepřerostla únosnou mez. Strana kancléřky Merkelové chce také, aby si certifikáty povolující produkci určitého množství tohoto skleníkového plynu nemuseli pořizovat vlastníci domů nebo aut, ale musely tak činit například firmy, které dodávají ropné produkty.

Křesťanští demokraté počítají také se změnou daně z motorových vozidel, která by měla zohlednit rozdílné emise CO2 u jednotlivých modelů. Letecké dopravy se pak má dotknout zvýšení daně za cestujícího na kratších trasách ze 7,38 eura na dvojnásobek.

Koaliční plány kritizuje opozice. Podle Zelených nejdou dost daleko a jsou jen souhrnem nevelkých reforem, kterým chybí celkový koncept. Svobodní demokraté (FDP) považují návrhy za neefektivní a jsou přesvědčeni, že světovému klimatu toho moc nepřinesou, ale bydlení a dopravu v Německu výrazně zdraží. Alternativa pro Německo (AfD) pak hovoří rovnou o iracionální klimatické hysterii.

Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého (CO2) ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Emise CO2 se Německu daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V zemědělství mezi lety 1990 a 2017 klesly o 16 procent, v energetice, která však zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, o 29,6 procenta, v průmyslu o 33,4 procenta a v sektoru likvidace odpadů dokonce o 73,5 procenta.

Související

Více souvisejících

Německo Klimatické změny Konzervativní unie CDU/CSU Alternativa pro Německo (AfD) Grüne (němečtí Zelení) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 40 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy