V Německu ve středu začnou zevrubná koaliční jednání, snadná nebudou

Od středy budou strany v rámci 22 pracovních skupin vyjednávat o společných postojích. Do této fáze koaličních rozhovorů se zapojí na 300 politiků. Jednání skupin budou navíc rozdělena do sedmi tematických bloků, kterými jsou digitalizace, ochrana klimatu, finance, zahraniční politika, bezpečnost, práce a rodina.

Z rozhovorů skupin, které by měly skončit k 10. listopadu, vzejdou společná stanoviska. Jejich další rozpracování a řešení sporných otázek bude následným úkolem hlavní vyjednávací skupiny, ve které budou zastoupeni straničtí lídři. Ti k dohodě chtějí dospět do konce listopadu. Koaliční smlouvu musí následně schválit všechny tři strany. Liberálové tak učiní na zvláštním sjezdu, Zelení digitálním vnitrostranickým hlasováním a u sociálních demokratů je postup ještě otevřený.

Zářijové parlamentní volby těsně vyhrála SPD před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. SPD, která nakonec vládu sestavuje, se neobejde bez podpory Zelených a liberálů. To samé by platilo i o CDU/CSU, pokud by koalici sestavovala unie. Voliči se podle Trittina ve volbách mírně posunuli doleva, nikoli ale tak, aby se levicové strany mohly samy ujmout správy nad Německem.

"Sestavit vládu je tak možné jen díky výraznému překročení politických hranic, pokud nechceme vládu přenechat antidemokratům, jako je Alternativa pro Německo," řekl Trittin o tom, že levicově zaměření sociální demokraté a Zelení musí se středopravými liberály najít koaliční shodu.

"Cílem je, aby všechny strany cítily, že se mohou s budoucí koalicí identifikovat a prosazovat svůj program," řekl Trittin. "A jak to dopadne? Domnívám se, že nejpozději 6. prosince, tedy na Mikuláše, se to dozvíme a že 9. prosince bude zvolen kancléř," řekl.

Za největší třecí body komentátoři označují klima a finance. Pro Zelené je ochrana životního prostředí ústředním tématem, proto se snaží prosadit co nejráznější opatření. Strany se doposud mimo jiné dohodly na tom, že v Německu se elektrická energie z uhlí přestane vyrábět v roce 2030, o osm let dříve, než se dosud plánovalo. Zavádět se naopak nebude všeobecný rychlostní limit na dálnicích.

Ekologická opatření se neobejdou bez rozsáhlých investic, finančně náročná je také ochrana hospodářství před následky pandemie covidu-19. SPD navíc požaduje navýšení minimální hodinové mzdy na 12 eur (308 korun) ze současných 9,6 eura (247 korun). Pro FDP je naopak klíčové, aby výdaje nevedly ke zvýšení daní a k dalšímu zatěžování rozpočtu, proto trvají na dodržování zásad dluhové brzdy zakotvené v ústavě.

Snadné nebude ani vyjednávání o vládních postech, protože o důležité ministerstvo financí usilují šéf liberálů Christian Lindner a také spolupředseda Zelených Robert Habeck. "Pokud má nejsilnější strana kancléřský úřad, pak tradičně druhá nejsilnější strana získává ministerstvo financí," řekl Trittin. Podle tohoto pravidla by ministrem financí měl být Habeck. "Nemusí se tak ale stát, bude se o tom jednat," dodal Trittin.